V Bystřici pod Hostýnem se poslední dešťové srážky vyskytly dne 25. 10., a to 1,2 mm. V předcházejícím období října byly srážkové úhrny v Bystřici velmi malé. Když tyto poznatky shrneme, v Bystřici pod Hostýnem trvalo bezsrážkové období  od  25. 10. až do uzávěrky Zpravodaje dne 28. 11. to znamená 34 dní. Je to jedno z  nejdelších bezsrážkových období  v posledních desetiletích. Podrobný rozbor bezsrážkových období nebyl zatím pro Bystřici zpracován. V současné době začíná tuto tématiku zpracovávat  Bc. Adam Hloch ze Vsetína. Po ukončení této studie bude možné délku suchých období  ve vztahu k období let 1961–2010 charakterizovat v Bystřici  přesně.

Letošní podzimní dlouhé bezsrážkové období bylo způsobeno výskytem mohutných oblastí vysokého tlaku vzduchu nad severní, východní, případně střední Evropou. Tyto tlakové útvary bránily postupu frontálních systémů se srážkami do střední Evropy.

V projevech počasí měly tyto situace za následek zpočátku výskyt pěkného a teplého počasí, později, zejména po 14. listopadu, došlo k zesílení inverze a výskytu nízké inverzní oblačnosti, ojediněle i mlh. Vlivem této meteorologické situace došlo ke zhoršení rozptylových podmínek škodlivých látek v ovzduší, zejména se zvýšily koncentrace prašných částic (aerosolů) v ovzduší, které nesou označení PM 10. Jejich vysoké koncentrace byly zaznamenány na Ostravsku, v severozápadních Čechách, v Praze a středočeské oblasti, ale v některých dnech také v Přerově, Olomouci a Zlíně – zde jsou stanice, které kvalitu ovzduší měří. Dá se interpolovat, že oblast Bystřice v některých dnech  a hodinách měla také zvýšené koncentrace prašných částic. Zvýšené koncentrace prašných částic mají vliv na lidské zdraví (astmatici, kardiaci, lidé trpící psychickými poruchami atd.).

Dlouhodobé bezsrážkové období zapříčinilo pokles hladin říčních toků a potoků a projevuje se i v poklesu hladiny podzemní vody. Vzhledem k tomu, že se  období vyskytlo na podzim, mnozí lidé si ho příliš neuvědomili. V letním období by bylo daleko patrnější. Pátrání po hlubších příčinách vzniku takového období ve střední Evropě z hlediska vývoje a změn všeobecné cirkulace v atmosféře ponechme zatím odborníkům meteorologům. V tomto případě se  nedá  plně vyloučit (na délku období) ani vliv globálního oteplování.

RNDr. Jiří Barbořík