Happening nazvaný Přines si svou thonetku ovládl bystřické náměstí v neděli 19. června poslední den konání festivalu Bystřické zámecké slavnosti, pár hodin před závěrečným koncertem orchestru Atlantis v kostele sv. Jiljí. Protože letošní festival byl spojen s unikátní výstavou ohýbaného nábytku Odkaz Michaela Thoneta, dozrála k činu také myšlenka uspořádat v centru města velké setkání majitelů thonetovských a tonetovských židlí, připomenout si tradici a trochu si s ní pohrát. Město je přece od výroby ohýbaného nábytku už 150 let neoddělitelné. Síly městského odboru kultury, střediska volného času Včelín a  šikovných lidí z TONu se spojily a po táhlých organizačních bitkách a tvůrčích martyriích se vyloupla akce jako obrázek.

Ač se někteří vlastenci ptali, proč nebyl akci dán nějaký hezký český název jako třeba židlodějná událostka, židloples či židlohraní, byl to právě a pouze happening – zrovna v tom slova smyslu, jaký mu dal jeho tvůrce alternativní umělec Allan Kaprow v roce 1957 – tedy inscenovaná událost (s podtónem divadelním, výtvarným i hudebním), která probíhá na více místech najednou a má pobavit a vyprovokovat kolemjdoucí i přítomné publikum a vtáhnout je do děje.

Je pravda, že poněkud maniodepresivní počasí zmítající se toho odpoledne mezi slunečním žárem a krupobitím hodně zvědavců odradilo a hodně majitelů krásných starých thonetovských židlí nechalo své poklady raději doma. Přesto se na náměstí, do improvizovaného výstavního prostoru mezi dlažbou zámeckou, květináči a dlažbou z kočičích hlav dostalo 84 zajímavých různě starých kousků sedacího nábytku místního slavného výrobce. Na jiných malých dočasných jevištích bystřického rynku se pak odehrávaly další hříčky – u kašny skládání židle na čas, u radnice malování a  stavění nápisu z barevných uzávěrů od petlahví, z balkonu radnice vyhodil židli jen tak na znamení její spolehlivé pevnosti sám pan Michael Thonet ve slušivém tvrďáčku, pod lipami předváděla zručná vyplétačka židlí své umění, na pódiu žhavila plechy dechová hudba Rusavanka, pod pódiem testoval židlovou  houpačku sám pan starosta, na trávníku před kostelem hrály děti pohádku a v  prostoru pod kostelní věží se daly jednu chvíli sbírat létající bonbóny.

Podstata happeningu je v neobvyklosti situace – a právě taková nastane, postavíme-li židli na náměstí… Hned se kolem děje spousta bláznivých svátečních věcí. To se pak kromě jiného z rynku stane velký obývací pokoj, kde je příjemné být pospolu.
           -msch-