Archiv Zpravodaje

Prezentace na adrese www.mubph.cz slouží jako archiv a není od 31.12. 2016 aktualizována.

Aktuální prezentace Městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem najdete na adrese www.bystriceph.cz



Obřany sepsány

Velmi zajímavý spis o tajemném moravském hradě Obřany v těchto dnech dokončuje pro Edici Zpravodaje města Bystřice pod Hostýnem osvědčený autorský pár Dalibor Kolbinger a Ladislava Hradilová. (V Edici Zpravodaje vyšel v roce 2007 „Hostýn v dávnověku“ D. Kolbingera a v roce 2011 pak město vydalo společnou knihu obou autorů nazvanou „Čerňava“.)

Kapitoly Obřan jsou uspořádány tak, že se čtenář k hradu postupně přibližuje, jako poutník stoupající vzhůru. První část textu zachycuje krajinu v podhradí a hledá, kudy mohly v historii vést přístupové cesty k hradu, upozorňuje na vše zajímavé, s čím se setkáme, pokud po nich půjdeme dnes. Autoři pátrají po původu jména Obřany, obšírně zachycují dějiny hradu, píší o archeologických výzkumech lokality, odhalují historii poznávání hradu a zmiňují osobnosti, které v ní figurovaly. Kniha si všímá i obrazu Obřan v uměleckých dílech a vypráví o obřanských pověstech a legendách. Část textu je věnována současné podobě zříceniny Obřan, jejímu turistickému zpřístupnění a různým zajímavostem spojeným s obřanským okolím, jako jsou například Rudolfovo údolí, Baronův chodník, Vilemínina cesta, Arnoštův most nebo záhadné přepálené kameny či rytiny na skalách. A od Bočka z Kunštátu, stavitele Obřan, se v úplném závěru dostaneme až k tématu trampských hnízd pod Obřany, stavěných mnohdy na stejně extrémních místech jako hrady.

„Velmi často jezdíme vlakem z Hulína do Rajnochovic. Rádi pozorujeme malebnou kulisu hor, která je nám hodně blízká. A tak ji z okna vlaku sledujeme, abychom nepropásli ten moment, kdy můžeme na chvíli spatřit Obřany. V těchto místech opouští říčka Bystřička hory a krajina mění svůj ráz do podoby úrodných polí v předpolí hor. Vpravo stojí na stráži nad Moravskou branou osamocený mohutný Hostýn, vlevo masiv Krškového a dál pokračuje tento hřeben až k nejvyššímu místu vrchoviny – Kelčskému Javorníku. A právě uprostřed mezi těmito vrchy se na krátký okamžik vynoří osamělá hora, na jejímž vrcholu stál kdysi mocný hrad Obřany. Horu můžeme pozorovat z mnoha jiných míst, zde však je pohled na její masiv opravdu nejpůsobivější. I když se pro tento vrch s hradem nabízí označení mohutný, vysoký, dominantní, není to nejvýše položený hrad na Moravě, jak se někteří badatelé dříve domnívali. Při severním okraji Moravy (historicky vzato vlastně ve Slezsku) můžeme nalézt několik hradů ve větší nadmořské výšce. Také hrad na vrchu Skalném je situován výše. Nicméně na Moravě je takto vysoce položených hradů opravdu málo.


Pokud bychom měli možnost se rozhlédnout z vrcholu hory do krajiny, což je vzhledem k zalesnění už skoro nemožné, pak bychom mohli zrakem obsáhnout pouze malou část jejího původního panství nalézajícího se jednak uvnitř vrchoviny, a hlavně pak vně na úrodných půdách v okolí Bystřice pod Hostýnem. Zde ale narážíme na problém, že i bez zalesnění je rozhled z hradu omezen na úzký průzor rozevírajícího se údolí Bystřičky, a větší část panství, včetně města Bystřice pod Hostýnem, nám tak zůstává skryta. To byla pravděpodobně jedna ze slabin, které projekt hradu měl.


Pohled na Obřany z vlaku, naše opakované výlety k nim a do jejich okolí nás vyprovokovaly k tomu, abychom překonali obavy z neúplnosti našeho poznání a vše již poznané utřídili a shromáždili do této knížky.“
Dalibor Kolbinger, Ladislava Hradilová – Obřany, ukázka z rukopisu)

Kniha Obřany by mohla podle finančních možností Edice vyjít na podzim tohoto roku, popřípadě na počátku roku 2015. Každopádně spatří světlo světa brzy po chystané publikaci „Krajina pro let stvořená“ o historii a současnosti létání v Bystřici pod Hostýnem, jejíž vydání je letos už na spadnutí.
msch



Design By Macik