Yettymu se vesnice moc líbila. Je ze všech stran obehnána kopečky s bukovými lesy jako naše rázovitá Rusava, takže se cítil jako doma. Všude louky s ovcemi, rozkvetlé stromy a nádherné výhledy do širokého okolí. Od Karpata se hned dozvěděl, jak tato horská vesnice původně vznikla z malých usedlostí, ve kterých se schovávali uprchlíci. Celou cestu směrem k rozhledně si povídali o krásách Bílých Karpat a společně šli po hraničním valu – takže byl  Yetty chvílemi na Slovensku a chvílemi zase v České republice. Lesní cestou došli až na vrchol Velkého Lopeníku, jež je s nadmořskou výškou 911 m nejvyšší horou Bílých Karpat. Na vrcholku se nachází nová 22 m vysoká dřevěná rozhledna, symbol přátelství Čechů a Slováků na společné hranici. Yettymu po cestě pořádně vyschlo v krku, a tak okamžitě zamířil k prvnímu stánku s pivem. To v něm jen zasyčelo a po malém občerstvení už mohl společně se svým kamarádem Karpatem po zimě odemknout rozhlednu, která byla na tomto místě znovu postavena podle návrhu arch. Sedláčka v roce 2002. První rozhledna tady stála už v roce 1944, bohužel však shořela. Po 101 schodech Yetty s Karpatem společně vystoupali až nahoru, odkud se naskytl krásný výhled do okolí. Karpat svému příteli ukázal všechny kopečky, které má na starosti. Pak následovalo malé focení s návštěvníky a taneček s Karpatem při muzice šikovných heligonkářů.

Den se rychle chýlil ke konci, a tak se Yetty musel s Karpatem rozloučit a vydat se zpět domů do svých Hostýnských vrchů, kde je mu stejně nejlíp. Už se těší na další shledání se svým přítelem Karpatem.
                

Lucie Málková