Historie Valašska je zastoupena články „Středověká kolonizace“ a „Vsetín“ od Pavla Mašláně, „Ke vzniku obce Prostřední Bečva a k historii fojtství na Prostřední Bečvě“ od Karla J. Maliny a druhou částí bylo dokončeno pojednání Jitky Slezákové o historii školy v Lešné u Valašského Meziříčí. Nám z Bystřice bude bližší článek Zdeňka Fišera s názvem „Kniha čeledí a duší Daniela Slobody“, který přibližuje obsah knih, jimž dnes říkáme matriky, týkající se Rusavy. Najdeme zde také zmínky o řadě našich spoluobčanů.

O bohaté a zajímavé valašské přírodě vypráví několik příspěvků. Seriál „Žijí s námi“ (Zvířata v lidských sídlech) se ve své druhé části věnuje savcům, od těch hmyzožravých přes letouny a šelmy až po hlodavce, původním i nepůvodním, jako je třeba ondatra či norek. „Pásli ovce Valaši“, to není jen známá koleda, ale v tomto případě název článku Jitky a Petra Wolfových o pastvinách, o jejich spásání ovcemi, o bohaté fauně a flóře, o opouštění pastvin a jejich zarůstání křovinami a lesem s úbytkem druhové pestrosti. Autoři podávají zajímavé ekologické souvislosti v tom pravém slova smyslu. Neméně zajímavé pojednání Jany Tkáčikové má výstižný název „Mokřady v Jablůnce z pohledu environmentalisty“. Tatáž autorka přibližuje v článku „Pozapomenutý magický svět lidového léčení na Valašsku“ zeliny, jak se tu říká léčivým bylinám. Tušili jste, která rostlina bývala nejvíce ceněna bylinářkami? Byl to nenápadný „prachem cest pokrytý“, nepříliš vzhledný pelyněk černobýl a podobně magickou moc měla i plavuň vidlačka. Krátký příspěvek Bohdany Orlové „Co se skrývá pod kloboukem?“ čtenáře nepřivede na přehlídkové molo, ale do houbařského ráje. A najde tu i recept na houbového kubu. Víte, že CHKO Beskydy oslavila 40 existence? Jiří Lehký ji přirovnává ve svém článku k „dámě v nejlepších letech“. K přírodě se vztahují ještě charakteristiky tří konaných výstav s názvy „Botanika třikrát jinak“, „Beskydy – země šelem“ a „Kůra, lýko, choroše, tráva, pařezy“. 

Odkdy je na Radhošti kaple, kříž a sousoší věrozvěstů? O tom píše Radek Hasalík v textu nazvaném „Na okraj cyrilometodějské tradice na Moravském Valašsku“. Pozornost si jistě zaslouží soubor fotografií soch sv. Jana Nepomuckého, včetně té v Rajnochovicích, i související zamyšlení K. J. Maliny „I svatý Jan Nepomucký se může neočekávaně stát aktuálním světcem“. Pozornost je věnována i památníkům partyzánů a obětí protifašistického odboje na Vsetínsku. Víte, že autorem památníku partyzánské brigády J. Žižky na Trojáku naproti restaurace byl neznámý příslušník vojenského útvaru v Přerově?

To už se dostáváme na kulturní pole. Dočteme se o sochách Olbrama Zoubka ve Valašském Meziříčí, o tetralogii „Lidové stavby“ známé i neznámé věnované jednotlivým okresům Zlínského kraje, druhým dílem pokračuje procházka po moderní architektuře ve Valašském Meziříčí, rozhovor o své práci se sklem a světlem poskytl sklář, výtvarník a návrhář osvětlovacích těles prof. Karel Volf, podíváte se na tradiční výrobu vánočních baněk ve sklářské škole, v ateliéru navštívíte korejskou sochařku Song Mi Kim, jíž učarovalo české sklo. Výtvarná část reprodukuje díla regionálních výtvarníků Josefa Ruzseláka, Františka Květoně, Nadi a Dušana Cendelínových, sochaře Mariuse Kotrby, architekta Josefa Místeckého. K folklóru se váží vzpomínky na učitele, muzikanta, hudebního nástrojaře a znalce lidových tradic Jožu Országa Vraneckého, na valašské soubory na Jesenicku po roce 1945, na lidového řezbáře Josefa Michalčíka. Mimo tyto vzpomínané osobnosti je připomenut „Obdivovaný i zatracovaný valašský král Alois Mikyška“, advokát, říšský poslanec, valašskomeziříčský starosta, zakladatel řady škol, které z jeho města učinily Valašské Athény.

Další řádky jsou věnovány výstavám, publikacím, jubilantům, také pověsti o Attilovi v zámrském nářečí. Zkrátka, kdo má Valašsko rád, opět si četbou těchto dvou čísel kulturní revue rozšíří obzory a bude se na tento kraj dívat zase jinýma očima.
           

 -Zk-