Archiv Zpravodaje

Prezentace na adrese www.mubph.cz slouží jako archiv a není od 31.12. 2016 aktualizována.

Aktuální prezentace Městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem najdete na adrese www.bystriceph.cz



Bystřické muzeum vzniklo před 80 lety

(část 1.)

Sbírání patří k lidským činnostem odpradávna. První sbírky měli už egyptští králové, v období gotiky shromažďovali panovníci a církevní hodnostáři především ostatky a předměty připomínající různé světce, objevily se první klášterní knihovny. Ve středověku se na našem území setkáváme také s prvními kolekcemi výtvarného umění. Tyto sbírky, z nichž nejznámější u nás vlastnili Karel IV. a Rudolf II., se zpřístupňovaly jen za určitých okolností. Ostatky světců shromážděné z iniciativy Karla IV. se pravidelně prezentovaly při poutích v kapli na dnešním Karlově náměstí v Praze. Se sbírkami Rudolfa II. to bylo  komplikovanější, povolení k jejich prohlídce se Rudolfovu knihovníkovi Jacopu Stradovi podařilo vymoci zřídkakdy.

Rozvoj sběratelství

Od renesance sbírala běžně už i šlechta. Prvním doloženým bystřickým sběratelem byl Přemek z Víckova, jehož renesanční knihovna ale při požáru zámku celá shořela. V období baroka by už byl šlechtic bez uměleckých sbírek společensky naprosto znemožněn, a tak se na zámcích setkáváme s rodovými galeriemi, knihovnami, sbírkami uměleckých předmětů, vědeckých předmětů i kolekcemi přírodovědnými. Nejvýznamnějším sběratelem ze všech bystřických šlechticů byl nepochybně František Antonín della Rovere di Monte l´Abbate se svými téměř sedmi desítkami cenných obrazů italských, holandských i českých mistrů. Jeho sbírka ovšem zmizela neznámo kam.

První muzea

Šlechtické sbírky si samozřejmě mohl prohlédnout málokdo. Proto se v 18. století postupně objevovaly snahy o zřízení institucí, které by umění, historii, a především rozvíjející se přírodní vědy prezentovaly široké veřejnosti. První muzea na území dnešní České republiky byla otevřena v Opavě (1814), Brně (1817) a samozřejmě v Praze (1818). Další důležitou událostí pro vznik muzeí se stala Národopisná výstava českoslovanská, která se konala v Praze v roce 1895. Pro tuto expozici shromáždily české i moravské regiony lidové předměty, které často prezentovaly také na výstavách regionálních. Předměty, které za Bystřicko sesbíral učitel a okresní konzervátor Otto Sova, putovaly tedy nejdříve na Národopisnou a průmyslovou výstavu do Holešova a potom do Prahy. (Kromě Holešova se na střední Moravě konaly národopisné výstavy např. také v Kojetíně, Lipníku, Prostějově, Přerově nebo Vsetíně.)

„Musejní odbor při městském zastupitelstvu“

K tomu, aby se i v Bystřici uskutečnila sbírka lidových předmětů pro Národopisnou výstavu českoslovanskou, vyzval v roce 1894 bystřické „zastupitelstvo“ (tehdy obecní výbor) Vlastivědný spolek musejní z Olomouce. Obecní výbor zvolil tedy ze svého středu jako delegáta Ústředního národopisného odboru Václava Zbořila a povolil přidělit na výstavu částku 20 zlatých. 
Ačkoliv se po skončení Národopisné výstavy českoslovanské staly sesbírané předměty základem sbírek většiny českých muzeí, v Bystřici tomu tak nebylo. Na téměř 20 let tady veškeré muzejní aktivity utichly a obnoveny byly až v roce 1914 z iniciativy Jindřicha Tomáška a Akademického klubu Záhoří. Po záhorských krojích, které se z výstavy v Praze nevrátily, pátral muzejní spolek ještě v roce 1931. 


Ustavující schůze „musejního odboru při městském zastupitelstvu“, krátce muzejního kuratoria, se konala 21. ledna 1914. Účastnili se jí starosta Eduard Pospíšil, ředitel chlapeckých škol Josef Papežík, továrník Václav Zbořil, ředitel dívčích škol Čeněk Stratil, Otto Sova a učitel a aktivní člen Sokola Jindřich Tomášek. Předsedou byl jednohlasně zvolen Václav Zbořil, čestným předsedou se stal František Táborský, jednatelem Čeněk Stratil, kustodem Otto Sova, pokladníkem Antonín Pospíšil a zapisovatelem Jindřich Tomášek, jenž měl zároveň za úkol sbírat zprávy o muzeu, které se objeví v místním tisku.
Přítomní se dohodli, že požádají Ernsta Loudona o povolení uložit budoucí muzejní sbírky prozatím v budově zámku. Dne 28. února 1914 proto navštívili pánové Zbořil a Stratil zámek. Zámecký pán jejich žádosti vyhověl a „s radostí přijal i čestnou funkci protektora“. Budoucím muzejním sbírkám byly určeny dvě místnosti, v nichž sídlil původně soud, byly tedy bezpečné proti ohni i proti vloupání.


Protože si členové muzejního kuratoria uvědomovali, že na přípravu takové instituce, jakou je muzeum, nestačí jen prostá aktivita jeho členů, rozhodli se požádat barona Loudona, Viktora Thoneta, Františka Táborského a další osobnosti, aby muzeum podpořili finančně nebo darem nějakého zajímavého předmětu. Širokou veřejnost měli v úmyslu oslovit připravovanou tiskovinou.
Hned na ustavující schůzi upozornil Otto Sova přítomné, že na pozemku místního občana Jana Pajtla byl nalezen poklad v podobě mnoha „starožitných bronzových předmětů“. Dosud byl umístěn ve škole. Onen bronzový poklad z Pajtlova lánu pocházející z mladší doby bronzové se tedy stal prvním větším souborem předmětů v bystřické muzejní sbírce. Dnes je větší část pokladu umístěna v expozici kroměřížského muzea –  do Bystřice se z původních 77 kusů vrátilo celkem šest drobných předmětů, které si návštěvníci budou moci prohlédnout na dubnové výstavě v zámku. A o tom, jak se vedlo muzejnímu kuratoriu dál, se dočtete v příštím čísle…

                                                      

-eda-



Design By Macik