Ve dnech 8.–10. ledna 2010 zasáhla střední Evropu i území ČR a Moravy svými projevy  výrazná tlaková níže spojená s frontálním systémem. Meteorologové tento významný útvar z hlediska projevů počasí sledovali již od  4. 1., kdy se tato níže začala vyvíjet nad územím Španělska. Na základě dlouholetých zkušeností, které byly upřesňovány výpočty numerických modelů, bylo jasné, že tento útvar se bude pohybovat do centrálního středomoří, do oblasti Itálie, a odsud na severovýchod a zasáhne svými projevy oblast střední Evropy. Nyní mi dovolte, abych trochu odbočil. Tlaková níže dostala jméno „Daisy“. Jména osob, zvířat apod. se užívají již delší dobu k pojmenování například hurikánů či tajfunů. Známá jsou tato pojmenování v Karibské oblasti, kde dávají meteorologové ze střediska pro sledování hurikánů na Floridě hurikánům jména podle svých manželek, milenek, dětí, známých atd. V Evropě podobný systém zavedl německý „Meteorologický institut“ dnes se sídlem v Berlíně s tím, že kdokoliv za 199 euro o přidělení názvu požádat. Tímto systémem byla pojmenovaná také výrazná tlaková níže, o které je nyní řeč.

Ale vraťme se zpět. Popisovaná výrazná oblast nízkého tlaku vzduchu začala skutečně dne  8. 1. ovlivňovat střední Evropu. Na Moravě začaly velmi intenzivní sněhové srážky, které po       6. hodině ranní 8. 1. zasáhly také oblast Bystřice pod Hostýnem. Sněžení trvalo až do 18 hod. večer a za tuto dobu napadlo 17 cm nového sněhu. Celková výše sněhové pokrývky pak byla 26 cm. Sněhové srážky byly doprovázeny silným severovýchodním větrem. Ve večerních hodinách se začalo oteplovat, a to zejména ve vyšších hladinách atmosféry, a tak od 18 hod. až  do rána příštího dne se občas vyskytoval mrznoucí déšť nebo déšť, který na podchlazeném zemském povrchu namrzal, a tvořilo se náledí. V druhé polovině noci dne 9. 1. dešťové srážky ustaly. Znovu začalo pršet v 16.30 hod. a začala se tvořit poměrně silná ledovka, a to jak na zemi a na sněhové pokrývce, tak na svislých předmětech a stromech a na elektrickém vedení. Tato situace trvala až do 10. 1., kdy projevy této tlakové níže pozvolna slábly, a od 11. 1. se začalo postupně ochlazovat a sněžení se pak vyskytovalo jen jako občasné nebo se vyskytovaly sněhové přeháňky.

Podobná situace není zas tak neobvyklým jevem, jak se mnohdy prezentovalo ve sdělovacích prostředcích. Patří k zimním měsícům, i když v posledních desetiletích se nevyskytuje možná tak často. Vzhledem k vysokému dopravnímu zatížení v některých městech či na silnicích a dálnicích však může způsobovat kalamitní stav.
Je třeba říci, že tato situace nevznikla náhle a bez očekávání. Český hydrometeorologický ústav již ve středu dne 6. 1. vydal příslušnou výstražnou informaci, která upozorňovala na silné sněžení zhoršené větrem i na to, že na východní Moravě v sobotu 9. 1. dojde k mrznoucím srážkám a tvorbě ledovky. Všechny tyto informace se potvrdily. Na Bystřicku byla situace ještě zhoršena silným nárazovitým větrem od severovýchodu, který měl za následek tvorbu sněhových jazyků a návějí za překážkami.

Pro doplnění musím říci, že za podobných situací, kdy se očekává zhoršení počasí a výskyt mimořádných meteorologických jevů v zimních měsících, kromě sledování celostátních informací odpovědnými pracovníky města a technických služeb, dochází ke konzultacím mezi mnou a vedoucím odboru regionálního rozvoje městského úřadu. Snažíme se některé věci aplikovat přímo na bystřický region, a to tak, aby nasazení techniky a další opatření ze strany města a technických služeb byla účinná.
RNDr.  Jiří Barbořík

Jak redakci potvrdil vedoucí odboru regionálního rozvoje bystřické radnice Ing. Zdeněk Šrom, porady s panem doktorem Barboříkem nic nenahradí. „Jeho předpovědi vždycky vycházejí, je to taková moje rosnička,“ říká s úsměvem a uznáním Zdeněk Šrom.
-red-