90 let kopané v Bystřici pod Hostýnem (1921–2011)
(6. část – závěr)

V sezoně 2005/2006 obsadilo mužstvo FK Bystřice pod Hostýnem poslední 16. místo v Moravskoslezské fotbalové lize (MSFL), tedy v III. lize. To znamenalo sestup do divize. Tím skončilo nejúspěšnější období v historii bystřické kopané, s nímž se může srovnávat pouze krátké mezidobí v letech 1939–1942, kdy tehdejší mužstvo S. K. Bystřice vybojovalo postup do župního mistrovství a dva roky bylo účastníkem této nejvyšší župní třídy. Při tehdejší struktuře soutěží to byla také třetí nejvyšší třída po lize a divizi.

V dalších sezonách zůstala Bystřice již ve stínu svého nejslavnějšího období. Tři sezony bylo mužstvo FK Bystřice účastníkem moravskoslezské divize, ale na návrat do III. třídy to zdaleka nevypadalo. V sezoně 2006/2007 obsadila Bystřice 11. místo, v ročníku 2007/2008 skončila na 10. místě a v sezoně  2008/2009 obsadila 14. místo, což znamenalo sestup nikoliv do župního přeboru, ale do krajského přeboru Zlínského kraje . Župní soutěže byly totiž zrušeny  již v roce 2001 po desetileté existenci. V dějinách československé a české kopané tak byly župy zrušeny již potřetí (1948, 1972). Od roku 2001 se tedy opět hrají krajské přebory a krajské soutěže, což dříve narozeným příznivcům kopané připomíná 2. polovinu 20. století, protože od 50. let do 80. let tvořily strukturu fotbalových soutěží rovněž krajské přebory a krajské soutěže.

V sezoně 2009/2010 obsadil bystřický tým sice až 3. místo v přeboru Zlínského kraje, ale to nakonec stačilo k návratu do divize. Vítězný FC RAK Provodov totiž neměl zájem postoupit a druhý v pořadí FC Slovácká Sparta Spytihněv již nemohl podruhé postoupit z ekonomických důvodů.

V sezoně 2010/2011 se Bystřici v divizi opět nedařilo, obsadila 15. místo a znovu sestoupila do přeboru Zlínského kraje. Ani zde se však bystřickému týmu nedařilo. V podzimní části sezony 2011/2012 obsadilo bystřické mužstvo 12. místo (páté od konce) a v jarní sezoně bude mít starosti s obhájením účasti v této třídě, protože od sezony 2012/2013 se sníží počet účastníků v přeboru kraje ze 16 na 14.

Historie bystřické kopané je bohatě zdokumentována. Největší zásluhu na tom mají kronikáři. první kroniku fotbalového klubu založil v roce 1940 jeho dlouholetý předseda Theodor Chvatík. – předsedou byl nepřetržitě od roku 1932 do roku 1948. Kroniku vedl až do roku 1947. Pak nastala pomlka dlouhá 24 let. Z padesátých a šedesátých let jsou však zachovány doklady, které vpodstatě kroniku téměř nahradily.

V roce 1971 je ještě před zahájením oslav 50. výročí bystřické kopané bylo konstatováno, že oddíl kopané TJ Tatran Bystřice pod Hostýnem nemá žádnou kroniku, a proto bylo rozhodnuto  o jejím založení. Nová kronika navázala na kroniku z let 1940–1947. Kronikářem se stal Josef Kondýsek. Po jeho smrti v roce 1974 převzal kroniku Theodor Chvatík, který ji vedl do svých 80 let, do roku 1981. Pak ji předal Vratislavu Slámovi  V roce 1985 jej vystřídala Romana Bílková, která kroniku doplňovala do roku 1991. Od tohoto roku vede kroniku FK Bystřice pod Hostýnem paní Alice Ottová. Je velmi přesná a důkladná, pracuje svědomitě, zodpovědně a spolehlivě a mohla by být vzorem drtivé většině fotbalových kronikářů v Česku. Zpracovává nejen zápasy mužstva, ale zaznamenává i činnost dorostu, žactva a přípravky. Kromě toho vede také kroniku bystřické házené.

Tak jako většina fotbalových klubů a tělovýchovných organizací vystřídal i bystřický oddíl kopané pestrou škálu oficiálních názvů. V letech 1921–1923 se kopaná hrála v S. K. Hostýn Bystřice pod Hostýnem, od roku 1923 tu byl S. K. Bystřice pod Hostýnem. Od roku 1948, po sjednocení tělovýchovy a sportu, se fotbal hrál v TJ Sokol Bystřice pod Hostýnem. Od roku 1950 v rámci celostátního hesla „Sokol patří pracujícím“ začaly vznikat ZSJ, tedy závodní sokolské jednoty. Bystřičtí fotbalisté hráli pod názvem ZSJ Thonet Bystřice (1951–1952), bystřická házená pod názvem ZSJ Impregna Bystřice. Od roku 1953 se pak dlouho hrálo za TJ Tatran Bystřice, od roku 1991 za TJ Bystřice a od roku 1998 jsou naši fotbalová reprezentanti sdruženi v FK (fotbalovém klubu) Bystřice pod Hostýnem.

U příležitosti jubilea bystřické kopané je jistě namístě připomenout funkcionáře, kteří stáli v čele. Byli to nejdříve předsedové SK Hostýn a sportovního klubu, později předsedové TJ Sokol, ZSJ Thonet, TJ Tatran, TJ Bystřice a FK Bystřice pod Hostýnem. Od roku 1948 to byli vždy předsedové oddílů kopané.

1921–1923  Ernst Gideon Loudon
1923–1925  Karel Svoboda
1925   František Gottwald
1925–1927  Antonín Chovanec
1927–1929  Augustin Slezák
1929–1930  Antonín Chovanec
1930–1932  Karel Svoboda
1932–1942  Theodor Chvatík
1942–1943  Karel Sláma
1943–1944  Miroslav Karlík
1944–1946  Theodor Chvatík
1946–1948  Pavel Tauber
1948–1953  Karel Hrdlička
1953–1955  Karel Langer
1955–1956  František Kohoutek
1956–1958  František Děcký
1958–1959  Karel Langer
1959–1961  Alois Podzemný
1961–1979  Josef Beneš
1979–1983  Přemysl Havránek
1983–1985  Josef Beneš
1985–1991  Vítězslav Zapletal
1991–2004  Zdeněk Havránek
2004–2008  Michal Šrom
od r. 2008  Roman Ondroušek

Od roku 1923 do roku 1942 byli vedoucími funkcionáři bystřické kopané předsedové SK Bystřice, od roku 1942 to pak byli předsedové fotbalového odboru SK Bystřice pod Hostýnem.
Pokud porovnáme dějiny kopané čtyř největších měst v okrese, pak historie kopané v Bystřici pod Hostýnem je vlastně nejkratší. V Kroměříži se fotbal hraje od roku 1903, v Hulíně od roku 1904, v Holešově od roku 1905. Je možné, že by se i v Bystřici hrál fotbal před rokem 1914? V Bystřici pod Hostýnem existovaly před první světovou válkou TJ Sokol, Orel, Klub českých turistů a DTJ (Dělnická tělovýchovná jednota). Je ale málo pravděpodobné, že by se některá z těchto organizací  věnovala kopané. Alespoň o tom nejsou žádné důkazy.

Co ještě dodat k jubileu bystřické kopané? Rok 2011 byl neúspěšný, a tak se ani neoslavovalo a kulaté výročí se jen v průběhu roku občas připomínalo. Zbývá tedy jediné – popřát bystřické kopané v dalších sezonách mnoho úspěchů, který by v první řadě měly zajistit mužstvu účast v přeboru kraje a pak i návrat do divize a do III. ligy. Tím by bystřická kopaná navázala na své nejslavnější a nejúspěšnější období v letech 1998–2006.

Vlastimil Doležel