Foto z depozitáře

Další zajímavostí z depozitáře bystřického muzea je tentokrát listina. I když v tomto případě jde o listinu poněkud nezvyklou. Není totiž psaná na papíře nebo na pergamenu, ale na hedvábí. O jejím objevení píše městský kronikář František Růžička v roce 1947 toto:
 „V zimě r. 1947 byla nalezena při úpravě budovy učňovské v Holešovské ulici (tzv. špitálu obecním) na novou budovu zákl. odborné školy v základním kameni věnovací listina, kterou Donat Zifferer věnuje tuto budovu městu Bystřici pod Hostýnem. Listina je psána rondovým písmem na hedvábné látce pouze německým jazykem v r. 1887. Poněvadž blíže osvětluje poměry v našem městě a je silně poškozena stářím a vlhkem, uvádím její znění v původním německém textu i v překladu...“ a následuje doslovný přepis textu z listiny, v jejímž úvodu stojí:

„V 39. roce slavné vlády jeho c. k. apoštolského Veličenstva nejmilostivějšího císaře Franze Josefa I. věnuje zde narozený pan Donat Zifferer, městský stavitel ve Vídni, na paměť 100. výročí usídlení jeho děda p. Josefa Zifferera v Bystřici p. Hostýnem a z důvodu, že jeho rodina žila s obyvatelstvem zdejším vždy v nejpřátelštějších stycích, tento léčebný dům občanstvu s podmínkou, že ho bude poskytnuto všem chudobným a nemocným občanům města bez rozdílu jejich národnosti nebo náboženské příslušnosti. Městské zastupitelstvo v Bystřici p. H. přijalo radostně toto věnování v sezení obecního výboru a usneslo se, že toto věnování bude na věčné časy věrně zachováno...“

  Donat Zifferer byl vídeňský stavitel. Jeho předkové přišli v roce 1787 do Bystřice a založili tady palírnu a později přidali i nálevnu (podle Krumpholcovy kroniky šlo zřejmě o rok 1824). Jako poděkování za šťastný život svých předků ve městě založil Donat Zifferer Gemeinde Hospitel – obecní nemocnici. Věnoval ji městu a určil všem jeho obyvatelům bez ohledu na jejich národnost a vyznání. Za tento dar obdržel od města čestné „měšťanství“.

  Donat Zifferer, ač sám stavitel, zadal práci na stavbě bystřickému Otto Zemanovi. Dne 17. května 1887 byla stavba dokončena a téhož dne odevzdána městu. Stavbu podpořil také zemský hejtman Ignác Flašar a majitel panství Ernst svobodný pán z Loudonu, který věnoval sazenice rostlin k výsadbě parku kolem nemocnice. Plány na výsadbu parku vyhotovil zámecký zahradník Josef Machacz. Pánové August a Jacob Thonetové podpořili stavbu nemocnice větším finančním obnosem i věcným vybavením.

  Ačkoliv kronikář uvádí, že z mnoha podpisů na listině jsou čitelné pouze podpisy Oliviera a Ernsta z Loudonu a bratří Thonetů, nám se podařilo rozluštit jména dalších osob, které se na listinu podepsaly. Patří mezi ně celá rodina Ziffererova, městský lékař dr. Leopold Toff, stavitel Otto Zeman, zahradník Josef Machacz, radní František Ondrúška (nejde o malíře Ondrúška), Franz Ratzer a Josef Václavík, dále František Zbořil, Robert Toff či pánové Wácha, Wolf, Vogl a Gross.

  Listina je téměř 218 cm dlouhá a 47 cm široká. Její střední část je v současné době značně poškozená a potřebuje restaurátorský zásah. Listina byla proto na základě rozhodnutí městské rady předána Státnímu okresnímu archivu v Kroměříži, aby restaurování nebo alespoň zakonzervování listiny provedl. Plné znění textu najdeme dnes už jen v městské kronice, na 60 let starém přepisu kronikáře Růžičky.
           -eda-