Archiv Zpravodaje

Prezentace na adrese www.mubph.cz slouží jako archiv a není od 31.12. 2016 aktualizována.

Aktuální prezentace Městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem najdete na adrese www.bystriceph.cz



Valašsko 2011

 S potěšením otvírám dvakrát ročně, v květnu a v prosinci, stránky vlastivědné revue Valašsko vydávané Muzeem regionu Valašsko ve Vsetíně. Hledám, co se tam píše o historii, přírodě, událostech a lidech, co o Bystřicku. Co jsem našel v  číslech 26 a 27 ročníku 2011?


 Mezi články z historie mě zaujalo pojednání Igora Jalůvky o výpravách polských lisovčíků proti Valachům. Lisovčíci se do povědomí Moravanů zapsali coby polští kozáci, kteří se prohnali Moravou počátkem února 1620, když spěchali na pomoc ohrožené Vídni a přitom vyplenili naši Bystřici pod Hostýnem. Další články se týkají Vizovic – počátků vizovického kláštera. O dataci zakládací listiny píše Tomáš Borovský, o archeologických výzkumech kolem zámku Zdeněk Schenk a Jan Mikulík. Jiné příspěvky jsou věnovány rodům Filgasů z Lužné a Jadrníčků ve Stříteži. Historie řemesel je věnována nožířství na Valašsku, jmenovitě na Vsetíně a v Hošťálkové, kde se vyráběly kapesní nože zvané křiváky, křivače a křivačiska, později jídelní příbory (autorem je Mikuláš Pernitzký). O tom, že mucholapky nemusejí být jen lepkavé pásky, nás přesvědčuje a na fotkách z depozitáře dokladuje Michal Gelnar v příspěvku Poznámka k vývoji typologie skleněné mucholapky. Včelaře potěší článek Ivany Martiškové s názvem Historické včelí úly ze zahrádek i muzejních sbírek, samozřejmě dokladované několika fotografiemi starých úlů.


 Přírodě se tradičně věnují Jana Tkáčíková a Lukáš Spitzer, společně napsali pojednání K zalesňování na Valašsku a Biologická invaze a expanze: strach z neznáma? V prvním z nich připomínají, že zalesnění Valašska se měnilo podle hospodářské situace převládající v daném století od porostů smíšených lesů přes louky a pastviny se solitérními stromy po současné smrkové monokultury. Dokládají to i leteckými snímky. Druhý příspěvek vypočítává nepůvodní rostliny a živočichy, kteří v krajině zdomácněli v dobrém i špatném.


 Svět umění je zastoupen malířstvím. Rozsáhlý článek Josefa Malivy je věnován malíři Valašska a Kravařska Hugo Baarovi (1873–1912). Tento malíř patřil mezi moravské německé umělce a na jeho příkladu je ilustrován nacionalismus český i německý vyvolávaný oběma stranami při pořádání výstav a spolkového života. Autorka Pavla Knápková se zaměřila na osobnost Rudolfa Schlattauera, zakladatele meziříčské gobelínky, na jeho gobelíny a koberce jako doplněk secesních interiérů v letech 1898–1915. Že jsou oba články doprovázeny barevnými reprodukcemi jejich děl na křídovém papíře v příloze, je samozřejmé.


 Tolik články obsáhlé. Menší část každého čísla je věnována kratším příspěvkům. Jsou to vzpomínky na osobnosti jubilující i zemřelé, upozornění na knihy s regionální tématikou vydávané v místních nakladatelstvích, na události zachytitelné v několika odstavcích. Mezi nimi se nachází článeček Markéty Müllerové zavádějící nás do Bystřice. Pojednává o Cimbálové muzice Bukovinka a písních Daniela Slobody. Jistě víte, že se jedná o cédéčko lidových písní sebraných na Rusavsku Danielem Slobodou v 19. století, zahrané, zazpívané a natočené Bukovinkou ve spolupráci s dívčím sborem Jaderničky a mužským sborem souboru Rusava ve století 21.


 Moderní současné umění tentokrát reprezentují sochař Jaroslav Koléšek z Val. Meziříčí a keramická výtvarnice Ladislava Machalová ze Vsetína, opět s ukázkami jejich tvorby.
 Na závěr každé z čísel přináší rozhovor se zajímavou osobností, tentokrát se vyznávají fotograf a pedagog Jindřich Štreit a historička umění, pedagožka a výtvarnice PhDr. Alena Podzemná.
 Že se vlastivědná revue neobejde bez lidové mluvy, je nabíledni. Tak nakonec něco o životě manželském na Valašsku:


„Než si vezneš céru, poobhlédaj mamu.“„Chłap je hlava, ale roba ju musí ledady podpírať.“ „Na jedného bachora roba dře do úmora.“      

-Zk-



Design By Macik