Dovolte mi, abych jako psycholog působící ve zdejším kraji představila svou práci školní psycholožky na ZŠ Bratrství Čechů a Slováků v Bystřici pod Hostýnem a seznámila čtenáře Zpravodaje v seriálu textů s nejčastějšími problémy, s nimiž děti ke školními psychologovi běžně přicházejí, a metodami a možnými způsoby řešení těchto potíží. V textech, které pro vás připravuji, bych se chtěla věnovat konkrétním problémům, jež jsou v současné době u dětí školou povinných aktuální.

Bolí mě bříško aneb Psychosomatické poruchy u dětí

Aktuální psychický stav člověka
Kdo z nás se nesetkal s dítětem, které si stěžovalo na bolest břicha, krku, hlavy? U lékaře se však žádná nemoc nenašla. Takové dítě může být nazýváno „simulantem“, což je velmi hanlivé. Rodič i lékař by měli pátrat po tom, co se dítěti v posledních týdnech přihodilo. Za nemocí může stát stres, nesnadná životní situace, rozvod rodičů, bití, ponižování ze strany vrstevníků, strach ze špatné známky, zhoršené přizpůsobení se na školku. Pokud dítě skutečně simuluje, uzdraví se dříve, než s ním rodič lékaře vyhledá.
Imunita jedince může být ovlivněna dlouhodobým i aktuálním psychickým stavem dítěte. Někdy procházíme obdobím, kdy jsme plní energie. A i v nemocném kolektivu neonemocníme. Ani chřipková epidemie nás nezdolá. Přijde však období, kdy jsme často nemocní a chytnete každý „bacil“. Naše imunita je totiž oslabena stresem.              Psychosomatické onemocnění je onemocněním somatické (tělesné) i psychické složky organismu. Jednostranný pohled somatického lékaře nebo naopak psychologicky orientovaného psychiatra či psychologa může vést k selhání léčby, dětského pacienta vážně poškodit. Je nutné, aby rodič spolupracoval s více odborníky. Dítě může docházet k psychologovi a zároveň také k lékaři. Někdy se rodiče uchylují i k homeopatii nebo léčitelství. Občas se setkáváme se slovem hypochondrie (přílišná zaujatost vlastním tělem, nemocemi i zdravím). Bývá častá zejména v dospívání, ale ani u malých dětí nejsou hypochondrické stavy výjimkou. V tomto případě se nejedná o psychosomatické onemocnění. Pacient hledá především vysvětlení a ujištění, že je zdráv. Dominuje strach z nemoci.

Vždy do dvou dnů onemocním…
Každý z nás má v těle již od narození „zvolený“ (našim tělem) jeden orgán, který při stresu selhává a strádá. Někdo trpí migrénami, které se v období dovolených nebo svátků zázračně ztratí. Druhý může dva dny po zátěži dostat angínu, jiný bolesti břicha či zácpu. U dětí se setkáváme s kopřivkou, alergiemi, kašlem, teplotami. Některé děti mohou mít před odchodem do školy vysokou teplotu, která zmizí, když je necháme doma. Děti si tyto stavy záměrně nevyvolávají. Opravdu se něčeho bojí, něco zlého prožily.Teplota jim pak stoupá jako důsledek stresu. Rodič by měl při opakovaných bolestech břicha, teplotách a virózách navštívit odborníka. Měl by zjistit příčinu psychosomatických obtíží. Pacient by měl více odpočívat, věnovat se činnosti, která jej těší a relaxovat. Děti v žádném případě nestresujeme zameškanými hodinami. Doma s ním školní látku probíráme a pomáháme mu psát úkoly. Snahu odměníme pohádkou nebo upečeme jeho oblíbený dort. Ujišťujeme ho, že ve škole vše zvládne, my mu budeme pomáhat. Není na nemoc, ani na období rekonvalescence sám.

Zisk z nemoci
Dítě, které je často nemocné, se seznámí s výhodami stonání. Děti vědí, že během nemoci nemusí do školy, mohou být k rodičům drzé, nemusí plnit domácí povinnosti. Hovoříme o zisku z nemoci. Tomu se neubráníme. Zde je nutné dítěti oznámit, že povinnosti ho stejně neminou. Domácí práce může převzít sourozenec nebo rodič s tím, že malý pacient poté na oplátku převezme jeho činnosti. Nemoc sice má své výhody, ale ty netrvají věčně. K nemocným dětem bychom měli přistupovat stejně jako ke zdravým. Pokud nás zdravé dítě urazí a my mu za to zakážeme televizi, u nemocného sourozence jednáme obdobně.
Někdy se objeví zisk z nemoci u rodičů. Nejčastěji se jedná o matky, které vodí své děti k lékařům na zbytečná vyšetření. Často lékaře střídají. Vsugerovávají dětem nemoci nebo je záměrně (pomocí léků a potravin) vyvolávají. Je to velmi nebezpečné. Dětem mohou trvale poškodit  zdraví. Jejich zisk spočívá například v udržení partnera nebo v uspokojení extrémní potřeby o někoho pečovat.

Bludný kruh rodiny
Existují specifické typy rodin, ve kterých dochází k rozvoji nemocí u některých členů. Někdy je odborníci nazývají „psychosomatickými rodinami“. Jedná se o rodiny s propletenými vztahy, kde nejsou jasně odděleny city a potřeby. Rodiče jsou buď zcela chladní až krutí, nebo naopak příliš milující. Děti nesmějí projevit svou nezávislost ani pravé emoce. Bojí se říci, že je něco trápí. Tyto rodiny se brání změnám a nejsou schopny řešit běžně vznikající konflikty. Velmi často se v nich nachází manželský konflikt. V okamžiku, kdy konflikt nabývá na síle a hrozí jeho otevření, dítě onemocní (dostane například astmatický záchvat). Krize mezi partnery musí počkat, řeší se nemoc dítěte. Tento bludný kruh se znovu a znovu opakuje. Tento kruh je nutné za pomoci rodinné terapie změnit, pravidelně spolupracovat s odborníkem.  
                                                                                                                                                         PhDr. Klára Janečková