Krumpholc

* Tábor lidu na Hrádku u Dobrotic.
* Na březen toho roku byly vypsány všeobecné volby do říšské rady, které měly velmi rušný průběh.... Ponejprv se volilo do tzv. 5. všeobecné kurie. Kurie všeobecná byla určena pro „vyděděné“, daně neplatící, ale byli připuštěni k účasti volební i všichni ostatní voliči. (O zavedení zmiňované páté kurie jsme psali v minulých „Dějinách“. Do páté kurie patřili  muži starší 24 let, kteří nepatřili do žádné z kategorií „velkostatkáři, obchodní města, obchodní a živnostenské komory a venkovské obce“. Pozn. red.) Ze sedmi volebních okrsků moravských této kurie obsadili Češi šest. Obvody okresů byly přirozeně obrovské a kandidatura v nich nebyla jistě rozkoší. Tak hanácko-valašský okres 5. kurie zabíral obvody politických okresů Prostějov, Přerov, Holešov, Valašské Meziříčí a Místek – tedy od Macochy až po hranice Těšínska.
* V neděli 23. května o druhé hodině zemřel P. František Kynický, kněz brněnské diecéze, v Bystřici byl mnoho let na odpočinku. Nedlouho před smrtí svou zvolen byl předsedou Občanské záložny.
* Občanská záložna koupila Scheydův hostinec č. 135 a 136 za 36.000 zlatých

Galuška

* Poněvadž nový soudní a exekuční řád z r. 1897 nepotřebuje při c. k. okresním soudě intervence advokáta a též i žádných pokoutních písařů, při ústním jednání se vše zjednodušilo a zlacinělo, drahé písemné řízení odpadlo a jen v nejnutnějších případech přípustno, není potřebí při c. k. okresním soudě dvou advokátů, an spory přes 1.000 zl. ceny patří před c. k. krajský soud a k tomu advokátů potřebí. (V letech 1896–1897 byly vydány nový soudní, exekuční a jednací řád, které vymezovaly kompetence jednotlivých soudů. Okresní soudy projednávaly sporné záležitosti do výše 500 zlatých, spory o otcovství, pracovní spory a pod. Pozn. red.)

Krumpholc

* Léto opět velmi nepříznivé. Častými dešti od 31. 7. do 5. 8. voda vylita. Kolem Hostýna napršelo přes 1.100 mm srážek. Sláma shnila, obilí zdražilo na burse i na trzích.
* Ve dnech 1.–4. září konány v okolí Bystřice velké vojenské manévry, k nimž dojel do Bystřice pod Hostýnem sám císař František Josef I.
* Dne 29. 7. před manévry císařskými nastala velká povodeň – na horách byla průtrž mračen – po třetí hodině odpoledne velká voda se přihnala, rybníky na Říce protrhala, ryby odnesla, stav chvalčovský mlynářům strhla, mosty potrhala. Nesla kamení a stromy, dřeva, klády z hor, most před zámkem porouchala, tekouc přes něj, když pro zatarasení dřevem a kamením připlaveným neměla volného odtoku. U stavu se zdvihla voda až ke zdi, desky stavidel strhla a celá spousta vody valila se pak strouhou mlýnskou do zahrad a do stavení.... (Následuje ještě půlstránkový podrobný popis povodně a škod, které způsobila. Pozn. red.) Poněvadž čas k manévrům kvapem se blížil, povolána pomoc vojenská. Přišlo 72 mužů od pluku pionýrů (zákopníků), kteří cesty a mosty porouchané pomáhali spravit. V 75 letech byla to 4.–5. velká povodeň, největší z nich.

Galuška

* Hrozná povodeň dne 29. 7. 1897 protrhala hráze panských rybníků na Říce, odplavila ryby, posbírala všechny mosty, kusy silnice, cest a rol, ba i Bernard Holačka se utopil, když u jezu prkno z rozkacené vody lovil.
* Rok 1897, v němž Jeho c. k. apoštolské Veličenstvo příležitostně velkého vojenského cvičení v Bystřici pobýti ráčilo, jest rokem pro dějiny bystřické nejslavnějším, o čemž se dále dí. Doba pro Bystřici nejslavnější a na věky nezapomenutelná památka jest vznešená návštěva Jeho c. a k. apoštolského Veličenstva, našeho nejmilostivějšího císaře, krále a markraběte Františka Josefa I. u příležitosti velkých vojenských cvičení v okolí Bystřice roku 1897.

Již více dní před příjezdem Jeho Veličenstva počalo se v Bystřici ubytovati mnoho vysokého c. a k. důstojnictva, cizinců a žurnalistů. Bystřice nabývala rázu slavnostního, cesty vyrovnány, tribuny počínaje od nádraží ve všech ulicích ověnčené stožáry s prápory barev zemí rakouských, domy nakvap krášleny, ověnčeny a prápory barev císařských a zemských zdobeny. Oddělení c. a k. stavebního sboru bylo součinno při opravě povodní potrhaných hrází a silniční výbor při rychlém znovupostavení mostů a silnic... Páni Thoneti postarali se o skvělé osvětlení města, svého parku a parku svobodného pána z Loudonu.

Kdekdo, každý v největším spěchu se chystal velebně přivítati svého milovaného císaře a pána, ustala každá vedlejší práce a nastala nedočkavá touha, která i spánek rušila. (Následuje popis počasí, zastavení provozu v ulicích a příjezdu jednotlivých delegací z obcí střední Moravy, k této události byla vydaná i příručka s plánkem míst, na kterých budou jednotlivé moravské delegace císaře vítat. Pozn. red.)

Po 9. hodině přijelo Jeho Veličenstvo zvláštním dvorním vlakem do Bystřice, střelba a hlahol zvonu oznámily velebný příjezd, lid ztichl a na skvěle vyzdobeném nádraží vítáno bylo Jeho Veličenstvo holdujícím představenstvem města a všech přítomných obcí, c. k. úřednictvem, u kostela duchovenstvem a před zámkem svobodným pánem z Loudonu a jeho chotí Jindřiškou, rozenou hraběnkou Seilern-Aspang, dámou řádu hvězdového kříže, těchž synem Přemkem Olivierem, c. k. komořím, a jeho chotí Alicí, rozenou hraběnkou Voss-Hahn, dámou řádu hvězdového kříže. (Z Galuškových zápisků sice vyplývá, že Ernst Loudon přivítal Františka Josefa I. před zámkem, fotografie z vlakového nádraží pořízené 1. září 1897 ale dokazují, že Ernst Loudon vítal císaře už na nádraží. Vzhledem k tomu, že je na fotografiích ve společnosti starosty města a dalších mužů, přivítal patrně vzácnou návštěvu ještě jednou před zámkem, tentokrát ve společnosti své manželky Henrietty, syna Remigia Oliviera a snachy Alice. Pozn. red.)

Školní mládež od kostela počínaje tvořila špalír. Jeho Veličenstvo ráčilo se milostivě ubytovati v zámku svobodného pána z Loudonu a jeho c. k. výsosť pán arcivévoda Rainer (arcivévoda Rainer Ferdinand Lombardský, vojenský hodnostář a politik, pozn. red.) v zámku Thonetově. ...(Opět následuje podrobný soupis osob, které císaře doprovázely, z nichž nám nejznámější budou pravděpodobně jména Eduarda hraběte Paara, generála a císařova pobočníka, nebo vojenského inspektora Ludvíka prince Windigrätze. Pozn. red.)

Po příjezdu ráčilo Jeho Veličenstvo putovati na Sv. Hostýn, kdež bylo holdujícím představenstvem katolického podporovacího spolku arcidiecéze olomoucké a Matice svatohostýnské duchovenstvem a nesčíslným množstvím obecenstva přivítáno.

Jeho Veličenstvo ráčilo vykonati pobožnost v kostele Panny Marie, okusiti svaté hostýnské vody, přítomno býti vysvěcení kaple sv. Kříže a rozhledny Jeho Veličenstvem pojmenované, ráčilo se milostivě v památní knihu zapsati a na věčnou paměť této nejvyšší návštěvy usazena byla pamětní deska mramorová v kostele a na rozhledně.
Večer byla Bystřice, okoličné návrší a Hostýn slavnostně osvětlená, velké čepobití provedla bystřická a vsacká Thonetova velká kapela a skvělý pochodňový a lampionový průvod představenstvo města se všemi spolky a s obecenstvem, defilující v parku svob. p. z Loudonu před Jeho Veličenstvem, byl blahosklonně odměněn slovy Jeho Veličenstva o nejvyšším uspokojení.

Ihned tento první den o poledni začali se ze všech stran a po všech cestách hrnouti c. a k. vojíni pěší, jízdní, dělostřelectvo, vozatajstvo a zdravotní sbory, vše tak hustě a v tichosti až na kvap do noci, by na bojiště dorazilo... (Následuje tři čtvrtě stránkový popis vojenských seskupení a jejich cvičení, pozn. red.)

Dne 3. září odpoledne ráčilo Jeho Veličenstvo blahosklonně přítomno býti slavnosti vysvěcení nové chlapecké obecné a měšťanské školy dle Jeho Veličenstva pojmenované, zapsati se do památní knihy a prohlédnouti si továrnu bratří Thonetů.

K věčné paměti této vznešené návštěvy zasazena byla jak ve škole, tak i v továrně mramorová deska. K přání Jeho Veličenstva byla jediná kapela Thonetova vyznamenána koncertovati v parku svob. p. z Loudonu. Dne 4. září ráčilo Jeho Veličenstvo, doprovázeno byvši na nádraží představenstvem obcí, c. k. úřednictvem, duchovenstvem, spolky a četným obecenstvem, dvorním vlakem nazpět do Vídně odjeti.... (Podrobný popis císařova pobytu ve městě uzavírá seznam osob, jimž František Josef I. udělil vyznamenání nebo je jakkoliv odměnil. Z popisu vybíráme císařův příspěvek na chudé a stavbu sirotčince. Pozn. red.)

Po čas přítomnosti Jeho Veličenstva mimo živnostníků žáden nic nepracoval, neboť byl to veliký národní svátek samou přírodou přerozkošným počasím ozdoben, na nějž žáden a žádné pokolení věčně nezapomene.
               

Připravila -eda-