Krumpholc:
Roku 1816 naše země postiženy úplnou neúrodou, jejímž důsledkem byla nesmírná nouze. V červnu toho roku bylo od hvězdářů oznámeno, že 18.7. bude soudný den. Mnozí se báli a pili, kteří měli co… 17.7. začala v Komárně v Uhrách neobvyklá bouřka (8x udeřilo), šla dále Dunajem na Pešť, Tokaj a v Lučenci skončila. Byla 6 mil široká s vše ztloukla. Z toho byla hrozná drahota…
Po honě byla v hostinci č. 182 (Vlčkův hostinec) hostina a stalo se neštěstí.
K obci Dubanské (v r. 1809) přidružil se bystřický měšťan Karel Janota, jenž 1816 poslal žádost ke konzistoři olomoucké, aby směl opravit vodní kapli a studánku sv. vody na Hostýně. Bylo mu to dovoleno, ale s podmínkou, aby se kaple nezvětšovala, zůstala otevřená, bez oltáře a aby Janota na svůj majetek dal vtěliti, že ručí za zachování kaple. Tak byla zachráněna vodní kaple.
Ukradena kasa důchodenská, 11.000 zlatých, zavedena hlídka v zámku a jeden písař se střelnou zbraní v kanceláři spávat musel. Mnoho lidu v podezření upadlo, ale nebylo vypátráno.        

Sova:
Roku 1816 okradena vrchnostenská kancelář, jenž v těchto místech byla, kde nyní c. k. berní úřad se nachází. Silná mříže v okně byla vypáčena a ukradeno bylo jedenáct tisíc rýnských. Též okraden psací stůl vrchního Ročka, v němž mnoho drahocenných věcí uschovaných měl. Po zlodějích pátráno s největší bedlivostí, však nebylo lze na stopu přijíti, ač mnoho lidí v podezření upadlo. Pozdějším časem se vypátralo, že lupiči byli Váverci, pověstní lidé z panství holešovského.

Krumpholc:                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                          V letech 1816 a 1818 germanisace polevuje. Dovoleno vyučování několik hodin češtině na gymnasiích a čeština prohlášena potřebnou kněžím a úředníkům v zemích českých. Při universitě olomoucké zřízena stolice jazyka českého.
16. září 1817 objeven Hankou Rukopis královédvorský, v Rukopisu královédvorském  v 3. skladbě epické Jaroslav aneb O selských bojích křesťanů s Tatary hlavní děj klade se pod Hostýn u Olomouce a jest myšlen k r. 1241
R. 1818 bylo v Praze založeno osvícenskými šlechtici, kteří spolupracovali s českými vlastenci,  Národní museum, které bylo po mnoho let nejdůležitějším činitelem v kulturním životě českém. Mezi muži, kteří se zasloužili o založení Národního musea, největší zásluhu si získal Kašpar hrabě Šternberg, významný botanik a zakladatel a první propagátor paleobotaniky. (Národní muzeum vzniklo jako třetí muzeum v českých zemích. Prvním muzeem u nás bylo muzeum v Opavě, druhým dnešní Moravské zemské muzeum v Brně v roce 1817, pozn. red.)

Galuška:
Roku 1818 upraveno bylo poštovnictví.
Roku 1816, 1817 nastala stříbrná měna, vedle měny vídeňské, založena byla výsadní banka národní a váženy byly měděné ¼, ½ a 1 zl.

Krumpholc:
1819 poměry finanční se ustálily tak, že 250 šajnů (vídeňské měny) rovnalo se 100zl stříbra (konvenční měny). Tento poměr potrval až do let padesátých. Založena ve Vídni rakouská spořitelna.
Odstoupil hrabě Jan z Troyeru panu hraběti Janu Neopomuku Wengerskýmu Monte l´Abbatu čís. 175, svědci byli přítomni Vincent Vetter hrabě a Jan Nepomuk Rittau von Mohrweiser.
Ševci: Staněk ze Slavkova – švec, František Wesely přijat za majstra, Mikulica z Chvalčova – švec, přijato od Bernarta Zemanana mládkovství, Josef Šuba ze Lhotky, Šimon Zvek přijat za majstra, Franz Neumann přijat za majstra, Štustek vypovídal syna…
                                                                                                                                                                      Připravila -eda-