* Sestup světové výroby dosáhl v červenci krajní níže – 70 %. Od srpna nastává obrat k lepšímu.
* Zemřel František Ondrúšek, vynikající portrétista. (František Ondrúšek zemřel po delší nemoci 3. dubna 1932, pozn. red.)
* Vládní nařízení o pamětních knihách obecních. Každá politická obec je povinna od 1. 7. 1933 vést pamětní knihu. (Podle zákona z ledna roku 1920 o pamětních knihách obecních vydala 17. listopadu 1932 vláda nařízení o pamětních knihách obecních. Podle tohoto nařízení byla každá obec povinna na své náklady zřídit a vést pamětní knihu, čili městskou kroniku, aby se tak zachovaly místní dějiny „pro poučení budoucích“. Pozn. red.)

* V roce 1933 dosáhla světová výroba 87 %. Pracovní poměry v Bystřici nebyly dosud nikdy tak nepříznivé jako toho roku. V továrně Thonet-Mundus byla část dělnictva propuštěna a zbytek pracuje jeden týden omezeně a druhý nic. Hrdličkovy závody na impregnaci dřeva nepracovaly až na nepatrné výjimky celou zimu. (Světová hospodářská krize ve třicátých letech prokázala provázanost světových ekonomik. Její původ musíme hledat už ve 20. letech, kdy si po první světové válce půjčily evropské státy peníze u amerických bank. Německá vláda si v amerických bankách půjčovala finance na úhradu válečných reparací evropským zemím, a tyto peníze pak evropské země vracely americkým bankám jako splátky svých válečných půjček. V důsledku toho začala sice v USA stoupat průmyslová produkce, ale lidé neměli peníze, aby si vyrobené zboží koupili. Následoval krach na newyorské burze v roce 1929, a v důsledku této světové ekonomické provázanosti zkrachovala v roce 1931 i vídeňská Creditanstalt a další peněžní ústavy. To způsobilo finanční paniku i v Londýně. V roce 1932 poklesl mezinárodní obchod na 60 % úrovně z roku 1929, země přestaly splácet své sluhy americkým bankám, továrny neměly pro své zboží odbyt a začalo propouštění. V samotném Československu bylo v roce 1932 554 tisíc nezaměstnaných, o rok později už stoupl tento počet na 738 tisíc. Pozn. red.)

* Světová výroba dosáhla 96 %. Ve Slezákově továrně byla části dělnictva dána dovolená, zbytek pracoval tři dni týdně. Jediná továrna na voskové zboží Václav Zbořil a syn udržela neztenčený provoz, ba zaměstnala i několik dělníků v nově zřízeném oddělení na výrobu mýdla.
* Zemřel Adolf Kašpar, který na Rusavě zvěčnil mistrovskými akvarely nejen typy rusavských horalů, ale i jedinečné motivy krajinářské (Adolf Kašpar zemřel náhle 29. června ve věku 57 let, pozn. red.)

* Podle údajů berlínské výstavy „Wunder des Lebens“ stoupl věkový průměr lidí na 58 let. Na Moravě každý 15. člověk je stařec = člověk překročivší 64. rok. (Výstava „Wunder des Lebens“ v překladu Zázrak života nesla sice honosný název a v úvodu svého katalogu hlásala, že staví člověka do středu dění, protože je nejvyšší formou života, a že shrnuje všechny vědecké poznatky a zprostředkovává je nejširším vrstvám, skutečnost byla však složitější. Výstava byla z pohledu dnešních německých odborníků pseudovědecká a propagovala nacistickou teorii o čisté rase. Největší úspěch sklidila figurína člověka, jehož skleněné tělo umožňovalo nahlédnout i do vnitřních orgánů, které se po stisknutí tlačítka rozsvítily. Výstavu navštívily čtyři miliony návštěvníků. Pozn. red.)
* Bystřice město bez nezaměstnanosti! – úprava zámku a čilý ruch stavební. (J. Krumpholc tady dvěma krátkými slovy „úprava zámku“ shrnul dvouletá jednání o budoucnosti jedné z nejvýznamnějších budov ve městě. Loudonové odešli z Bystřice v roce 1933 a zámek sice nabídli k odkupu městu, tehdejší starosta V. Zbořil si ale v době vrcholu hospodářské krize netroufal město zadlužit koupí a péčí o tak velkou budovu. Ernst Loudon proto prodal zámek olomouckému arcibiskupství. To se nelíbilo některým zastupitelům, kteří začali jednat s ministerstvem obrany o tom, aby v zámku sídlilo dělostřelectvo. Tyto majetkové spory se táhly dva roky. Nakonec přesvědčilo zastupitelstvo V. Zbořila, aby využil svých kontaktů na arcibiskupství a město zámek zpět odkoupilo. Zastupitelstvo hlasovalo pro koupi přesto, že byli jeho členové M. Matuškou upozorněni na skutečnost, že město zaplatí za koupi 750 tisíc korun a 700 tisíc korun budou stát stavební úpravy. Kromě výše zmíněných částek zaplatilo město dalších 120 tisíc korun za výdaje související s převodem. Přestože měl zámek v té době odhadní cenu 10 milionů, uhradilo ministerstvo obrany na účet města za zámek částku 750 tisíc. V roce 1935 sem přesídlila vojenská zdravotnická základna z Josefova a Hodonína. Na požadavek armády byly zrušeny skleníky, vybudováno vodovodní a elektrické vedení a zámek přestavěn na sklady. Pozn. red.)

1936
* Ve dnech 10.–11. ledna takové teplo, jako nikdy dosud (od r. 1775), 1. června největší chladno (od r. 1775), bylo 9,6°C.

1937
* Neobvykle krásné léto.

* Dne 10. 2. Hitler kancléřem (Hitler se ve skutečnosti stal kancléřem už v roce 1933. V únoru 1938 byl sice jmenován vrchním velitelem německých ozbrojených sil, nebylo to ovšem 10. února, ale už o 6 dní dříve. Pozn. red.)
* Změny územní přinesly nutnost umístit větší množství našinců, kteří pozbyli zaměstnaní v postoupených územích. (Po tzv. Mnichovské dohodě přišlo Československo o více než 41.000km2, zabrána byla zpočátku pohraniční území s více než 50 % německých obyvatel, po konferenci v Berlíně byla Německu přiřčena většina národnostně smíšených oblastí a na okleštění Československa se obohatilo také Polsko ziskem Těšínska a Maďarsko, jemuž připadlo jižní Slovensko a Podkarpatská Rus. Pozn. red.)                                                      

-eda-