Zima bez sněhu, jaro předčasné. Venku mrazy zničily ovoce, víno i obilí pomrzlo, ale nastalým potom teplým deštěm velké obilí vyrostlo, že škody mrazem způsobené nahradilo žito a ječmen pěkný…
1836 stavěna dráha železniční z Vídně do Brna a do r. 1845 dovedena přes Olomouc do Prahy a brzo i na jiné strany, zejména k Terstu. (První veřejná železnice byla otevřena v Anglii    v roce 1801, první lokomotiva vyjela na trať v únoru 1804 První koněspřežné železnice na evropském kontinentu se objevily až ve dvacátých letech 19. století. První zprovozněnou koněspřežkou u nás se stal úsek České Budějovice – Linec, kde byl provoz zahájen v roce 1828. Trať, kterou tady J. Krumholc zmiňuje, byla součástí tzv. Severní dráhy císaře Ferdinanda a vedla z Vídně do haličské Bochnie (na jihu dnešního Polska). Šlo o první dálkové železniční spojení vůbec. Na financování stavby se velkou měrou podílel vídeňský bankéř Salomon Rothschild. Na české území přijel první vlak až 6. června 1839. Pozn. red.)
1836 zhotovena malá věž na kostele a událost oslavena podobně jak r. 1835.

Galuška
Opět cholera řádila 1836–1837. Postaven kříž při cestě hostýnské.

Sova
Roku 1836 dokonána práce při chrámu Páně. Dostavěna malá věž, vytažena báně a kříž. Téhož roku objevila se zde cholera, která v okolí strašně zuřila. V Bystřici zemřelo na ni přes 14 osob. Nejvíce řádila v Dolní ulici, na ulici mnoho louže a neřádu nahromaděno bylo.

Krumpholc
23. 12. 1836 vystoupil myjavský kaplan Daniel Sloboda na „všem Slovanům posvátný vrch Hostýn v Moravě“, postaven kříž kamenný při hostýnské cestě.

1837

Sova
Roku 1837 na svátek sv. Fabianan a Šebestiana v pátek o 3. hod. odpoledne vyšlehl plamen z č. 8. Josefa Čačale, mistra krejčího. Vyhořelo pět čísel: v čísle 10 Jan Nosek, truhlář, v č. 9 Josef Jašečka, v č. 7 František Rozsíval, bednář, a vedlejší soused Josef Hrdlička, obuvník, v témže čísle. Tenkráte bylo napadáno mnoho snihu a silně bráněno, proto se oheň dále nešířil.
Roku 1837 16. listopadu o jedenácti hodinách před půlnocí vyšla ohnivá záře v městě     u hostinského Hanáka v čísle 64 na dvoře. Vyhořelo jen číslo 64 a číslo 65, kdež bydlel kominářský mistr Josef Fichtner.

Krumpholc
Cholera – dle Wolného zemřelo na ni 14 lidí, z nich 9 v Sarkandrově ulici.
1837 na Rusavě začal blahodárně působit a čím dál šíře na Bystřicku – Holešovsku i v národě českoslovanském evangelický farář Daniel Sloboda až do r. 1888 a 14. 2. podepsal provolání do církve rottalovické pod Hostýnem.

1. 5. Sloboda na Rusavě pozoroval po poledni kolo kolem slunce, 2. 5. opět, ale hned po východu slunce duhových barev, což trvalo asi 1 hodinu
U nás se tehdy již silně kouřilo, kdežto v Sasku bylo dovoleno kouřit až r. 1844. Do té doby nesměl tam nikdo pod přísným trestem vyjít s doutníkem na ulici. (Tabák znali původní obyvatelé Ameriky už velmi dávno. Do Evropy se dostal na konci 15. století s příjezdem Kryštofa Kolumba z objevných cest. První cigarety se v Evropě objevují během turecko-egyptských válek v roce 1832. Jejich popularita vzrostla v době krymských válek v polovině století 19. Pozn red.)

Při cechovním shromáždění se svítilo lojovými svíčkama, za celý rok se jich vysvítilo za 37 krejcarů.
             Připravila -eda-