Podle původního plánu architekta Grimma pro hraběte Monte l´Abbate byla v době, kdy ještě skleník neexistoval, v místě vstupu koupelna. V letech, kdy už skleník a zimní zahrada stály,   byla v blízkosti vstupu do arkádové chodby vedoucí k zimní zahradě a skleníku pracovna, knihovna a „Garderobe“ – tedy místnost pro uložení šatstva. V každém případě je od dnešních muzejních expozic směrem k chodbičce vedoucí do skleníku bohatá nástěnná výmalba s květinovými motivy, a to ještě klasicistní, z doby hraběte  Monte l´ Abbate.

Skleník vystavěl Otto Zeman podle plánu vídeňského architekta Karla Mayredera v letech 1888–1889 pro Oliviera z Loudonu a jeho nástupce Arnošta. O stavbě, která byla rozebrána v 30. letech 20. století,  jsme se zmiňovali podrobněji v textu „Karl Mayreder – Vídeň i Řím v Bystřici“ (Zpravodaj 9/2009, str. 34–38). Stojí tam, že v dnešní zámecké zahradě už po skleníku nenajdeme žádné stopy a že se ani nedá s jistotou určit místo, odkud vedla arkádová chodba. Po dvou letech už jistotu máme.
              

 msch, eda