Během letošního léta putovala do restaurátorské dílny brněnské sochařky a restaurátorky Radky Levínské nejstarší bystřická Boží muka. Oprava si vyžádala celkovou částku 79.570 Kč, peníze z městského rozpočtu (49.570 Kč) doplnila dotace z Fondu kultury Zlínského kraje ve výši 30.000 Kč.

U cesty na Hostýn je nechal vybudovat v roce 1680 bystřický farář Tobias Schwach jako vděk za uchránění Svatého Hostýna před obsazením Turky. Obrázky na nich dodnes představují čtyři zastavení Křížové cesty: Ježíš na hoře Olivetské, Ježíš bičován, Ježíš padá pod křížem a Ježíš ukřižován. Nejsou už ale původní. Jeden z nich navíc nedávno ostré povětří odlomilo, a tak musel být na čas uložen v interiéru. Jakmile se na své původní místo vrátí Boží muka, budou nově instalovány i všechny čtyři obrázky malované na plechových deskách a obnoven i původní dedikační nápis na zadní straně základního sloupku.

Co píší kroniky:
„Roku 1680 dal Tobiáš Švach zbudovati u hostýnské cesty za novým hřbitovem Boží muku s nápisem „Letha Pa /1680/ Kněz To/ biass Schwach/ z Fris /taczku/ modli/ se za neg/ RENO/ 1758“
Rokem 1680 zanikají zprávy o faráři Švachovi.“ (Josef Krupholc)  „(…) roku 1680 dal na cestě k Hostýnu postaviti kamennou Boží muku a tá jest první bystřický památník zbožnosti křesťanské, neb křížů mimo kostela ještě nestálo…“
(Jan Galuška)

Jak jsou Boží muka popisována v restaurátorské zprávě:
„Jednoduchý sloupek na čtvercové podstavě se skosenými hranami, pod profilovanou hlavicí mírně rozšířený – ze čtyř stran vysekána obdélníková lůžka pro umístění obrazů. Hlavice sloupku nese komolý jehlan – stříšku zakončenou na vrcholu křížem.“

Z restaurátorského průzkumu vyplynulo, že objekt trpí povětrnostními vlivy, úbytkem originální hmoty, byly nalezeny trhliny v místech kotev desek s obrazy. V místech kovaných čepů docházelo ke korozi, která mohla narušit pískovec. Kámen pravděpodobně poškodily i dřevěné rámy, v nichž byly obrázky původně umístěny. Našly se také stopy po původním úchytu pro lucernu. Její existenci však nelze doložit žádnou fotografií. Na povrchu objevila restaurátorka vrstvu kolonií náletových kultur a sádrovcovou krustu, fragmenty nejméně dvou nátěrových vrstev. Nejzajímavějším objevem je, že pod úrovní země se při demontáži Božích muk našla krásná zachovalá barokní patka sloupu a část soklu. Po očištění v dílně objevila restaurátorka v kameni také sotva čitelný letopočet – s největší pravděpodobností 1893 – zřejmě datum další renovace. (Datum té první je připsáno na konec dedikačního nápisu zmiňovaného J. Krumpholcem.)
Schwachova Boží muka čeká další čištění, výměna nevyhovujících vysprávek a také revitalizace přirozené barvy kamene. Pak budou moci být umístěna na kvalitní voděodolný základ a navrácena na své původní historické místo. 
msch