Toto hříště bylo otevřeno prvním veřejným zápasem v Bystřici pod Hostýnem 23. dubna 1922. SK Hostýn Bystřice pod Hostýnem prohrál v tomto utkání s SK Holešov 1:6 před 1 500 diváky. Zájem o tenis v SK Hostýn neustále sílil a toto sportovní odvětví se stalo hlavní činností klubu po celou dobu existence SK Hostýn.

S kopanou to bohužel bylo právě naopak. Po sehrání několika zápasů zájem o kopanou slábl a fotbalovému mužstvu SK Hostýn hrozil rozpad. To se ale nelíbilo příznivcům bystřické kopané a tak šest z nich založilo 7. října 1923 Sportovní klub Bystřice pod Hostýnem.  U zrodu nového klubu byli: Karel Svoboda, který byl zvolen předsedou klubu, Otakar Stejskal (jednatel), Viktor Fischl (pokladník), Theodor Chvatík, pozdější dlouholetý předseda SK Bystřice pod Hostýnem, Jan Hrdlička a František Svoboda. Mužstvo SK Hostýn se tak nerozpadlo, ale přešlo do Sportovního klubu.

SK Bystřice pod Hostýnem žádal o propůjčení pozemku v sousedství městského lesoparku Zahájené. Městský úřad žádosti SK vyhověl, a tak byla 26. září 1924 zahájena výstavba hřiště. První utkání bylo sehráno na novém hřišti 9. května 1926. Kopaná se pak stala hlavní činností Sportovního klubu, byla osou klubu, jak se říkávalo ve dvacátých, třicátých a čtyřicátých letech 20. století. I staré fotbalové hřiště mělo tedy v r. 2011 půlkulaté výročí: uběhlo 85 let od jeho otevření.

Někdy koncem r. 1925 nebo začátkem r. 1926 se SK Bystřice pod Hostýnem přihlásil do Hanácké župy fotbalové (HŽF) a žádost klubu postoupila župa fotbalovému ústředí, jimž byla ČSAF (Československá asociace fotbalová). Na základě usnesení vrcholného orgánu ČSAF číslo 2923 1437-26 ze dne 14. 5. 1926 byl SK Bystřice pod Hostýnem přijat do svazku ČSAF.

V letech 1926 a 1927 hrávalo mužstvo SK Bystřice pod Hostýnem pouze přátelské zápasy. Mistrovské soutěže absolvovala tehdy pouze mužstva I. a II. třídy, tj. mužstva klubů dříve přihlášených do župy. Bystřice jako nový klub byla zařazena do III. třídy, tj. do základní třídy. V r. 1928 zasáhlo mužstvo SK Bystřice pod Hostýnem poprvé do mistrovské soutěže III. třídy. V této základní třídě získával bystřický celek zkušenosti a zlepšoval postupně svoji výkonnost. V sezoně 1933–34 vybojoval bystřický tým prvenství a tím si zajistil postup do II. třídy, která se po reorganizaci soutěží stala I. B. třídou.

Účastníkem I. B. třídy HŽF bylo mužstvo SK Bystřice pod Hostýnem šest let. V šesté sezoně,  tj. v letech 1939–40 vybojovalo mužstvo SK Bystřice pod Hostýnem prvenství a tím i postup do I. A. třídy, nejvyšší župní třídy. O tento velký úspěch bystřické kopané se zasloužili tito hráči: Oldřich Zlámal, Jaroslav Režňák, Josef Vaverka, Oldřich Zicháček, Josef Brada, Hynek Beneš, Antonín Duda, Václav Lipold, Josef Hrdlička, Přemysl Havránek, Josef Dostalík, František Krejčiřík, Alois Musil, Ludvík Schneider a Václav Kuncl. Trenérem týmu byl František Mikala.

Účastníkem I. A. třídy bylo mužstvo SK Bystřice pod Hostýnem dva roky. Skvěle si vedlo na podzim r. 1940, kdy obsadilo 2. místo za ČSS Olomouc. Při tehdejší struktuře soutěží se bystřický celek stal rázem jedním z kandidátů na postup do moravskoslezské divize (2. nejvyšší soutěž po lize). Na jaře r. 1941 se již týmu tolik nedařilo a to znamenalo jen konečné 7. místo. Další sezona 1941–42 byla ještě horší, bystřické mužstvo obsadilo poslední 12. místo a to znamenalo sestup do I. B. třídy.

Zájem o kopanou byl v té době v Bystřici velký. Návštěvy 1 000 až 1 200 diváků na mistrovských zápasech I. A. třídy HHŽF (Hameleho hanácká župa fotbalová) nebyly žádnou zvláštností. Tradiční derby SK Bystřice pod Hostýnem–SK Holešov zhlédlo 28. září 1941 celkem 1 600 diváků, z toho 600 přijelo z Holešova. Utkání stejných soupeřů o rok dříve, 20. října 1940 sledovalo dokonce 2 000 diváků a opět 600 jich přijelo z Holešova. Byla to největší návštěva, jaká kdy byla zaznamenána na mistrovském zápase v Bystřice pod Hostýnem. Tyto velké návštěvy záviděly Bystřici pod Hostýnem i některé divizní týmy. Obě utkání Bystřice pod Hostýnem – Holešov skončila remízou 1:1.

Pokračování příště.

Vlastimil Doležel