Hlavní nabídka

Cesta k záhadnému kameni

Kterýsi nehezký den jsem se přinutila k úklidu starých čísel Zpravodaje, která už přesahovala jim vymezený prostor. Při vystřihování zajímavých článků mi padl do oka jeden s popisem cesty k „záhadnému kameni“ pod Hostýnem. Jak to mně, turistovi, mohlo uniknout? Tak jsem v nejbližší možný víkend a v příhodnou roční dobu nahnala rodinu na Hostýn. Vyšli jsme k rozhledně, výchozímu bodu, a pak se pustili chodníčkem do lesa. Tímto směrem jsem nikdy z Hostýna nešla, ale cestička po hřebeni je moc malebná.

Hned po vstupu do lesa jsme začali krokovat. V tom starém Zpravodaji byla vzdálenost v krocích, nastal tedy první zádrhel – v jakých krocích? Dlouhých mužských, nebo kratších ženských? Tak jsme se dohodli. Krokoval manžel, syn i já, každý po svém. Rázovali jsme si to chodníčkem a mumlavě počítali – běda zapomenout a muset jít od začátku.
Když jsme dopočítali a dokrokovali, každý jsme zkoumali okolí svého stanoviště a pak prohlíželi kameny v širším okolí. Nakonec za projevů nesouhlasu mužské části rodiny jsme pobíhali po pravém i levém svahu a prohlíželi každý kámen. No zážitek! Hledejte něco, když nevíte, jak to vypadá a kde to je! Svahy jsou tam poměrně kamenité a dost příkré.
Když se pomalu blížil večer a hrozilo, že zůstanu na pátrání sama (přece se nevzdám), syn vítězně zajásal. Přece ho našel! Vzdálenost 488 kroků nepasovala ani na dlouhé ani na krátké kroky, ale byl tam! Záhadný kámen! A na něm to, co popisovali ve Zpravodaji: oko, kalich, ruka s prstem a nápis Lukov. Kámen jsme si vyfotili a s komentářem – „To se mámě pohojilo“ – jsme sešli se soumrakem na silnici a vydali se domů.

Pro ty, kdo by chtěli vidět záhadu na vlastní oči, předám jednoduchý popis cesty: stojíte-li u rozhledny na Hostýně a kocháte se pohledem na Bystřici, chodníček začíná po pravé ruce – cestičkou se dáte po hřebeni. Kousek v lese je malá odbočka vpravo. Tou NE. Jdete pořád po hřebeni, který se svažuje, cesta vede listnatým lesem. V místech, kde listnatý les přechází do jehličnatého, je znatelná odbočka doleva, přímo ke kameni. Ten uvidíte po pár metrech po levé ruce.
Byli jsme se tam později podívat znova, nápisy a symboly už ale byly mnohem méně zřetelné než poprvé. Těm, kdo se také vydají na cestu k záhadnému kameni, tedy přeji „šťastný lov“.
Irena Hudcová

O zajímavém kameni na Hostýně se psalo ve Zpravodaji několikrát, poprvé v roce 1978. O jeho původu a významu tehdy uvažoval archeolog PhDr. Karel Ludikovský:

„Půjdeme-li od hostýnské rozhledny lesní cestou probíhající podél západního úbočí Hostýna až do míst, kde se její pozvolné klesání láme v prudký svah, nalezneme kámen po levé straně cesty. Již před první světovou válkou se o něm zmiňoval J. Chlápek z Chvalčova ve své korespondenci a továrník T. Baťa sliboval ve svých novinách odměnu za zjištění jeho polohy (…) přesná lokalizace nebyla známa; teprve zcela náhodné práce strhly mimoděk z kamene mech, který překrýval nápis a znaky. (…) Na jeho horní ploše je vpravo vyryt kalich zdobený body a paprsky z něho vycházejícími. Nad kalichem je letopočet 1435, pod ním výrazný nápis LUKOV. Vlevo od kalicha a šikmo k přední lomové hraně je vytesán latinský nápis HIC EST (zde jest). Na svislé, k Chvalčovu přivrácené straně, je vytesána sevřená ruka s nataženým ukazováčkem naznačujícím, ve kterém směru se nachází největší hrad v kraji.

Avšak jak v obsahu textace, tak i ve formálním provedení se jeví rozpory. Je to především letopočet. K roku 1435 se pojí vyhlášení basilejských kompaktát v Jihlavě, avšak lze jen stěží předpokládat, že by tato ve své době významná událost měla tak silný ohlas ještě v pozdějších dobách. (…) Krátkost textu LUKOV, HIC EST – je příliš obecnou základnou pro hlubší rozbor jazykovědný. Po formální stránce typ písma naprosto neodpovídá tvarům, které byly v době označované vytesaným letopočtem běžné. (…) Používalo se až později. Nápis by mohl být reminiscencí na dobu, kdy byl Lukov českobratrskou baštou a ve vsi měli bratři svůj sbor. (…) Zastavme se však u romantického období XIX. století. (…) Touha po starobylých památkách ve spojení s historickými místy se nemusela zrcadlit pouze v literárních dílech, ale vyhledávala vše, co s touto – piae memoriae (dobrou, zbožnou pamětí) – souviselo, a jestliže jí nebylo, sloužila zaníceným duchům i – pia fraus – (milosrdná lež).

Starobylost nápisu by byla nepochybně krásným příspěvkem k dějinám Hostýna. Z důvodů, které jsme uvedli, je však nutné se přiklonit k jeho novodobému původu. Vznikl nejspíše v době zaníceného romantismu, tak bytostně prožívajícího starobylost národních dějin…“
msch

Design By Macik

Archiv Zpravodaje

Hlavní nabídka

Cesta k záhadnému kameni