Archiv Zpravodaje

Prezentace na adrese www.mubph.cz slouží jako archiv a není od 31.12. 2016 aktualizována.

Aktuální prezentace Městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem najdete na adrese www.bystriceph.cz



Čínský mandarín?

V roce 2010 jsme pro vás ve Zpravodaji připravili novou rubriku s fotografiemi z depozitáře bystřického muzea. Jako první fotografii v roce přinášíme obrázek porcelánového Číňánka, který by měl prostřednictvím Zpravodaje přinést do vašich domácností štěstí. Pro štěstí ho měl na stole bystřický rodák spisovatel František Táborský. Ten ho později věnoval do bystřického muzea. Po přesunu sbírek bystřického muzea do Kroměříže přinášela figurka štěstí i tamním zaměstnancům. Ti, kteří měli přístup do depozitáře s keramikou, se shodují na tom, že při pohledu na něj jim vždycky srdce pookřálo.       A snad právě to bylo důvodem, proč se malý Číňan vrátil do Bystřice jako jeden z posledních.


V inventární knize najdete figurku pod kulatým číslem 400. Je vyrobena z porcelánu a ve spodní části má latinská písmena EBS a několik čísel. Písmena vypovídají o tom, že Číňánek není suvenýr z cest po daleké Asii, ale výrobek některé z porcelánek v Evropě. Evropský porcelán nemá dlouhou historii. Dlouho se do Evropy dovážel z asijských zemí. První továrna na výrobu porcelánu byla založena v roce 1710 v Míšni, potom co se Arthuru Böttgerovi podařilo objevit způsob jeho výroby. O osm let později zahájila výrobu císařská porcelánka ve Vídni. Její zakladatel František Štěpán Lotrinský si dlouho držel monopol na výrobu porcelánu v celém Rakousku. V roce 1740 byla otevřena další významná porcelánka ve francouzském Sévres a o 11 let později v anglickém Worcesteru. Na našem území vznikají první porcelánky v západních Čechách až na přelomu 18. a 19. století, v roce 1792 v Horním   Slavkově, 1794 v Klášterci nad Ohří a 1815 v Lokti.


Z výše uvedeného lze usuzovat, že se v případě našeho Číňánka jedná o novodobý výrobek maximálně z konce 19., spíše však až 20. století, který jen napodobuje porcelán čínský. Hlavu i ruce má figurka pohyblivé, a navíc se při pohybu hlavy z otevřených rozesmátých úst vysouvá i malý růžový jazyk, takže figurka působí opravdu poťouchle. Má dlouhé uši symbolizující moudrost a nad zkříženýma nohama se v županu vzdouvá poměrně velký břich. Figurka je jen 11cm vysoká, proto nemohla být umístěna do Pracovny Františka Táborského, která je od roku 2008 otevřena v bystřickém zámku.


Bohužel se nám doposud nepodařilo zjistit, jak se figurka do sbírky Františka Táborského dostala. Kromě lidových věcí sbíral Táborský především keramiku, a Číňánek je porcelánový. Mimo něj vlastnil i jednoho sádrového Buddhu, takže se dá usuzovat, že k těmto dvěma soškám měl jistý osobní vztah.
                                                                                                                                                                                    -eda-


Fotografie


Design By Macik