Archiv Zpravodaje

Prezentace na adrese www.mubph.cz slouží jako archiv a není od 31.12. 2016 aktualizována.

Aktuální prezentace Městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem najdete na adrese www.bystriceph.cz



Dějiny Bystřice a světa v zápiscích (léta 1894–1896)

1894

Krumpholc
* Dne 26. září shořela stodola vdovy Hubíkové č. 56. Soused Ignác Felčikovič (Felszykievicz) utrpěl znamenité škody – vedle stodoly stál chlév a v něm tři krávy a tele. Oheň vypukl ve chlévě a dvě krávy i s teletem věrný strážil pes, ti ohněm zničeni. Poněvadž vál mírný vítr a oba sbory hasičské se dostavily, oheň omezen. V předešlých dobách pomáhalo se poškozeným milodary a lidé uklízeli pohořeliště. Tenkráte ještě panovala láska a upřímnost!!! Teď v novém věku opačně. Bože nás chraň, když zazní hasičská trouba, lidé se sbíhají, ale jen na podívanou, marně se volá o pomoc. Okolo stojící praví: „Však jsou hasiči!“ Hasiči jsou lidé – pracovníci v továrně, většinou chudobný lid, oni snad mají své životy obětovat? A co za to mají? (...)


* Opraven stavební řád.

* Vznikla Okresní rolnická živnostenská záložna.

* Roku 1894 se konal v Brně první sjezd českých katolíků. Jaká účast z Bystřice?


* „Tabulkový boj“ v Praze. Označování ulic soukromníky je porušením práva obecního, neboť označování ulic je dle správního soudu právem samosprávy obecní (...)

1895

Galuška
* Dne 14. srpna 1895 vedl kníže arcibiskup Theodor (Kohn, pozn. red.) z Bystřice procesí o mnoho tisíc poutníků na Hostýn a dne 5. 8. přítomen byl i biskup brněnský Dr. František Bauer, nyní kardinál olomoucký (Galuška zde chybuje v datu návštěvy pozdějšího kardinála Bauera. Na Hostýn přijel o 10 dní později, tzn. 15. srpna. Pozn. red.)

Krumpholc
* Jubileum 50 let obnovení chrámu hostýnského. Dne 14. srpna očekáván příjezd arcibiskupa Kohna – nazítří na nádraží duchovenstvem a městskou radou i banderisty v národním kroji a s prapory v zemských barvách. U domu stavitele Otto Zemana slavnostní brána se stožáry. Arcibiskup kráčel ve středu duchovenstva a městského zastupitelstva, uděluje klečícím zástupům požehnání. V kostele udělil rovněž požehnání. Celé město i ulice ozdobeny prapory národními a stožáry. Po krátkém odpočinku doprovázen banderisty odebral se arcibiskup na Hostýn. Téhož dne odpoledne očekáván příjezd i biskupa brněnského Dr. Bauera. Ale ten odmítl oslavu, vsedl na dosti chatrný povoz a nedav se ani znáti bez všeho uvítání spěchal na Hostýn. Hlavním obřadům církevním na Hostýně dne 15. srpna přítomno bylo na 45.000 mariánských ctitelů.


* Dne 11. listopadu 1895 koupen Maticí vrch Hostýna od Jeho excelence pana barona Ernsta z Loudonu.


* Roku 1895 založen byl v Bystřici spolek Lidumil za účelem vychovávacím a podpůrným. Scházeli se v Sušilově ulici, navštěvovali je i soudruzi z Holešova. (Na tomto místě vyjmenovává J. Krumpholc jednotlivé členy spolku z Bystřice i z Holešova, pozn. red.) Měli i svou knihovnu, také svou hudbu měli. Na razítku nápis „Vzdělávací spolek Lidumil v Bystřici p. H.“ a obrázek dvou rukou spojených.

Galuška
* Roku 1895 konaná byla velká národopisná výstava českoslovanská v Praze.

Krumpholc
* V Praze výstava národopisná. V Národopisném museu v Praze z Bystřice tři tištěné zástěry a ošatka. (Národopisná výstava českoslovanská konaná v roce 1895 navazovala na Jubilejní výstavu z roku 1891. Měla prezentovat lidovou kulturu, na shromáždění vystavovaných předmětů se proto podílely spolky z mnoha českých i moravských měst. Předměty, které byly pro výstavu sesbírány, se po jejím skončení vracely zpět do původních regionů a staly se základem pro vznik mnoha regionálních muzeí. Pozn. red.)


* Dne 8. listopadu 1895 V. Röntgen objevil X paprsky. (Wilhelm Konrad Röntgen (1845–1923) objevil paprsky prostupující neprůhlednou hmotou 8. listopadu 1895. Katodové paprsky zkoumal nepřetržitě od roku 1894. K jeho prvním rentgenovým snímkům patřila ruka jeho manželky a část hlavně lovecké pušky. W. K. Röntgen si ovšem svůj objev nenechal patentovat a zemřel v chudobě, ačkoliv jím objevené záření našlo uplatnění v medicíně velmi brzy. Pozn. red.)


* Vilém II. ohlašuje „žluté nebezpečí“. Válkou v Číně získalo Japonsko Formosu. Odpor evropských mocností, staví se severní kanál. V hamburském přístavu ponejprv víc německých než jiných lodí. (K válce mezi Čínou a Japonskem došlo v letech 1894–1895. Čínská vládnoucí dynastie Čching vedla válku s Japonskem o nadvládu nad Korejským poloostrovem. Střet ovšem skončil porážkou Číny, která přišla nejen o vliv nad Korejským poloostrovem, ale také nad „Formosou“ – tedy Tchaj-wanem. Pozn. red.)1896

Krumpholc
* Pro stálé deště nebylo možno ozimy zaset.


* Ve Vídni vyšla rukopisná kniha „Michael Thonet, eine Gedenkblatt aus Anlass der hundertsten Wiederkehr seines Geburtstages, 2. Juli 1896...“ s přílohami.


* Upravena daň výdělková a osobní z příjmů z důchodu a služného. Rozšířeno volební právo do říšské rady a zavedena V. „všeobecná“ kurie volební, do níž patřil svéprávný občan nad 24 let, nebyl-li vyloučen z volebního práva a nejméně 6 měsíců usedlý byl v obci, kde volil. Počet poslanců rozmnožen byl z 353 na 425. (Rovné volební právo u nás začalo platit až od roku 1919. Změnu ve volebním právu ale znamenala už volební reforma hraběte Badeniho. Do roku 1896 byli občané děleni do čtyř kurií: velkostatkáři, obchodní města, obchodní a živnostenské komory a venkovské obce. Do páté kurie zavedené v roce 1896 spadali všichni muži starší 24 let. Ženy, s výjimkou velkostatkářek, příslušníci ozbrojených sil a dělnici volební právo neměli. Pozn. red.)

Galuška
* Roku 1896 vydán zákon o upravení daně výdělkové a osobních daních z příjmů, z důchodu a vyššího služného.

                                                                                                                                                                      Připravila -eda-



Design By Macik