Archiv Zpravodaje

Prezentace na adrese www.mubph.cz slouží jako archiv a není od 31.12. 2016 aktualizována.

Aktuální prezentace Městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem najdete na adrese www.bystriceph.cz



Únorové mrazy

Na konci měsíce ledna a v první polovině února 2012 se ve střední Evropě vyskytla vlna extrémních mrazů. Jejich podrobný hodnotový rozbor a porovnání jejich hodnot s extrémními údaji v jednotlivých dnech bude proveden v pravidelném přehledu počasí za měsíc únor 2012. My se zaměříme na rozbor příčin tohoto jevu, který do jisté míry zasáhl také bystřický region.


Již v posledních dnech měsíce ledna začal do střední Evropy proudit studený vzduch od severovýchodu až východu. Mohutná tlakový výše nad Sibiří vyslala svůj výběžek nad evropskou část Ruska a Ukrajinu a odsud se výběžek rozšířil i do střední Evropy. Po jeho jižním okraji začal proudit i na území Moravy velmi studený vzduch. V něm i v Bystřickém regionu klesaly teploty na hodnoty -12 až –18 °C. A byla řada dní, kdy ani odpolední teploty nevystoupily nad -10 °C. Je nutné si také připomenout, že až do 6. 2. se v okolí Bystřice prakticky nevyskytovala sněhová pokrývka, na sněhové pokrývce by byly minimální denní teploty ještě  nižší. Tento faktor /sněhová pokrývka/ se projevil až ve dnech 7.–14. února.  Vzhledem k tomuto faktoru a  protrhané oblačnosti v nočních hodinách dosáhly ranní minimální teploty měřené na meteorologické stanici v Bystřici ve dnech 10.–13. února hodnot mezi -15 až -18 °C.  V těchto dnech bylo dosaženo extrémních hodnot ve známých místech na Šumavě, Jizerských horách apod.


Pro podrobnější ilustraci však přece uvedeme minimální teploty naměřené v jednotlivých dnech od 1. 2. 2012 do 12. 2. 2012 na stanici Bystřice a porovnáme je s minimálními denními teplotami /těmi nejnižšími/ v daných dnech, které se vyskytly v období 1961–2006.


2012
Datum:             1         2          3          4         5         6          7          8         9         10         11         12             
min. teplota  -15,0  -16,7   -16,7    -18,1   -14,2    -16,6     -12,7   -12,4   -10,0   -13,5     -16,5      -5,5
   
1961–2006
min. teplota
                  -21,5   - 20,5     -19,0    -17,5    -19,9    -17,7    -17,2     -20,6   -16,4    -16,1  -18,1  -21,4
                   1987    1987     1963    1963    1963    1991     2006    1986     2005   1965  1985   1985
                                  


Z přehledu je vidět, že v letošním mrazivém období nedošlo k překročení minimálních denních teplot z období let 1961– 2006.                                                                                                          
Série dní s mrazivým počasím byla uzavřena ránem dne 13. 2., kdy minimální teplota poklesla na -18,4 °C.,ale ani tento den nebyla překročena minimální teplota z předcházejících období, např. 13. 2. roku 1985 bylo naměřeno -19,4 °C. Podobné nebo shodné meteorologické situace způsobily extrémní mrazy, například v letech 1929, 1942, 1943, 1956, 1963, 1985, 1986, 1987 v těchto letech, zejména v roce 1929, byly v některých dnech minimální teploty podstatně nižší  než v současnosti. V únoru 1929 dosahovaly minimální teploty v bystřickém regionu hodnot nižších než 30 °C.  Meteorologické podmínky charakterizované mohutnými tlakovými výšemi nad Ruskem nebo Skandinávií jsou velmi stabilní a trvají řadu dní. Letos takové období trvalo od 28. l. do 13. 2., tedy 17 dní. Ještě o jedné podstatné věci se zmíním. Po většinu mrazivých dní v Bystřici a okolí foukal severovýchodní vítr o rychlosti 6 až 8 m/sec. Za těchto rychlostí neklesají teploty tak hluboko jako za utišení větru. Ovšem nastupuje fenomén zchlazování a při působení na člověka tzv. „pocitová teplota“. Ta při rychlostech, které jsme výše uvedli, a teplotě -15  °C představuje hodnoty kolem -31°C.


Kromě extrémních minimálních teplot se tyto situace vyznačují v posledních desetiletích ještě jedním fenoménem, a to znečištěním ovzduší. V poslední době již celkem přijatelně byly usměrněny některé plynné koncentrace v ovzduší /CO, SO2, NO, NOX a další/. Problém přetrvává u prašných částic, prašného aerosolu, vedeného pod označením PM 10. Jeho koncentrace za inverzních situací a v průmyslových aglomeracích několikanásobně překračují stanovené limity. Tak tomu bylo za únorových mrazů na Ostravsku, Třinecku, Opavsku. Ale musím naprosto otevřeně říci, že i na stanicích lokalizovaných v Přerově, Olomouci, Prostějově, Zlíně a Uherském Hradišti docházelo v daném období k překračování limitů. Když se pak provede podrobné zhodnocení toho kterého období, včetně popisovaného, nevychází prostor mezi Valašským Meziříčím, Zlínem, Otrokovicemi a Uherským Hradištěm  příliš optimisticky. Toto extempore jsem si dovolil napsat také proto, že silné mrazy působí na zdravotní stav lidí. Za celodenních silných mrazů jsou negativně ovlivněni kardiaci, astmatici, ale také lidé s psychickými potížemi, a znečistění ovzduší, které silné mrazy provází, nelze při působení na lidské zdraví, vynechat. Docela přesně jsou popsány pochody, jak mikroskopické částice prachu působí na dýchací sytém člověka. Proto by se doporučená opatření, která doprovázejí výstrahy vydané kvůli silným mrazům a znečistění ovzduší,  měla dodržovat. Doporučeno je krátké větrání, omezení náročné fyzické zátěže ve volném prostoru, ale patří sem také omezení automobilového provozu, řada regulačních opatření u velkých průmyslových znečišťovatelů  pod.

RNDr. Jiří Barbořík



Design By Macik