- Archiv Zpravodaje
- 2009-12
- 2010-01,02
- 2010-03
- 2010-04
- 2010-05
- 2010-06
- 2010-07,08
- 2010-09
- 2010-10
- 2010-11
- 2010-12
- 2011-01,02
- 2011-03
- 2011-04
- 2011-05
- 2011-06
- 2011-07,08
- 2011-09
- 2011-10
- 2011-11
- 2011-12
- 2012-01,02
- 2012-03
- 2012-04
- 2012-05
- 2012-06
- 2012-07,08
- 2012-09
- 2012-10
- 2012-11
- 2012-12
- 2013-01,02
- 2013-03
- 2013-04
- 2013-05
- 2013-06
- 2013-07,08
- 2013-09
- 2013-10
- 2013-11
- 2013-12
- 2014-01,02
- 2014-03
- 2014-04
- 2014-05
- 2014-06
- 2014-07,08
- 2014-09
- 2014-10
- 2014-11
- 2014-12
- 2015-01,02
- 2015-03
- 2015-04
- 2015-05
- 2015-06
- 2015-07,08
- 2015-09
- 2015-10
- 2015-11
- 2015-12
- 2016-01,02
- 2016-03
- 2016-04
- 2016-05
- 2016-06
- 2016-07,08
- 2016-09
- 2016-10
- 2016-11
- 2016-12
Hlavní nabídka
Na počátku byl Šejdův hostinec
- Bystřické házené je 90 – hledáme archivní materiály
- Bystřičtí fotbaloví benjamínci znovu v akci
- Bystřičtí páni
- Čemal – život ruské vesnice
- Dějiny Bystřice a světa v zápiscích (léta 1877– 1880)
- Do školy se těším
- Editorial
- Házená
- Hostýnského Yettyho čekal v cíli Bílý Karpat
- Jaké bylo počasí v lednu 2012
- Konzultujte s městským architektem
- Mráz poškodil přívodní kaskádu
- Nový zpravodajský portál Bystřicko
- Polonéza patřila deváťákům
- Projedeme město s vozíčkářem
- Provoz kina bude z finančních důvodů omezen
- Rychlovské koštování slivovice
- Servis knihovny
- Společenská kronika
- Spory občanů s finančními institucemi pomůže řešit finanční arbitr
- Stavba obchvatu města Bystřice pod Hostýnem bude zahájena v letošním roce
- Únorové mrazy
- V Bystřici vznikne Národní centrum nábytkového designu
- Valašsko 2011
Současné diskuse o budoucnosti hotelu Podhoran, jenž po stránce architektonické vždy potvrzoval dojem, že se na bystřické náměstí vetřel omylem, nás přivedly ke znovuvyhledání dokladů o tom, co stálo na jeho místě dříve. Nechceme ovšem minulost nijak idealizovat a připouštíme, majíce na zřeteli výrok nespokojeného čtenáře minulého čísla Zpravodaje, že i ve stylovém hotelu Záložna, který Podhoranu předcházel, se plivalo na zem…
První listiny dokládající stavbu v místě dnešního hotelu Podhoran na bystřickém náměstí jsou z 28. května 1863 a zabývají se přístavbou k již stojící budově hostince z roku 1835. Hostinec patřil Janu Šejdovi, který v letech 1854–1856 zastával funkci bystřického starosty.
K další přístavbě došlo v roce 1879, v obou případech se ale přistavovaly kůlny a další hospodářské prostory.
V roce 1897 se už ve stavebním povolení mluví o budově spolku Občanské záložny, který žádá o povolení opravy oken na fasádě a postavení komínů. Spolek Občanská záložna vznikl v roce 1865. Kronikář Jan Sova popisuje vznik spolku slovy: „Sestoupili se oudové starých cechů a založili Občanskou záložnu“. Ve skutečnosti ale nevznikla záložna z „cechovních oudů“, ale jako součást Matice svatohostýnské. V roce 1875 pak přibyla k Občanské záložně ještě Úvěrní záložna. Spolek se zpočátku scházel v hostinci U města Vídně, jak dosvědčují oznámení o konání valných hromad z roku 1872 zaslaná „slavnému představenstvu města Bystřice“. Později zřejmě spolek koupil budovu mezi hostincem Jana Šejdy a radnicí a v roce 1898 k ní připojil také Šejdův hostinec. Podle dobových obrázků připomínal někdejší rozdělení budov ještě dlouho po jejich spojení nápis Hotel Scheyda na bočních stranách hotelu, směrem ke kostelu i k náměstí.
Že už v roce 1898 patřily obě budovy záložně, dokládá dopis adresovaný „obecnímu představenstvu v Bystřici p. H.“, v němž se oznamuje, že „stavba hotelu Občanské záložny jest již dokončena a bude se kolaudace této stavby konati dne 30. t. m. (tzn. 30. 12. 1898) o 2. hodině odpoledne.“ Stavitelem záložny byl Otto Zeman. Plány v podobě, jak ji známe z fotografií, datuje Metoděj Matuška dnem 2. května 1898. V přízemí se nacházela restaurace, v prvním patře velký sál a pokoje pro hosty. V plánech interiérů nenajdeme jen prostory, které si dnes dovedeme představit jako pro hotel potřebné, architekt pamatoval také na konírny, chlévy, kurníky a už i 4 toalety a „pissoir“.
Další přestavbou prošla budova Občanské záložna v roce 1899. I tentokrát se pod ni podepsal Otto Zeman. V tomto případě ale šlo pouze o přízemní objekt, v němž se kromě prostorů Občanské záložny nacházely obchod, kancelář, dvě kuchyně, dvě světnice, dvě komory a skladiště.
Srpnem 1913 je datován plán „na adaptaci místností pro kanceláře Občanské záložny“ s razítkem zednického mistra Emila Slámy. Tuto událost zmiňujeme spíše pro jinou zajímavou okolnost, než je stavební stránka věci. Vzhledem k tomu, že šlo o kolaudaci kanceláře, musel se jednání účastnit i městský lékař. Při kolaudaci shledal zdivo dostatečně vyschlým a nezávadným a prostory doporučil ke schválení. Zhruba o půl roku později byla v hotelu zřejmě provedena další adaptace, tentokrát společenských prostorů. Autorem tohoto plánu vyhotoveného dne 17. ledna 1914 je holešovský stavitel Jan Robek.
Z archivu stavebního úřadu se také dozvíme, že byla v roce 1923 při hotelu směrem k Bystřičce zřízena namísto stáje ledovna; práce na ní znovu prováděl Metoděj Matuška.
Za okupace byli v hotelových pokojích ubytováni němečtí vojáci a za války byly některé místnosti s okny vedoucími do náměstí pronajaty továrníku Leopoldu Sobotovi jako šicí dílny na výrobu kravat.
Po válce sloužila Záložna k účelům společenských setkání, konaly se tady svatební hostiny, divadla, koncerty i taneční zábavy. A záložna se také stala místem, kde se začaly pořádat známé a tolik populární Bystřické hudební středy. Působila tady také hudební škola, holičství, spořitelna i koloniál a prodejna obuvi. Velký sál sloužil krátce po válce zřejmě jako skladiště, v roce 1958 se z něj rozhodnutím tehdejšího ONV stal opět sál pro společenská setkání a koncerty.
-eda- msch
©Městský úřad Bystřice pod Hostýnem
Design By Macik