Archiv Zpravodaje

Prezentace na adrese www.mubph.cz slouží jako archiv a není od 31.12. 2016 aktualizována.

Aktuální prezentace Městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem najdete na adrese www.bystriceph.cz



Nálezy od kostela – co prozradil antropologický rozbor

Společnost Archaia Olomouc, která zkoumala kosterní pozůstatky nalezené při loňských výkopových pracích v blízkosti kostela sv. Jiljí v Bystřici pod Hostýnem, v lednu 2013 vydala odbornou zprávu s podrobnějším popisem archeologických nálezů. Protože při odvodnění kostela byly na podzim 2012 objeveny jen fragmenty lidských a zvířecích koster, ale žádné předměty, nejde o zprávu příliš rozsáhlou. O životě našich předků se z ní mnoho nedozvíme.


Ve výkopu kanalizační rýhy při severní straně kostela u parkoviště byla v půdorysu odkryta část odpadní jámy o průměru zhruba 2 m vyplněná několika vrstvami stavební suti a lidskými kostmi. Jednalo se o druhotně uložené lebky a dlouhé kosti a v menší míře také ostatní části skeletů. Potvrdil se předpoklad, že kosti pocházejí ze zrušeného středověkého hřbitova, který se kolem původního kostela sv. Jiljí rozprostíral ve 14.–16. století a kde se pohřbívalo před tím, než byl roce 1534 založen další hřbitov s kaplí, dále od centra, dnes v Zahájeném, blízko Havlíčkovy ulice. Stavební úpravy barokního kostela sv. Jiljí se prováděly ve 20. a 50. letech 20. století, při nich byly narušeny středověké hroby a kosti se stavební sutí pak uloženy na jediné místo u kostela.


Předběžná antropologická analýza, již provedla Mgr. Alena Dofková, odhalila několik patologických nálezů i dokladů o zranění obyvatel středověké Bystřice. Nalezený soubor kostí mohl podle analýzy pocházet nejméně od 44 dospělých jedinců, a to mužů i žen, maximální počet jedinců stanovený na základě nalezeného souboru kostí však přesáhl 500. To je číslo blížící se celkovému počtu obyvatel Bystřice v polovině 16. století. Nalezeny byly i kosti nejméně dvou a nejvíce třinácti dětí. Na kosterních pozůstatcích objevila antropoložka několik zvláštností. U dvou dospělých jedinců byl například na lebce zjištěn patrný šev čelní kosti, který se obvykle uzavírá mezi 2. a 3. rokem života a do 8. roku vymizí. V jednom případě byl nalezen pozůstatek těžké vrozené vývojové vady, zvané spina bifida, s defektem páteře, při němž se kosti páteře neuzavírají kolem míchy. Objeveno bylo několik zlomenin dlouhých kostí – pravé loketní kosti a pažní kosti s patrným posunem částí zhojené kosti přes sebe. U jedné z lebek zaznamenala antropoložka na levé čelní kosti asi 3 cm od okraje očnice kulovitý otvor o rozměrech 1,2 x 1,4 cm. Podle zaoblených okrajů otvoru a patrné novotvorby kosti soudí, že šlo o hojící se zranění. Čím a jak bylo způsobeno, se můžeme jen domýšlet.


Jak uvádí ve zprávě o průzkumu archeologických nálezů z Bystřice pod Hostýnem společnost Archaia Olomouc, přestože se v blízkosti bystřického kostela sv. Jiljí, památkově chráněné stavby, nevyskytly jiné archeologické nálezy než antropologický materiál a zvířecí kosti, bude nutné jakékoliv další stavební práce v tomto místě provádět vždy za účasti archeologa.
           

 msch



Design By Macik