V roce 1921 byla v Bystřici p. H. založena Havlíčkova veřejná knihovna. O založení knihovny se zasloužili především učitelé Teodor Čejka, František Úlehla, který se stal předsedou knihovní rady, a Jindřich Tomášek, který se zasloužil o upořádání knihovny a katalogizaci knih a byl také jednatelem knihovní rady. 

     Všichni tři pedagogové působili v té době na chlapecké měšťanské a obecní škole v Nádražní ulici, což mohlo svádět k domněnce, že knihovna mohla být při svém zřízení umístěna v této školní budově (nyní ZŠ T. G. Masaryka). Z dostupných materiálů však vyplývá, že knihovna byla při svém založení umístěna v budově radnice. Zřízení knihovny se realizovalo dle zákona č. 430 Sb. O veřejných knihovnách obecních ze dne 22. 7. 1919.

     Prvním knihovníkem se stal v r. 1921 pan Antonín Bačůvka, kterého na základě žádosti knihovní rady jmenoval Okresní sbor osvětový v Bystřici p. H. dle č. j. 216 dekretem z 15. 12. 1921. Šlo o funkci čestnou – pan Bačůvka pracoval zadarmo, knihy půjčoval po svém zaměstnání, v mimopracovní době nebo o nedělích.

     Od r. 1939, kdy byl zřízen tzv. Protektorát Čechy a Morava, došlo k útlumu činností knihoven, což se týkalo samozřejmě i bystřické knihovny. Veřejná správa prostřednictvím četnictva vykonávala stálý dozor nad knihami a některé ze zakázaných knih byly odnášeny. Pan Bačůvka však sám o své vůli mnoho cenných knih vyřadil a uschoval.

     Svou funkci vykonával A. Bačůvka 30 let. V r. 1951 se funkce knihovníka vzdal pro vysoké stáří (68 let, narozen v r. 1883, zemřel v r. 1961). Ani při svém loučení se nedočkal finanční odměny. Ve funkci knihovníků se pak vystřídali: M. Macfeldová, Š. Macháňová a J. Mackovík.

     Poprvé se bystřická knihovna stěhovala někdy po skončení 2. světové války, tj. ve 2. polovině čtyřicátých let, do Nádražní ulice, do jednoho z obchodů mezi domem rodiny Schindlerovy a domem p. Otto Fridricha (železářství a domácí potřeby). Zde setrvala knihovna patrně až do konce 1. poloviny padesátých let, kdy byla přemístěna do přízemí dvoupatrové (třípodlažní) budovy Hospodářského družstva na začátku ulice Čs. brigády (dům č. p. 132).
V tomto objektu sídlil dlouho Zemědělský nákupní a zásobovací závod, nyní je tato nemovitost vlastnictvím bratrů Hašových.

     V r. 1960 se knihovna přestěhovala do Dolní ulice, do zrušeného obchodu v domě č. p. 58 manželů Goldmannových. Nyní zde bydlí jejich vnučka paní Dana Švástová. Knihovna byla v r. 1960 profesionalizována a tehdejší ONV Kroměříž jmenoval knihovnicí paní Bohumilu Chupíkovou z Holešova. Knihovna od té doby patřila pod Okresní knihovnu Kroměříž.
     V r. 1963 byla městská knihovna přemístěna do místnosti v přízemí budovy MěNV, kde je v současnosti obřadní síň. V r. 1971 byla vedoucí knihovny jmenována paní Ludmila Vyhlídalová z Holešova. V r. 1981 byla knihovna přemístěna do Šimonovy vily, dům č. p. 855, v Meziříčské ulici a vedoucí knihovny se stala paní Světla Tronečková z Bystřice pod Hostýnem.

     V r. 1987 se knihovna znovu stěhovala, a to do budovy bývalého domu služeb na náměstí K.Gottwalda (nyní Masarykovo náměstí). Budova však byla v restituci vrácena dědicům a knihovna se přestěhovala v r. 1992 do zámku. Koncem r. 1998 a začátkem r. 1999 se bystřická knihovna stěhovala naposledy. Byla umístěna do 1. podlaží budovy, kde se ve 2. podlaží nachází mateřská škola. Jde o budovu č. p. 1144 v Palackého ulici.

     V r. 2000 se realizovalo připojení knihovny na internet a v r. 2002 na základě nového zákona č. 257/01 Sb. a zákona č. 290/02 Sb. byla městská knihovna převedena do majetku města Bystřice p. H. V roce 2010 byla vedoucí knihovny jmenována paní Jana Rolincová z Bystřice pod Hostýnem.
    Vlastimil Doležel