1877

Krumpholc

* Nastalo c. k. okresní hejtmanství v Přerově, začalo úřadovat 1. máje 1877.
* Rusko-turecká válka. Česká veřejnost sleduje boje a konečné úspěchy Ruska ve válce s Tureckem 1877–1878 ve prospěch povstalých Slovanů balkánských. Za rusko-turecké války panslavism. (Hospodářství Osmanské říše spělo ke krizi už od krymské války v polovině 19. stol. V roce 1877 navíc zemi postihla tuhá zima a neúroda. Země byla nábožensky roztříštěná a to vedlo k mnoha povstáním slovanských národů podřízených Turecku, v Bosně, Hercegovině, Bulharsku, později i Srbsku. Bulharské povstání bylo krvavě potlačeno. Rusko se snažilo obnovit svou moc na Balkáně a požadovalo autonomii pro Bosnu, Hercegovinu i Bulharsko. Světové mocnosti se sešly v roce 1877 v Londýně a vyzvaly Turecko k reformám. Výzvy ale vyšly naprázdno, a tak Rusko vyhlásilo v dubnu 1877 Turecku válku. V souvislosti s požadavkem na autonomii slovanských národů v Osmanské říši se šíří také panslavismus, idea jednoty slovanských národů. Pozn. red.)
* Královna Viktorie se stává císařovnou indickou. (Polovina 19. století byla bouřlivá nejen na Balkáně, ale i v Indii. V roce 1857 se Indové vzbouřili proti vládě britské Východoindické společnosti, v roce 1858 přijal proto britský parlament Zákon o lepší správě Indie. Východoindická společnost byla rozpuštěna, výkonná moc přešla do rukou britské koruny a britská královna Viktorie byla v Dillí vyhlášena indickou císařovnou. Pozn. red.)
* Obnovení zákona proti lichvě a vysokým úrokům.

Galuška

* R. 1877 obnoven zákon lichvy, braní vysokých nároků. Vydírání již zchudlého obyvatelstva přestalo. (V roce 1866 byla zrušena úroková sazba a zachovalo se jen pomocné pravidlo na 6% úrokovou míru. Protože ale začalo bujet lichvářství, zejména v Haliči a Bukovině, byl roku 1877 přijat nový zákon. Platil ale jen v Haliči a Bukovině. Protože se osvědčil, byl v roce 1881 přijat pro celé mocnářství. Zákon oživil pojem lichva a bral v úvahu i situaci, v níž se dlužník nacházel. Pozn. red.)

1878

Krumpholc

* Kongres berlínský, v západní Evropě nastal 36letý ozbrojený mír. (Rusko–turecká válka skončila triumfálním vítězstvím Ruska. V mírově smlouvě uzavřené v San Stefanu ztratilo Turecko své državy na Balkáně a byl potvrzen vznik Velkého Bulharska pod ruským patronátem. Proti rozšíření ruského vlivu vznesly protest Velká Británie a Rakousko-Uhersko. Do sporu se vložil německý kancléř Bismarck a pozval hlavy evropských mocností na kongres do Berlína. Kongres donutil Rusko na většinu územních zisků rezignovat. Pozn. red.)
*  R. 1878 dr. Tomáš Vlastimil Masaryk založil první český časopis věnovaný hasičstvu.
* Dne 20. 7. 1878 v noci shořela stodola Jos. Podhrázníka a Jana Šejdy, na jejich místě postavena r. 1887 nemocnice Donathem Ziffererem (Bernard Zifferer měl syny Maxe, Donatha a Josefa. Poněvadž padělal peníze, musil za to až do smrti platit značnou pokutu (každý den). Dceru Ploni učil učitel Šula a tu si vzal za manželku Redlich, jenž zbudoval hotel u nádraží v Bystřici. Donath byl stavitelem ve Vídni. Jak miloval svůj domov, své rodiště, svědčí jeho dar rodné Bystřici: Obecní nemocnice jím zbudovaná a obci darovaná.)

 Sova

* Dne 20. července 1878 v sobotu večer vyhořely stodoly Josefa Podhrázníka a Jana Šejdy, jež stály o samotě. Hostinec Podhrázníků stěží zachráněn. Na tomto místě postavena v roku 1887 nemocnice nákladem Dontka Zifferera, zeměměřiče ve Vídni.
* R. 1878 hořelo podruhé v neděli v měsíci září. Hořel dům Valentina Sehnala č. 70 a Josefa Janovského č. 75. Od této doby držány noční hlídky. Za nedlouho však hořely noční dobou stodoly od č. 66 až po čís. 57. Na stodole Františka Zbořila č. 57 oheň zastaven. Ku konci měsíce října vyšel oheň v městě z čís. 70 u Ant. Kučery. Oheň zničil 9 domů na pořadí až po dům Josefa Sanitráka č. 61. Vedlejší dům Václava Zbořila č. 60 zachráněn, však zadní částka obydlí shořela.

Galuška

* R. 1878 postavena byla nová škola (u kostela, pozn. red.).

1879

Krumpholc

* R. 1879 smluvil Bismarck s Andrássym dvojspolek s Německem na vzájemnou obranu, k němuž 1883 přistoupila Itálie v trojspolek, jenž byl základem záchranné politiky monarchie až do světové války. Důsledkem byl pozdější dvojspolek Ruska s Francií (1891), jemuž se přiblížila Anglie (trojdohoda). Trojspolku se podařilo získat za spojence i Rumunsko, jehož král Karel byl z rodu Hohenzollernů. (Základem vojensko-politického uskupení nazvaného Dvojspolek a  po přistoupení Itálie Trojspolek byla smlouva z r. 1879 podepsána původně jako obrana proti vojenskému napadení. Jako protiváha byla v roce 1891 vytvořena koalice Francie a Ruska, k níž se ještě později přidala Velká Británie, nazvaná Trojdohoda. Obě aliance se rozpadly až za 1. světové války. Pozn. red.)

Galuška

* R. 1879 byla Bosna a Hercegovina s nemalými obětmi obsazena. (Bosnu a Hercegovinu obsadilo Turecko už ve 2. pol. 15. století a o sto let později ji spojilo v jeden pašalik. Boj proti turecké nadvládě vyvrcholil v letech 1875–1878 bosenským povstáním. Na základě rozhodnutí berlínského kongresu byla Bosna a Hercegovina v moci rakousko-uherské armády, i když formálně zůstala součástí Osmanské říše. Pozn. red.)

Krumpholc

* V srpnu 1879 povolán k vládě kabinet hraběte Eduarda Taafeho s Moravanem dr. Pražákem jako ministrem bez portefeuillu (bez portfeje, pozn. red.) a za něho vrátili se i Češi do říšské rady. Příchodem Čechů nabyly spojené strany slovanské a konzervativní většiny nad liberální levicí. Pražák se stal ministrem justičním a vláda vycházela pozvolna českým požadavkům vstříc. Roku 1882 byla rozdělena univerzita pražská v českou a německou. (V roce 1879 se stal novým rakouským ministerským předsedou Eduard hrabě Taafe, který svou moc opíral o německé, ale i slovanské konzervativní politiky. Do vlády přivedl české liberály a přislíbil jim splnění jazykových a kulturních požadavků, mezi něž patřilo i rozdělení pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou a užívání češtiny jako úředního jazyka v Čechách i na Moravě. Pozn. red.)
* 24. 4. slavil císař František Josef stříbrnou svatbu, toho dne byly děti v celém mocnářství na obecní útratu častovány – na Rusavě večer prapory, osvětlení, na Skalném oheň a střílení, 24. 4. služby boží, ve škole svátek školáků, počastováni rohlíky a pivem(!)
* 10. 5. začal večer sníh padat a sněžilo až do středy. Poutníci zimou trpěli.

Sova

* Dne 10. května 1879 v první pouť napadlo mnoho sněhu, jenž tři dni ležeti zůstal.

Krumpholc

* Dne 10. 8. svěcení veteránského praporu (míněn prapor Vojenského veteránské spolku „Polní maršál baron Loudon“, pozn. red.)
Začala se stavět dráha Kojetín – Bílsko do Bystřice a 1886 prodloužena do Rajnochovic a Valašského Meziříčí.

1880

Krumpholc

 * Nová pečeť představenstva města Bystřice – českoněmecká.

Galuška

* R. 1880 opatřilo si představenstvo obce novou pečeť s nápisem „Představenstvo města Bystřice pod Host. Stadtvorstand Bistritz a. Host.“ Poněvadž znak podoben bazilišku, pustilo ji z užívání. (Onen „bazilišek“, kterého tady Jan Galuška zmiňuje, vznikl poněkud zvláštní cestou. V dolní části znaku zůstala tři břevna, ovšem z kozla se zřejmě pod vlivem slovanského národního uvědomování stal lev, jemuž ale zůstaly kozí rohy... Pozn. red.)

Sova

* R. 1880 v noci o půl druhé hodině ten den před sv. Mikulášem vyšlehl plamen ze stavení Josefa Berkopa č. 142 a počala i naše střecha na několika místech hořeti. Silným přispěním náš dům, jakož i stavení Josefa Rozaciho zachráněno.

Krumpholc

 * Před sv. Mikulášem o 1 ½ v noci oheň v č. 142. Hasiči tovární i městští stříkali statečně a omezili požár tak, že č. 143 a 141 zachráněna.

Sova

* Dne 12. a 13. srpna velká bouře, po níž velká povodeň, která na Říce u rybníků hráze protrhala, mosty všechny až po Lhotku strhala, stromy podemlela, stav u střelnice roztrhala, zeď u radnice podemlela.

Krumpholc

* R. 1880 zjednala vláda jazyku českému ve vnějším úřadování rovné právo s němčinou, což vzbudilo nespokojenost mezi Čechy a Němci, kteří začali usilovat o vznik uzavřeného území německého, kde měli být jen němečtí soudci a němečtí jazykoví úředníci.
* R. 1879/80 dokončena trať železniční z Kojetína do Bystřice p. H.
Dne 12. 8. o 1 hodině strašlivá bouře nad Hostýnem a Javorníkem, příval vod roztrhl hráze rybníků na Říce, voda všechny mosty pobrala, velkých škod i na Kamenci nadělala. Na splavu zámeckém znamení, jak vysoko voda se valila, a hrozilo nebezpečí, že se už už dostane i do strouhy mlýnské.
          

Připravila -eda-