První listiny dokládající stavbu v místě dnešního hotelu Podhoran na bystřickém náměstí jsou z 28. května 1863 a zabývají se přístavbou k již stojící budově hostince z roku 1835. Hostinec patřil Janu Šejdovi, který v letech 1854–1856 zastával funkci bystřického starosty.

K další přístavbě došlo v roce 1879, v obou případech se ale přistavovaly kůlny a další hospodářské prostory. 
V roce 1897 se už ve stavebním povolení mluví o budově spolku Občanské záložny, který žádá o povolení opravy oken na fasádě a postavení komínů. Spolek Občanská záložna vznikl v roce 1865. Kronikář Jan Sova popisuje vznik spolku slovy: „Sestoupili se oudové starých cechů a založili Občanskou záložnu“. Ve skutečnosti ale nevznikla záložna z „cechovních oudů“, ale jako součást Matice svatohostýnské. V roce 1875 pak přibyla k Občanské záložně ještě Úvěrní záložna. Spolek se zpočátku scházel v hostinci U města Vídně, jak dosvědčují oznámení o konání valných hromad z roku 1872 zaslaná „slavnému představenstvu města Bystřice“. Později zřejmě spolek koupil budovu mezi hostincem Jana Šejdy a radnicí a v roce 1898 k ní připojil také Šejdův hostinec. Podle dobových obrázků připomínal někdejší rozdělení budov ještě dlouho po jejich spojení nápis Hotel Scheyda na bočních stranách hotelu, směrem ke kostelu i k náměstí.

Že už v roce 1898 patřily obě budovy záložně, dokládá dopis adresovaný „obecnímu představenstvu v Bystřici p. H.“, v němž se oznamuje, že „stavba hotelu Občanské záložny jest již dokončena a bude se kolaudace této stavby konati dne 30. t. m. (tzn. 30. 12. 1898) o 2. hodině odpoledne.“ Stavitelem záložny byl Otto Zeman. Plány v podobě, jak ji známe z fotografií, datuje Metoděj Matuška dnem 2. května 1898. V přízemí se nacházela restaurace, v prvním patře velký sál a pokoje pro hosty. V plánech interiérů nenajdeme jen prostory, které si dnes dovedeme představit jako pro hotel potřebné, architekt pamatoval také na konírny, chlévy, kurníky a už i 4 toalety a „pissoir“. 

Další přestavbou prošla budova Občanské záložna v roce 1899. I tentokrát se pod ni podepsal Otto Zeman. V tomto případě ale šlo pouze o přízemní objekt, v němž se kromě prostorů Občanské záložny nacházely obchod, kancelář, dvě kuchyně, dvě světnice, dvě komory a skladiště.

Srpnem 1913 je datován plán „na adaptaci místností pro kanceláře Občanské záložny“ s razítkem zednického mistra Emila Slámy. Tuto událost zmiňujeme spíše pro jinou zajímavou okolnost, než je stavební stránka věci. Vzhledem k tomu, že šlo o kolaudaci kanceláře, musel se jednání účastnit i městský lékař. Při kolaudaci shledal zdivo dostatečně vyschlým a nezávadným a prostory doporučil ke schválení. Zhruba o půl roku později byla v hotelu zřejmě provedena další adaptace, tentokrát společenských prostorů. Autorem tohoto plánu vyhotoveného dne 17. ledna 1914 je holešovský stavitel Jan Robek.

Z archivu stavebního úřadu se také dozvíme, že byla v roce 1923 při hotelu směrem k Bystřičce zřízena namísto stáje ledovna; práce na ní znovu prováděl Metoděj Matuška. 

Za okupace byli v hotelových pokojích ubytováni němečtí vojáci a za války byly některé místnosti s okny vedoucími do náměstí pronajaty továrníku Leopoldu Sobotovi jako šicí dílny na výrobu kravat.

Po válce sloužila Záložna k účelům společenských setkání, konaly se tady svatební hostiny, divadla, koncerty i taneční zábavy. A záložna se také stala místem, kde se začaly pořádat známé a tolik populární Bystřické hudební středy. Působila tady také hudební škola, holičství, spořitelna i koloniál a prodejna obuvi. Velký sál sloužil krátce po válce zřejmě jako skladiště, v roce 1958 se z něj rozhodnutím tehdejšího ONV stal opět sál pro společenská setkání a koncerty.
              -eda- msch