ARCHIV MUBPH.CZ

Prezentace na adrese www.mubph.cz slouží jako archiv a není od 31.12. 2016 aktualizována.

Aktuální prezentace Městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem najdete na adrese www.bystriceph.cz



Historie zámku

Nejstarší historie

První písemná zmínka o panském sídle na místě dnešního zámku pochází z roku 1440. Tehdy zde stála gotická tvrz, která byla majetkem Miloty z Tvorkova. V dokumentu se píše, že Milota z Tvorkova prodal tvrz spolu se zbořeným hradem Obřany, městečkem Bystřící a dalšími vesnicemi Vokovi ze Sovince na Helfštýně. Z oné gotické tvrze se, bohužel, nedochovalo téměř nic.

16. - 18. století

V polovině 16. století koupil panství Přemek z Víckova. Tento zámožný pán usiloval o společenskou reprezentaci a ve svém bystřickém sídle měl i velkou knihovnu. Předpokládá se, že přestavěl tvrz v Bystřici na renesanční zámek, který však roku 1594 vyhořel.

Zámek ve velmi špatném stavu zdědila Bohunka z Víckova, provdaná za Václava Bítovského z Bítova. Manželé pak zámek opravili a dali mu konečnou renesanční podobu. Jejich stavební opravy se datují rokem 1616. V témže roce nechali zanést nad vstupní bránu dva erby, které patří právě Bohunce z Víckova a Václavu Bítovskému.

V roce 1622 byl Václav Bítovský odsouzen za účast na stavovském povstání ke ztrátě hrdla a roku 1628 v Brně popraven. Jeho panství získal nejvyšší kancléř, kníže z Lobkovic

Ani Lobkovicům se však nevedlo lépe. Zdeněk Vojtěch Lobkovic roku 1623 zemřel a za jeho nezletilého syna vedla správu majetku jeho matka, Polyxena z Lobkovic. Ta dala roku 1620 zhotovit pro Bystřici obraz Panny Marie Vítězné Bleskvládné, který odrážel události při vpádu Tatarů do Bystřice, útěk místních na Hostýn a jejich záchranu Pannou Marií.

Správce bystřického panství úřadoval na zámku v Holešově a v Bystřici nikdy nesídlil, takže zámek nebyl dobře zařízen. Správní úřednictvo sídlilo také v Holešově a tak zůstal zámek, poté co ho roku 1622 vypálily španělské vojenské oddíly, nadlouho úplně neopraven.

Roku 1651 prodal kníže z Lobkovic holešovské i bystřické panství hraběti Janu z Rottalu. Ten se roku 1655 vzdal úřadu zemského hejtmana, aby se mohl věnovat opravám a stavbě svého nového sídelního zámku v Holešově. Jeho manželka, Marie ze Šternberka dala pro kostel na Hostýně zhotovit stříbrný obraz Panny Marie, Matky Boží, Vítězné ochrany Moravy, který znázorňuje útěk Tatarů od Hostýna. Tento obraz byl později přenesen do kostela sv. Jíljí v Bystřici.

Hrabě Rottal však sídlil v Holešově a bystřický zámek stále chátral. Po jeho smrti převzal panství roku 1674 Jan Kryštof z Rottalu a za jeho vlády se započaly v bystřickém zámku i stavební práce. Po Janu Kryštofovi zdědil zámek František Antonín, který nechal postavit ve zdejším okolí několik chrámů. Jako první to byl nový kostel na sv.Hostýně, potom větší kostel sv. Jíljí v Bystřici, k němuž tehdy ještě přiléhala kaple sv. Kříže a v Holešově pak nechal postavit proslulou černou kapli.

Zemřel bez mužských potomků a jeho panství bylo rozděleno mezi jeho tři dcery. Bystřice připadla Marii Amalii. Památkou na ni je i monogram na zábradlí balkonu v kulatém sále. Marie Amalie spolu s manželem započala velké opravy na bystřickém zámku. Přestavbu zadali Františku Antonínu Grimmovi, přednímu staviteli klasicismu.

19. století - období rozkvětu

V roce 1789 převzal bystřické panství syn Marie Amalie, František Antonín della Rovere, který v Bystřici založil manufakturu na výrobu fajánse a majoliky. V témže roce zasáhl zámek i celé městečko další požár při němž shořel i archiv. Zámek byl zastřešen jen provizorně, ale byly provedeny velké změny na stavbě samotné. V předzámčí byly umístěny byty a kanceláře úřednictva, vozovna byla přeměněna ve vězení, přízemí starého zámku se stalo součástí manufaktury, v I. poschodí bylo zřízeno divadlo a při vjezdu do parku byla postavena nová konírna.

Po Františku Antonínovi dědil panství Jan Nepomuk hrabě Wengerský. Ten nechal v l. polovině 19. století vymalovat kruhový sál romantickou malbou s egyptskými motivy. Pečoval také o anglický park se dvěma velkými vodními kanály a zahradu, v níž se nacházel skleník a další vodní kanál.

Jan Nepomuk zemřel bezdětný a tak připadla Bystřice roku 1827 svobodnému pánu Olivierovi Loudonovi, potomkovi slavného generála Loudona. Dalším vlastníkem pak byl Arnošt Loudon, který zřídil novogotickou domácí kapli se štukovými žebry a hodnotnou výmalbou. Na její stavbu navázaly rozsáhlé úpravy interiérů zámku.

Stěny v pokojích byly obkládány dřevěným táflováním, všude byla instalována nová kachlová kamna a v některých pokojích byly zhotoveny kazetové stropy. Ve druhé polovině 19. století byla rovněž zřízena zimní zahrada a palmový skleník.

V roce 1897 navštívil Hostýn i bystřický zámek císař Franz Josef I., což připomíná pamětní nápis na průčelí východního křídla. Počátkem 20. století pak navštívil zámek malíř Hanuš Schwaiger a přemaloval zde původně barokní sluneční hodiny.

Posledním šlechtickým majitelem zámku byl Ernest Gideo Loudon, který nechal celý zámek ještě znovu zastřešit. Potom už následoval dlouholetý úpadek. Baron Loudon přesídlil v roce 1933 do Vídně a z důvodu finančního krachu prodal své bystřické sídlo o dva roky později státu. Ministerstvo obrany potřebovalo prostory pro umístění vojenských skladů léků. Tak začala postupná degradace staveb i parku. Sklady byly na zámku s přestávkou ve 2. světové válce až do roku 1992, kdy město požádalo Vojenskou správu o navrácení budovy.

Od té doby se zámek postupně opravuje a je také zčásti využíván. V předzámčí jsou prostory Městského úřadu a v nejzachovalejších místnostech se dnes konají výstavy a koncerty. V přízemních prostorách se nachází expozice městského muzea.



Design By Macik