Archiv Zpravodaje

Prezentace na adrese www.mubph.cz slouží jako archiv a není od 31.12. 2016 aktualizována.

Aktuální prezentace Městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem najdete na adrese www.bystriceph.cz



Valašsko 2010

Vlastivědná revue Valašsko už má za sebou celkem 25 čísel, ta poslední dvě vyšla v uplynulém roce, neboť na svět přichází každým rokem v květnu a v prosinci. Co mě v nich tentokrát zaujalo?


Na Valašsko se můžeme dívat z různých stran – ze stránek této revue, z rychlíku nebo z rozhleden. Některé z nich jsou vyfotografovány v květnovém čísle. Z nich můžete nahlédnout do vzdálených časů a začíst se do příběhu rodu Nekešů z Landeka, jejichž osudy měly dozvuky v evropském kontextu. Nevěříte? Právě o jejich bohaté dědictví vedli spor bystřický pán Václav Bítovský z Bítova a jeho soused, pán na Lukově Albrecht z Valdštejna, jenž právě tady a v tom čase získal značný majetek, čímž se rozzářila jeho hvězdná kariéra. Další články pojednávají o zajímavých osudech a životních cestách rodiny Filgasů z Lužné a Mikuláši Trchalíkovi  z Lačnova, či o kovárně v Horní Lidči. Ještě jednou a nepřímo se obsáhlý příspěvek dotýká Bystřice, a to textem O. Mehešové nazvaným Básník dřeva architekt Dušan Samo Jurkovič (1868–1947). Článek se týká období mezi lety 1889–1899, kdy Jurkovič působil na Valašsku, konkrétně u stavitele Urbánka na Vsetíně. Přiložená barevná dvojstránka přináší ukázky návrhů na různé objekty převážně na Pustevnách. Po stopách T. G. M., říšského poslance (1907–1914) za náš kraj, tedy za Valašsko, se do Vídně vypravil J. Kramář.
Vděčné jsou články o valašské přírodě, většinou je pod nimi podepsán Lukáš Spitzer. Porovnání stavu přírody z 30. let 20. století, jak ji poznal farář z Huslenek, se současností přináší článek z pozůstalosti G. A. Říčana: „Příroda Valašska“. O střetu zájmů turistů a motýlů zase hovoří pojednání „Valašské polany, ráj motýlů a romantických výhledů“. Dvojice M. Bojda a M. Kutal je podepsána pod článkem „Aktuální situace rozšíření velkých šelem v Beskydech a na Valašsku a současné hrozby“. Chtěl bych čtenáře uklidnit, že ohrožení se týká velkých šelem – medvědů, rysů a vlků, které stále v našich horách nemají vyhráno, nikoliv návštěvníků beskydských hvozdů.


Mimozemskou přírodou se zabývají astronomové, konkrétně těm vsetínským je věnován článek „Hvězdárna Vsetín“ od P. Svozila, neboť v loňském roce uplynulo 60 let od otevření této hvězdárny.
Kdo by neměl rád pověsti o zbojnících! I o nich se píše, konkrétně je publikována pověst „O zbojnické nevěstě“, dále článek „Zbojnický mýtus ve Vsetíně“ a v textu s  názvem „Za beskydskými zbojníky“ se dočteme se i o výstavě konané v příborském muzeu.


Podstatná část Valašska je jako obvykle věnována regionálním umělcům všech žánrů, ponejvíce malířům a spisovatelům. Namátkově vybírám obrazotvůrce neboli ilustrátory Nezdařilovy sbírky „Horní chlapci“, malíře Ladislava Jalůvku a Antonína Strnadela, sochaře Václava Ciglera, výtvarníky Jiřího Kudelu a Karlu Palátovou, divadelníka na vsetínském gymnáziu Miroslava Urubka a další. Znáte historii vzniku valašské hymny „My zme Valaši“, jejího autora a přesné znění textu? Na str. 37–41 květnového čísla se o tom dočtete. Vychutnat krásu valašského dialektu můžete v „Obrázku z Valašska“ od M. Jaroška, ve vzpomínce staříčka Řehánka „Jak dopadla inspekce školdozorce v Malé Bystřici“, o pokladu ve vyprávění pamětníků taktéž z Malé Bystřice, či v ukázkách z regionální literatury „Nezaměnitelný půvab mateřského jazyka“ od R. Sobotky.


Lidové zvyky zachycené v obecní kronice obce Zámrsky na Kelčsku přibližuje příspěvek „Jarní zvyky a obyčeje v zápiscích kronikáře“. Zdalipak víte, že se kdysi léčilo i střelným prachem? Píše o tom P. Dostálek. O tom, jak obyvatelé Valašska osidlovali Ostravsko, podíleli se na jeho industrializaci, a přitom si udržovali své zvyky, pojednává R. Prokop.
Dá se považovat kolář za umělce? Dnes už ano, tradiční kolářství udržuje nositel tradice lidových řemesel Augustin Krystyník z Nového Hrozenkova. Řezbářů je podstatně více a scházejí se na pravidelných setkáních. O tom konaném ve Velkých Karlovicích v srpnu 2010 je fotoreportáž. Ohýbaný nábytek nevyráběla jen firma Thonet v Bystřici pod Hostýnem, ale i její velký konkurent firma Jacob&Josef Kohn se sídlem ve Vsetíně. Jejich výrobky jsou uchovány mj. ve sbírkách Muzea Těšínska a Muzea Śląnska Cieszyńskiego – píše o tom I. Pavelková.
Na závěr připomínám to, co je v úvodu každého čísla, totiž vyznání osobností pocházejících nebo působících v tomto kraji „Čím je pro mne Valašsko“. Jak byste asi odpověděli vy?
         -Zk-



Design By Macik