Archiv Zpravodaje

Prezentace na adrese www.mubph.cz slouží jako archiv a není od 31.12. 2016 aktualizována.

Aktuální prezentace Městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem najdete na adrese www.bystriceph.cz



Bystřičtí páni 8

V minulém putování po stopách bystřických pánů jsme se dostali až do prosince roku 1650, kdy zdejší panství koupil od Lobkoviců Jan hrabě z Rottalu. Tento moment je pro bystřický zámek významný nejen tím, že se od časů poslední členky rodu stává zámek po letech opět rodovým sídlem svých majitelů, od této chvíle už mění bystřické panství své vlastníky výhradně po příbuzenské linii.

Rottalové


Ačkoliv se v odborné literatuře uvádí, že byli Rottalové starý šlechtický rod, který pocházel ze Štýrska, zmiňují se písemné prameny o tomto rodu poprvé teprve v 15. století. Jako první se objevuje jméno Jiřího Rottala svobodného pána z Thalberku, který působil ve funkci nejvyššího zemského hofmistra v Dolních Rakousech. V roce 1479 se zmiňuje Tomáš z Rottalu, jehož syn Jiří působil jako zemský hejtman a generál. Kromě výše uvedeného zemského hejtmana působili páni z Rottalu také ve funkci štýrských dědičných komorníků nad stříbrem a kromě Štýrska se s nimi setkáme také v Korutanech, Uhrách a Nizozemí.


V 15. století se tento rozvětvený rod rozdělil na 3 linie: Kryštofova vymřela počátkem 16. století, Jiřího větev potkalo totéž o několik desítek let později. Zůstala tak jen větev Tomášova, která se na konci 16. století rozdělila na 2 větve: Vilémovu a Janovu. V Čechách se s příslušníky rodu Rottalů setkáme nejdříve v okolí Karlových Varů, přesněji ve vsi Neudau, odkud se dostali i na Moravu. První členkou rodu, která se na Moravě zmiňuje, byla Barbora z Rottalu provdaná za štýrského zemského hejtmana Zikmunda z Ditrichštejna. Známější je ale až svobodný pán Jan Jakub, vnuk Viléma z Rottalu. V roce 1611 koupil Napajedla a okolní vsi Topolnou, Spytihněv, Vrbku, Lubnou a Kostelany. Jeho manželka byla uherská šlechtična Marie Thurso, s níž měl Jan Jakub dva syny: Ondřeje, který se usadil v Uhrách, a Jana, který je nám z historie dobře známý jako první rottalovský majitel Holešova a Bystřice.


Jan se narodil zřejmě v roce 1605. V roce 1641 byl povýšen do hraběcího stavu a získal český inkolát. Za svůj život působil ve funkcích kardinálova komorníka a dědičného štýrského komorníka nad stříbrem, a do roku 1639 patřil také mezi manské hofrychtýře. Požíval značné důvěry kardinála z Dietrichštejna, a v roce 1636 dokonce místo něj předsedal kroměřížském sněmu. Od roku 1642 zastával funkci nejvyššího zemského soudce a v letech 1648–1655 byl i moravským zemským hejtmanem. V roce 1663 jej španělský král Filip ocenil řádem zlatého rouna.

Jan proslul jako velmi tvrdý pán. Z konfiskací nakoupil řadu statků (od Veselí nad Moravou, přes Kvasice, Tlumačov, Kyselovice u Kroměříže a Vinary na Přerovsku, až po Holešov a Bystřici, v Čechách vlastnil ještě Horní Beřkovice) a stal se tak jedním z nejbohatších šlechticů na Moravě. V roce 1655 se vzdal hodnosti zemského hejtmana, aby se mohl věnovat správě svých panství. V Holešově si Jan vybudoval honosné sídlo, jehož stavbě zadal italskému architektu Filibertu Lucchesemu, sídlo měl i ve Vídni. Kromě architektury se zabýval také výtvarným uměním, patřil ke klientům významného antverpského obchodníka s obrazy Guillerma Forchondta. Na svých panstvích založil i několik vesnic, mezi nimi i tzv. Rottalovice, dnešní Rusavu. Kromě světských statků budoval také stavby sakrální, z nichž pro nás nejvýznamnější je první kamenný chrám na Hostýně a také Vodní kaple v jeho blízkosti.


Janovou první manželkou byla Alina Bruntálská z Vrbna, s níž měl dceru Eleonoru. Alina zemřela v roce 1651, rok po té se Jan oženil s Annou Marií ze Šternberka. Ani druhý sňatek ovšem Janovi nezajistil mužské potomky, jeho majetek proto podle jeho poslední vůle zdědili v roce 1674 potomci jeho strýce Viléma, Jan Kryštof (1635–1699) a Julius Vilém (1637–1691). Julius Vilém se stal majitelem panství Napajedla, Otrokovice a Tlumačov. Bystřice a Holešov připadly Janu Kryštofovi. V roce 1692 vyhověl císař Leopold I. žádosti Rottalů a povolil z obou panství zřídit fideikomis.


Jan Kryštof měl tři syny: Jana Zikmunda, Jana Josefa a Leopolda Ferdinanda. Když v roce 1746 zemřel bez mužských potomků Juliúv syn Jáchym Adam, zdědili Janovi synové i Napajedla s Otrokovicemi. Ze všech tří bratrů měl však potomky pouze Jan Zikmund: byli to synové František Antonín (1658–1762) a František Vilém (zemřel v dětském věku), a dcery Marie Josefa, Marie Eleonora a Marie Antonie. Jejich matkou byla Maxmiliana Beatrice, rozená kněžna z Lichtenštejna. Dědicem fideikomisního panství se stal František Antonín.


František Antonín je nám opět dobře známý, proslulý mecenáš umění, malířství a hudby a stavebník nejvýznamnějších církevních staveb v našem okolí: rottalovské hrobky - Černé kaple ve farním kostele Panny Marie v Holešově, poutního chrámu na Hostýně i bystřického farního kostela sv. Jiljí, kostela sv. Anny v Holešově spolu s trinitářským klášterem a kostela v Mysločovicích. Na těchto stavbách pro něj pracovaly významné osobnosti moravského výtvarného umění: Tomáš Šturm, Gottfired Fritsch, Ondřej Zahner, Ignác Cyrani z Bolleshausu, František Antonín Palko ad. František Antonín Rottal podporoval také hudebního skladatele Františka Xavera Richtra.


František Antonín Rottal působil v letech 1719–1722 ve funkci krajského hejtmana hradišťského kraje, od roku 1735 byl přísedícím moravského zemského soudu a kromě toho byl i tajným radou. Jeho první manželkou se stala Marie Cecílie hraběnka z Trautmansdorfu, druhou byla Marie Terezie z Wienern. V roce 1722 se mu sice narodil syn Ferdinand Josef, zemřel ale zřejmě v dětském věku, protože František Antonín se uvádí jako poslední mužský člen rodu.


Rod Rottalů tedy pokračoval dál už jen v ženské linii. Po Františkově smrti byl však jeho majetek prohlášen za alodní, protože fideikomis platil pouze pro mužské členy rodu. Podle závěti sepsané 20. listopadu 1761 byly jeho rozsáhlé majetky rozděleny rovným dílem mezi Františkovy tři dcery. Nejstarší Marii Amalii (1719–1798) a jejímu italskému manželovi Giacomu Leonardimu della Rovere di Monte l´Abbate připadla panství Bystřice pod Hostýnem a Prusinovice, Holešov dědily děti zemřelé Marie Maxmiliány a jejího manžela Františka hraběte Nadasdyho. Majiteli panství Napajedla se stali manželé Marie Anna a Quidobald kníže z Ditrichštejna.


Marie Amalie se významným způsobem podepsala na dobudování bystřického zámku. Stavební plány pro ni vypracoval významný moravský klasicistní architekt František Antonín Grimm. Ve městečku byla ale Marie Amalie po staletí známá spíše kvůli svým krutým zásahům proti Valachům. Bystřické a prusinovické panství jí patřilo do roku 1789.
            -eda-



Design By Macik