Ozval jsem se mu telefonem s blahopřáním i letos a na jeho přání, jsem ho při své cestě do Prahy navštívil. V činžovním domě, kde bydlí, mi otevřel urostlý muž, kterému bych 105 let určitě nehádal. Hned ve dveřích hlaholil sokolským pozdravem: ,,Nazdar, bratře! Jsem rád, že po těch letech zase vidím někoho ze své rodné Bystřice pod Hostýnem!“ Náš skoro dvouhodinový rozhovor nebral konce. Zajímal se o vše, co je s naším městem spojeno. Samozřejmě se zajímal i o bystřický Sokol a zdůrazňoval svůj velmi niterný vztah k takovým osobnostem, jakou byl jeho nedostižitelný vzor, učitel a náčelník bystřického Sokola Jindřich Tomášek. Popisoval mi jednotlivé ulice, park a zalesněná návrší kolem města. Po dvou hodinách, kdy jsme zdaleka ještě nevyčerpali společné téma rozhovoru, jsem odcházel s pocitem, že jsem potkal sokolskou legendu.

Kdo byl a je vlastně dr. Jaroslav Kozlík? Po obecné a měšťanské škole absolvoval učitelský ústav v Kroměříži, kde ještě před vojenskou službou začal učit a kam se po vojně zase vrátil. V Kroměříži jako kapitán mistrovského družstva odbíjené získal tři tituly mistra Československa, nebo devět titulů přeborníka ČOS.
Od 1. září 1933 pak více než 12 let působil na Pokusné škole měšťanské ve Zlíně. V roce 1945 byl povolán do Výzkumného ústavu pedagogického v Praze, kde zůstal až do svého důchodu.

Zde realizoval celostátní program na úseku tělesné výchovy. Ze zlínského modelu tělesné výchovy byly jeho zásluhou do školské praxe začleněny tyto změny: instituce školního lékaře, záznam o zdravotním stavu žáků a tělesná výchova pro oslabené žáky, zavedení tělesné výchovy do učňovského školství výcvikové a lyžařské zájezdy, výcvik v plavání a bruslení, bezpečnostní a branná výchova, táboření v přírodě.

PaedDr. doc Jaroslav Kozlík, CSc., je dodnes respektovaným odborníkem. Napsal více než 30 knih a přes 300 článků, které byly publikovány i v zahraničí. Od roku 1930 dostal od naší společnosti řadu uznání a vyznamenání. Je nositelem doktorátu z pedagogiky, kandidátem pedagogických věd, docentem teorie a metodiky tělesné výchovy.

I když měl Jaroslav Kozlík letos v květnu neuvěřitelných 105 let, stále se v tisku dělí s ostatními o své zkušenosti a názory. Často publikuje a varuje před konzumním způsobem života společnosti a upozorňuje na její mravní i citový úpadek. Kéž by měla naše země více takových osobností. O něm, a nejen o něm, se zmiňuje při příležitosti 120. výročí bystřického Sokola i náš právě vydaný Sokolský almanach.

                                 vlamac