Naše kánoe se plaví na klidné vodě, která pomalu omývá nízké větve topolů. Zpoza keře se sem tam vynoří kačenky nebo černé labutě, v průzračné vodě se míhají rybky a u břehu se schovávají bobři. Slunce nám opaluje odkryté kousky kůže a ptáčci kolem popěvují líbezné písně.

Plujeme dál a kocháme se krásou přírody. Najednou se s celou posádkou dostáváme k břehu. To ale nechceme, tak se snažíme nasměrovat kánoi opačným směrem, bohužel všichni. Díky tomu se ovšem řítíme nekontrolovatelnou rychlostí do protějšího stromu. Pomalu začínáme chápat, že ty vesty, které máme na sobě, nemusí být úplně k ničemu.
Vší silou se snažíme zabránit blížícímu se neštěstí. Na krásy okolní přírody nemáme ani pomyšlení, tady jde o život. Stačí jen málo, aby všichni skončili pod vodní hladinou. Vlastně by se to v tomto parném dni hodilo. Jen jeden nesynchronizovaný pohyb, a vidíme kánoi zespod.

Nejdříve chytit kánoi a pádla, klíče od bytu nebo peníze vyplavující se z kapes jsou druhořadé. Už nám došlo, k čemu slouží voděodolné barely ukryté uvnitř kánoe. Tak jsme se pomalu naskládali zpět a vyrazili dál. Smích a humor nás nepřešel, ovšem utahování si z jiných posádek se taky nevyplácelo. Jen malý posměch nás stál málem další pád. Tentokrát jsme to ustáli a jen se párkrát nechali pohladit větvemi stromů.

Kde se ale naskytla tato příležitost? Byla to naše Bystřička? Pro zapsání tohoto zážitku do paměti jsme museli vycestovat za hranice. Nejen za hranice Bystřice, ale i České republiky. Začátkem června se totiž konal již 9. ročník Klingenthal maratonu v Salzkottenu a naše reprezentace nemohla chybět. O čem by ale bylo partnerství, kdybychom jen přijeli, zaběhli závod a odjeli? Naši němečtí přátelé stále vymýšlí něco nového a ani tentokrát tomu nebylo jinak. Část sobotního dopoledne jsme strávili nám neznámým sportem, totiž jízdou v kánoích na nedaleké říčce Lippe.

Nejen že stále poznáváme nové lidi a prostředí, naskytnou se i příležitosti ochutnat něco z cizí kuchyně. Po tomto nevšedním a náročném výletě nechyběl výtečný společný oběd. Ráno nás čekalo to nejdůležitější – Klingenthal maraton.

Ani vysoké teploty, ani velká konkurence nezabránily našemu týmu vybojovat si své vítězství. Naši si odnesli hned tři bronzové medaile. Tomáš Blaha za půlmaraton, Tomáš Svoboda za maraton a Claudia Lammersen taktéž za maraton v ženské kategorii. Nebyli ale jediní, kdo vyhrál. Celkem za tým partnerství vyběhlo 35 běžců, z toho 16 Čechů. Každý náš reprezentant se může chlubit úspěchem. Nebylo to jednoduché pro nikoho, i když byla trasa velmi dobře zvolená. Počasí přálo leda romantické projížďce na loďkách, při běhání ale chyběla voda a svěží vzduch. Obyvatelé tamějších ulic byli shovívaví a poskytli závodníkům část svého bohatství, například osvěžení zahradní hadicí, povzbuzení nebo bouřlivý potlesk. Nejkrásnější pocit byl přeběhnout cílovou čáru a moci se klidně vydýchat ve stínu městské radnice.
Velkou podporou byla i účast zastupitelů obou měst, za což jim patří velký dík. A nejen jim, taktéž všem organizátorům, podporovatelům a především závodníkům. Příští rok bude jubilejní ročník a měli bychom opět ukázat, kdo jsme!

Gabriela Nováková
Spolek partnerství Bystřice pod Hostýnem – Salzkotten, o. s.