Založení třetí zahrádkářské organizace

Trvalo sedm let po zániku poslední organizace než se i vnitropolitická situace natolik uklidnila, že se v Bystřici začalo uvažovat o třetí zahrádkářské organizaci. A tak byla svolána 17. ledna 1958 schůze zahrádkářů. Dostavilo se pouze 30 zájemců. To dokládá, jak byli lidé nedůvěřiví po zkušenostech z  minulosti a že o tzv. spolkaření mnoho zájmu neměli. (Je to jenom shoda okolností, že ani v současné době nemají lidé o spolkový život zájem?) Na této schůzi byl zvolen přípravný výbor, který měl za úkol uvést do života novou zahrádkářskou organizaci.
Přípravný výbor začal pracovat ve složení:
předseda  František Kozel, úředník
jednatel  Jaroslav Dolák, učitel
pokladník  František Štěpáník, vedoucí prodejny Ovoce a zelenina
hospodář  Vladimír Solař, vedoucí prodejny Maso a uzeniny
člen výboru  Jozef Zběžek, dělník

V únoru 1958 byl proveden nábor nových členů. Přihlásilo se 28 zahrádkářů a do konce roku dalších 12 členů. Takže k 31. prosinci 1958 měla organizace 40 členů.  Její název byl ,,Místní pobočka ČS. svazu zahrádkářů a ovocnářů v Bystřici pod Hostýnem“.

Pobočka zajišťovala členům hlavně nákup umělých hnojiv, která tehdy nebyla běžně k dispozici. Šlechtitelský podnik z Rožnova zahrádkářům dodal ovocné stromky, rybíz a angrešt.

V roce 1961 měla organizace už 158 členů a na celostátním sjezdu v Praze dostal Československý svaz zahrádkářů a ovocnářů nový název – ,,Československý ovocnářský a zahrádkářský svaz“  (ČOZS). Místní pobočky pak byly přejmenovány na místní organizace.

Bystřická zahrádkářská organizace patřila k těm aktivnějším a v okresním hodnocení získala 1. místo. Nebyly to jen besedy a instruktáže se zahrádkářskou tematikou, ale i tematické zájezdy, a navíc bystřičtí zahrádkáři pomohli v té době založit např. ve Vítonicích, Mrlínku a v Libosvárech další nové organizace. A tak v roce 1962 stoupl počet členů na 220.
Již v poválečných letech usilovali bystřičtí zahrádkáři o to, aby pro své členy, bezzemky získali půdu na pěstování různých plodin. Teprve v roce 1963 se to podařilo, a tak vznikla osada v Dubíčku, o rozloze 74 arů a osada u bývalého Hartlova mlýna, o rozloze 31 arů.

V roce 1964 měla bystřická zahrádkářská organizace 421 členů. V té době měl celý ovocnářský a zahrádkářský svaz 263 tisíc členů.

V červenci 1965 zemřel ve věku 65 let jeden z nejznámějších zahradníků na Moravě a místopředseda místní zahrádkářské organizace pan Antonín Horák. Zahrádkáři tak ztratili vynikajícího odborníka a dobrého člověka.
V roce 1965 se uskutečnila přednáška na téma ,,Zakládání zahrádkářských osad“, protože se uvažovalo o založení nové osady. A tak byla v roce 1966 založena Osada na Zábřehu o celkové výměře 6,78 ha. V krátké době tato osada patřila k nejpěknějším ve městě. V té době měla celá bystřická zahrádkářská organizace 474 členů.
V roce 1967 bylo výročí 10 let založení nového Československého ovocnářského a zahrádkářského svazu“. V počátku měl svaz 50 tisíc členů, o deset let později to bylo 350 tisíc členů.
Bystřičtí zahrádkáři v roce 1967 kupují budovu v Rusavské ulici pro potřeby zahrádkářské organizace.

Když v roce 1979 stoupl počet členů na 550, bylo navrženo celou organizaci rozdělit. A tak v lednu 1980 došlo k jejímu rozdělení na čtyři samostatné organizace:
- ZO č. 1 městská měla 324 členů, předsedkyní byla A. Jiránková. Členové měli vlastní zahrádky.
- ZO č. 2 Zábřeh měla 96 členů, předsedou byl J.  Pořízka, osada měla 4 úseky.
- ZO č. 3 Dubíček a u Hartlova mlýna měla 108 členů, předsedou byl F. Saksa.
- ZO č. 4 u Končin měla 45 členů, předsedou byl C. Vašut.
Předsedou a koordinátorem těchto organizací se stal Josef Bank.

V roce 1980 dochází k předání žezla kronikáře. Dosavadní kronikář pan učitel Jakub Bábík, který kroniku vedl 20 let, ji předává paní učitelce Boženě Matuškové, která pak ve vedení kroniky pokračovala až do roku 2000, tedy také 20 let. V r. 1982 přešli někteří členové do právě vzniklé zahrádkářské organizace v Rychlově, ale když během roku byly založeny nové osady u Černého potoka a pod Bedlinou, počet členů se opět zvýšil na 336. V roce 1984 pak dochází k přístavbě moštárny.

V osmdesátých letech dvacátého století bylo také uspořádáno několik velmi pěkných a úspěšných zahrádkářských výstav. Například výstava v roce 1982 měla několik sekcí a k těm nejkrásnějším patřila místnost s chryzantémami.
V roce 1972 byla 15. července v našem městě podepsána družební smlouva se slovenskými zahrádkáři ze Zlatých Moravců. Zahrádkáři se vzájemně navštěvovali a časem vznikly velmi přátelské vztahy. Družební smlouva se slovenskými zahrádkáři ze Zlatých Moravců byla v průběhu let měněna a obnovována, vyměňovali se členové výborů zahrádkářských organizací, aby uvolnili své místo mladším členům, ale důležité je, že tato družba funguje i v současné době. Příští rok 2012 uplyne 40 let od podepsání této vzájemné družební smlouvy.
 
Bystřičtí zahrádkáři dnes

V současné době nedosahuje počet zahrádkářů ani zlomek počtu dřívějšího. Rok od roku se snižoval a v současné době máme 40 členů.  Přesto udržujeme tradici naší zahrádkářské organizace a snažíme se poskytovat služby nejen zahrádkářům, ale i místním občanům při moštování ovoce a vaření povidel. V loňském roce došlo k celkové rekonstrukci moštárny a kotlů na vaření povidel. Následovně proběhla za finanční podpory města akce ,,Den tradic – vaření trnek“, kdy hlavně malí žáci místních škol měli možnost seznámit se s tímto tradičním uchováváním ovoce a velmi si pochvalovali ochutnávání lízanky z rozvařených trnek. Svou zkušenost z návštěvy zrekonstruované moštárny pak popsali v článku pro bystřický Zpravodaj. Pro nás je to jedna z možností jak propagovat na veřejnosti svou činnost a také se pochlubit nově zrekonstruovanou moštárnou, která nás stála mnoho úsilí a nemálo finančních prostředků.

Zde bych chtěl poděkovat vedení našeho města, že na nás nezapomnělo a pomáhá nám. I když nám konkrétní peněžní podpora z grantu města často unikne, dosáhli jsme aspoň společné dohody, a to pro všechny neziskové organizace ve městě, že nám vedení města např. pronajímá bezplatně dvakrát ročně sál pro naši činnost.

Chci se zmínit také o některých vybraných bystřických prodejnách, které našim členům poskytují slevu na zboží. Je to prodejna pana D. Horáka z okrasných školek u nádraží a prodejna květin a zahrádkářských potřeb paní V. Zicháčkové a E. Martochové. Patří k nim také specializovaná prodejna pana P. Štěpánka  a prodejna knih paní M. Pospíšilové. Všem bych chtěl poděkovat za sponzorství a spolupráci.

Co říci na závěr? 

Tohle připomenutí z historie zahrádkářů v našem městě je jen krátkým výtahem toho, co je zapsáno v zahrádkářské kronice. Současná doba moc zahrádkářům nepřeje, protože ti zkušenější již zestárli a mladí k práci na zahrádce většinou vztah nemají – ovoce a zeleninu si koupí v supermarketu. Ale jen ti zasvěcení vědí, že zelenině vypěstované na zahrádce se nic nevyrovná. Netřeba snad ani připomínat, že často u koupené zeleniny často ani nevíme, co obsahuje. Zahrádkáři také nemohou prosadit zákon o prospěšnosti zahrádkaření, což by je postavilo do role veřejně prospěšné organizace.

U mnohých lidí zájem o spolek začíná a končí tím, zda jim organizace poskytne nějaké materiální výhody. A ty jsou v současné době bohužel omezené, i když slevy na zboží mohou mnohým zahrádkářům šetřit peníze. To vše ale jistě neznamená, že lidé ztratili vztah ke květinám a zahrádce a zájem o ně.  Podívejte se na současnou výzdobu oken nebo upravenost předzahrádek. To před rokem 1990 nebývalo.

Pomozte vydat zahrádkářský almanach

Chtěl bych také připomenout jména dvou nejvýznamnějších bystřických zahrádkářů, místních zahradníků a odborníků, Františka Chvatíka a Antonína Horáka, kteří uskutečnili pro zahrádkáře řadu přednášek, besed a exkurzí po svých zahradách.  O jejich životě a práci by se dal napsat samostatný článek. V případě pana Horáka tradice Horákových okrasných školek pokračuje díky jeho vnukům, kteří obnovili tuto činnost ve dvou zahradnických firmách.

Rádi bychom proto vydali třeba i menší „Zahrádkářský almanach“, který by celou tuto historii připomněl. Vždyť v roce 2012 uplyne 70 let od doby, kdy vznikl první ovocnářský spolek v našem městě s názvem „Zemský ovocnický spolek v Bystřici pod Hostýnem“. Kromě toho si také příští rok připomeneme 40 let od podepsání první družební spolupráce se slovenskými zahrádkáři a přáteli ze Zlatých Moravců. Chtěli bychom proto požádat někoho, kdo se zajímá o historii zahrádkářských spolků, aby nám podle svých možností finančně pomohl tento almanach v příštím roce vydat. V případě zájmu o spolupráci volejte na číslo telefonu 737 723 024. Předem děkujeme.

               Podle dostupných pramenů z kroniky ZO č.1 městská ČZS v Bystřici p.H. zpracoval
                                                                                                                     Vladimír Macenauer