Sezona 1967-1968 ve druhé lize – skupina C-Morava 
I přes nevydařenou sezonu bude opět na místě již tradičně připomenout nejlepší střelce v průběhu některých zápasů. J. Provazník dal na podzim Baníku Karviná B osm gólů, na jaře šest branek Jiskře Rožnov a čtyři góly Cementárnám Hranice. Milan Koláček vsítil sedm branek na podzim Agrostroji Prostějov. Jiří Ferenc vstřelil na jaře rovněž sedm gólů Spartaku 1. brněnská, šest branek Tatře Kopřivnice a pět gólů Baníku Ostrava. Vladimír Navrátil pětkrát překonal na jaře brankáře z Kopřivnice. Čtyř branek docílil na podzim Rudolf Měchura v zápase proti Karviné B a František Kovařík proti Spartaku KPS Brno. Karel Winkler byl pětkrát úspěšný na podzim proti Karviné B.
Jde vesměs o branky dosažené na domácím hřišti u sokolovny v Soudní ulici. Je jen škoda, že se k těmto úspěšným střelcům nepřidali i další hráči. Umístění družstva Tatran Bystřice pochopitelně znamenalo sestup do divize. Tím skončilo tříleté období účasti bystřických házenkářů ve druhé lize. Toto období v letech 1965-1968 bylo, jak ukázal čas, nejúspěšnějším obdobím bystřické mezinárodní házené na více než třicet let. V těchto třech desítkách let však bylo několik úspěšných sezon, v nichž měla Bystřice blízko k návratu do II. ligy.
 
Bystřická házená v letech 1968–1977
Po sestupu z II. ligy v roce 1968 hráli bystřičtí hráči v divizi. Výjimkou byla jen sezona 1970–71. Zavinil to předcházející ročník 1969–70, v němž Bystřice odsadila v divizi poslední 12. místo a to mělo za následek další sestup, tentokrát do středomoravského oblastního přeboru, který jako jeden ze tří nahradil dva dosavadní krajské přebory na území Moravy a Slezska.
Bystřický celek však v sezoně 1970–71 vybojoval prvenství a tím si zajistil postup, čili návrat do divize. Jinak se bystřický tým v divizi umístil následovně: sezona 1968–69  10. místo, ročník 1969–70 12.místo, sezona 1971–72 5.místo, ročník 1972–73 3.místo, sezona 1973–74 7. místo a sezona 1974–75 1.místo. Toto prvenství mohlo znamenat postup d druhé ligy, bohužel reorganizace soutěží tomuto postupu zabránila.
V roce 1975 byly totiž zrušeny divize a všichni účastníci této třídy byli zařazeni do krajských přeborů I. třídy. Bystřice patřila tři sezony k nejlepším družstvům. V sezoně 1975 až 76 byla třetí, v ročníku 76 až 77 byla druhá a v sezoně 77–78 vybojovala první místo. 
 
Sezona 1977–78 v krajském přeboru I. třídy
Prvenstvím si zajistila Bystřice účast v kvalifikaci o postup do národní ligy, která byla tehdy druhou nejvyšší soutěží. Přímý postup bohužel při tehdejší struktuře soutěží nebyl možný.
Kvalifikace se uskutečnila v Rožnově pod Radhoštěm a zúčastnilo se jí osm týmů, vítězů z krajských přeborů.  Účastníci byli rozděleni do dvou skupin po čtyřech týmech. V rámci skupiny hrál každý s každým, a tak všichni účastníci odehráli tři zápasy. Do národní ligy postupovali však vítězové obou skupin, kvalifikace byla pro všechny náročná nejen fyzicky, ale i psychicky.
Bystřice ve své skupině prohrála v úvodním střetnutí s TJ Spartak Sezimovo Ústí. Pak ale bystřický tým zvítězil, když přesvědčivě porazil TJ Tatra Kopřivnice B 18:11. Ve třetím, závěrečném utkání bystřické družstvo remizovalo s TJ Jičín. Bystřice obsadila ve své skupině se třemi body druhé místo, pouhý bod za vítězem skupiny, družstvem Sp. Sezimovo Ústí. Účast v národní lize tak Bystřici těsně unikla. Návrat do druhé nejvyšší soutěže se tak mohl realizovat přesně deset let po sestupu. Kvalifikace byla uspořádána ve dnech 20. 3. – 25. 6. 1978 na Rožnovském hřišti Pod Skalkou.
Přesto ale bude na místě připomenout sestavu družstva mužů TJ Tatran v sezoně 1977–78, která byla nesporně nejúspěšnější sezonou v 70. letech 20. století. Sestavu tvořilo celkem šestnáct hráčů: branku hájili Vladimír Mikulík, Karel Doležel (přestoupil z TJ Gottwaldov již v roce 1972) a Josef Pelíšek (přestoupil v roce 1978 z PS Olomouc). Obranu a útok zajišťovali: Jan Chmelař (přestoupil z TJ Holešov v roce 1977), František Kovařík, Milan Vaněk, Pavel Kovařík, Zdeněk Vybíral, Karel Oškera, Petr Nezhyba, Ivan Tiller, Oldřich Tomeček, Pavel Kouřil, Stanislav Kalous, Rudolf Zbín (přestoupil z TJ Holešov v roce 1977) a Ivan Neradil. Bilance týmu byla báječná: 22 zápasů, 19 vítězství a pouze tři porážky. Znamenalo to zisk 38 bodů a aktivní skóre 436:308.

Bystřická házená v letech 1978–1993
Po roce 1978 však šla bystřická házená od deseti k pěti a 80. léta, zvláště ve své první polovině, byla nejméně úspěšným obdobím bystřické házené vůbec. V KP I. třídy vydrželi bystřičtí házenkáři do roku 1981. V sezoně 1978–79 byl bystřický celek šestý, v ročníku 1979–80 obsadil třetí místo a v sezoně 1980–81 byla Bystřice devátá a to znamenalo sestup do krajského přeboru II. třídy. V této třídě byla Bystřice v sezoně 1981–82 druhá a v sezoně 82–83 čtvrtá.
V roce 1983 byl v rámci reorganizace zrušen krajský přebor II. třídy a všichni účastníci této třídy byli zařazeni do tří sdružených okresních přeborů. Bystřické družstvo hrálo v této třídě do roku 1986 a patřilo k nejlepším. Nejlépe se družstvo T Bystřice vedlo hned v sezoně 1983–84, kdy vybojovalo prvenství, ale v kvalifikaci o postup do KP I. třídy v Brně-Maloměřicích znovu neobstálo. V sezonách 1984–85 a 1985–86 byla Bystřice vždy druhá. V roce 1986 byla ze sdružených okresních přeborů (SOP) vytvořena krajská soutěž (KS), do níž byli zařazeni nejlepší účastníci SOP, mezi nimi i muži T Bystřice. SOP se pak zúžil pouze na dvě skupiny.
To se již začalo blýskat na lepší časy bystřické házené. Družstvo T Bystřice obsadilo v sezoně 1986–87 v KS třetí místo, ale v sezoně 1987–88 vybojovalo prvenství a tím i postup do KP I. třídy, což byl návrat do této třídy po sedmi letech. Také v KP I. třídy patřilo družstvo Bystřice k nejlepším, což potvrzuje čtvrté místo v ročníku 1988–89 a třetí místo v sezonách 1989–90 a 1990–91.
v roce 1991byly obnoveny divize, do kterých byly začleněny nejlepší celky z KP I. třídy, mezi nimi i družstvo TJ Bystřice. Ani zde se bystřický tým neztratil. V ročníku 1991–92 skončil na šestém místě a v sezoně 1992–93 vybojoval první místo. V roce 1993 však došlo k další reorganizaci, při níž byly vytvořeny III. ligy. Úpravu soutěží si vyžádalo  rozdělení ČSFR na dva samostatné státy.
Do nové soutěže postoupila nejen vítězná Bystřice, ale i celky na dalších sedmi místech (tj. týmy na 2.–8. místě). Lze tedy tvrdit, že na tuto úpravu soutěží vlastně Bystřice doplatila.

Sezona 1993–94 ve III. lize  – skupina Morava-jih
Nicméně ve III. lize, skupina Morava-jih, se Bystřice na několik sezon zabydlela. To nejlepší však bylo hned na začátku, tj. v sezoně 1993–94, kdy po celoročním souboji s tradičním rivalem TJ Holešov obsadila Bystřice 2. místo. Při stejném počtu bodů vybojoval prvenství, a tím i postup do druhé ligy, Holešov. Stalo se tak díky lepšímu poměru branek, což bylo tehdy rozhodující. Výsledky vzájemných zápasů nebyla pro Bystřici bohužel směrodatné. Na podzim 1993 porazila doma Holešov 16:14, jarní odveta v Holešově skončila nerozhodně 19:19.
Družstvu TJ Bystřice tedy jen velmi těsně unikl postup do II. ligy. Byla to ovšem jedna z nejúspěšnějších sezon v historii bystřické házené, a proto je důležité připomenout všech 19 hráčů, kteří tvořili sestavu družstva mužů TJ Bystřice. V brance se střídali Zdeněk Bia, Ivan Navrátil a Jan Machač. V obraně a v útoku Pavel Brimus, Rudolf Cabák, Radim Hill, Vít Kovařík, Rudolf Kafka, Zdeněk Kroupa, Petr Linek, Marek Liška, Jan Vejrosta, Martin Žůrek, Stanislav Chápek, Zdeněk Ježek, Pavel Kovařík, Vladimír Liška, Pavel Ondrejčík a Radek Zmeškal.
Vlastimil Doležel