Bachovo moteto „Jezu, meine Freunde“ patří mezi jeho nehranější a nejoblíbenější. Bach je napsal v Lipsku pro pohřeb manželky městského poštovního mistra. Hlavní melodie vychází ze staršího protestantského chorálu, které Bach s oblibou používal v orchestrálních dílech, ale především ve svých varhanních veledílech. Minimální orchestrální obsazení výtečně doplní sbor a sólisté, takže v akusticky vhodném prostoru dílo vyznívá jako proporčně vyvážený celek.
Ve druhém Bachově díle, které bylo na programu, Ouvertuře g moll, byl orchestr ještě více zredukován, a přesto naplnil prostor chrámu plným zvukem. Skladba je složena z částí spíše tanečních, má světský charakter a Bach ji použil při koncertech lipského Collegia musica.

Posledním, nejrozsáhlejším dílem programu bylo Magnificat Antonia Vivaldiho. Není tak populární jako Magnificat Bachovo, které jsme měli možnost slyšet před několika roky v Rajnochovicích při koncertu Letní školy barokní hudby. Ani ono však nepostrádá nic    z radostné hudební glorifikace Panny Marie. Na první poslech je patrné, že dílo pochází z italské hudební školy. Nabízí např. různé zvukomalebné variace, které oživují dojem posluchačů.
Hráči FBM měli na prozkoumání akustických podmínek prostoru jen jednu krátkou zkoušku, přesto ale obstáli se ctí. I když instrumentalisté nejsou specialisty na autentické provozování barokní hudby, byli pozornými partnery sboru i sólistům.

Ze sólistů Kamily Zbořilové, Kamily Mazalové, Jana Turčínka a Vítězslava Šlahaře je těžké někoho vyzdvihnout. Jsou zasvěcenými a osvědčenými interprety barokní hudby, dobře je známe z koncertů Letní školy barokní hudby. Kdo je pravidelným návštěvníkem jejich koncerů, vnímá jejich umělecký růst, stejně tak jako poctivou uměleckou dřinu hráče na varhanní pozitiv Lukáše Vendla, který s láskou a pokorou vytváří basso continuo, když před tím dvě hodiny ladí „barokní“ techniku.

Manželé Tereza a Roman Válkovi připravili sbor i orchestr s péčí sobě vlastní. Sbormistryně měla trochu lehčí úlohu, protože se sborem The Czech Ensamble Baroque-Choir i sólisty pracuje systematicky v průběhu delších časových celků. Dirigent má všechny skladby zažité, diriguje proto s lehkostí a přehledem, je pozorný ke zpěvákům i instrumentalistům, jeho gesto je přehledné a snadno čitelné.
Posluchačsky slušně navštívený koncert byl příjemným zpestřením bystřického kulturního života. Snad podobný koncert nebyl posledním a Harmonia Moraviae najde cestu do Bystřice i v příštích letech. Zlínská Filharmonie B. Martinů si zaslouží náš dík.
             PaM