- Archiv Zpravodaje
- 2009-12
- 2010-01,02
- 2010-03
- 2010-04
- 2010-05
- 2010-06
- 2010-07,08
- 2010-09
- 2010-10
- 2010-11
- 2010-12
- 2011-01,02
- 2011-03
- 2011-04
- 2011-05
- 2011-06
- 2011-07,08
- 2011-09
- 2011-10
- 2011-11
- 2011-12
- 2012-01,02
- 2012-03
- 2012-04
- 2012-05
- 2012-06
- 2012-07,08
- 2012-09
- 2012-10
- 2012-11
- 2012-12
- 2013-01,02
- 2013-03
- 2013-04
- 2013-05
- 2013-06
- 2013-07,08
- 2013-09
- 2013-10
- 2013-11
- 2013-12
- 2014-01,02
- 2014-03
- 2014-04
- 2014-05
- 2014-06
- 2014-07,08
- 2014-09
- 2014-10
- 2014-11
- 2014-12
- 2015-01,02
- 2015-03
- 2015-04
- 2015-05
- 2015-06
- 2015-07,08
- 2015-09
- 2015-10
- 2015-11
- 2015-12
- 2016-01,02
- 2016-03
- 2016-04
- 2016-05
- 2016-06
- 2016-07,08
- 2016-09
- 2016-10
- 2016-11
- 2016-12
Hlavní nabídka
Valašsko 2011
- Bystřické házené je 90 – hledáme archivní materiály
- Bystřičtí fotbaloví benjamínci znovu v akci
- Bystřičtí páni
- Čemal – život ruské vesnice
- Dějiny Bystřice a světa v zápiscích (léta 1877– 1880)
- Do školy se těším
- Editorial
- Házená
- Hostýnského Yettyho čekal v cíli Bílý Karpat
- Jaké bylo počasí v lednu 2012
- Konzultujte s městským architektem
- Mráz poškodil přívodní kaskádu
- Na počátku byl Šejdův hostinec
- Nový zpravodajský portál Bystřicko
- Polonéza patřila deváťákům
- Projedeme město s vozíčkářem
- Provoz kina bude z finančních důvodů omezen
- Rychlovské koštování slivovice
- Servis knihovny
- Společenská kronika
- Spory občanů s finančními institucemi pomůže řešit finanční arbitr
- Stavba obchvatu města Bystřice pod Hostýnem bude zahájena v letošním roce
- Únorové mrazy
- V Bystřici vznikne Národní centrum nábytkového designu
S potěšením otvírám dvakrát ročně, v květnu a v prosinci, stránky vlastivědné revue Valašsko vydávané Muzeem regionu Valašsko ve Vsetíně. Hledám, co se tam píše o historii, přírodě, událostech a lidech, co o Bystřicku. Co jsem našel v číslech 26 a 27 ročníku 2011?
Mezi články z historie mě zaujalo pojednání Igora Jalůvky o výpravách polských lisovčíků proti Valachům. Lisovčíci se do povědomí Moravanů zapsali coby polští kozáci, kteří se prohnali Moravou počátkem února 1620, když spěchali na pomoc ohrožené Vídni a přitom vyplenili naši Bystřici pod Hostýnem. Další články se týkají Vizovic – počátků vizovického kláštera. O dataci zakládací listiny píše Tomáš Borovský, o archeologických výzkumech kolem zámku Zdeněk Schenk a Jan Mikulík. Jiné příspěvky jsou věnovány rodům Filgasů z Lužné a Jadrníčků ve Stříteži. Historie řemesel je věnována nožířství na Valašsku, jmenovitě na Vsetíně a v Hošťálkové, kde se vyráběly kapesní nože zvané křiváky, křivače a křivačiska, později jídelní příbory (autorem je Mikuláš Pernitzký). O tom, že mucholapky nemusejí být jen lepkavé pásky, nás přesvědčuje a na fotkách z depozitáře dokladuje Michal Gelnar v příspěvku Poznámka k vývoji typologie skleněné mucholapky. Včelaře potěší článek Ivany Martiškové s názvem Historické včelí úly ze zahrádek i muzejních sbírek, samozřejmě dokladované několika fotografiemi starých úlů.
Přírodě se tradičně věnují Jana Tkáčíková a Lukáš Spitzer, společně napsali pojednání K zalesňování na Valašsku a Biologická invaze a expanze: strach z neznáma? V prvním z nich připomínají, že zalesnění Valašska se měnilo podle hospodářské situace převládající v daném století od porostů smíšených lesů přes louky a pastviny se solitérními stromy po současné smrkové monokultury. Dokládají to i leteckými snímky. Druhý příspěvek vypočítává nepůvodní rostliny a živočichy, kteří v krajině zdomácněli v dobrém i špatném.
Svět umění je zastoupen malířstvím. Rozsáhlý článek Josefa Malivy je věnován malíři Valašska a Kravařska Hugo Baarovi (1873–1912). Tento malíř patřil mezi moravské německé umělce a na jeho příkladu je ilustrován nacionalismus český i německý vyvolávaný oběma stranami při pořádání výstav a spolkového života. Autorka Pavla Knápková se zaměřila na osobnost Rudolfa Schlattauera, zakladatele meziříčské gobelínky, na jeho gobelíny a koberce jako doplněk secesních interiérů v letech 1898–1915. Že jsou oba články doprovázeny barevnými reprodukcemi jejich děl na křídovém papíře v příloze, je samozřejmé.
Tolik články obsáhlé. Menší část každého čísla je věnována kratším příspěvkům. Jsou to vzpomínky na osobnosti jubilující i zemřelé, upozornění na knihy s regionální tématikou vydávané v místních nakladatelstvích, na události zachytitelné v několika odstavcích. Mezi nimi se nachází článeček Markéty Müllerové zavádějící nás do Bystřice. Pojednává o Cimbálové muzice Bukovinka a písních Daniela Slobody. Jistě víte, že se jedná o cédéčko lidových písní sebraných na Rusavsku Danielem Slobodou v 19. století, zahrané, zazpívané a natočené Bukovinkou ve spolupráci s dívčím sborem Jaderničky a mužským sborem souboru Rusava ve století 21.
Moderní současné umění tentokrát reprezentují sochař Jaroslav Koléšek z Val. Meziříčí a keramická výtvarnice Ladislava Machalová ze Vsetína, opět s ukázkami jejich tvorby.
Na závěr každé z čísel přináší rozhovor se zajímavou osobností, tentokrát se vyznávají fotograf a pedagog Jindřich Štreit a historička umění, pedagožka a výtvarnice PhDr. Alena Podzemná.
Že se vlastivědná revue neobejde bez lidové mluvy, je nabíledni. Tak nakonec něco o životě manželském na Valašsku:
„Než si vezneš céru, poobhlédaj mamu.“„Chłap je hlava, ale roba ju musí ledady podpírať.“ „Na jedného bachora roba dře do úmora.“
-Zk-
©Městský úřad Bystřice pod Hostýnem
Design By Macik