Archiv Zpravodaje

Prezentace na adrese www.mubph.cz slouží jako archiv a není od 31.12. 2016 aktualizována.

Aktuální prezentace Městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem najdete na adrese www.bystriceph.cz



Dějiny Bystřice a světa v zápiscích (léta 1867–1869)

1867

 

Krumpholc

* Světová výstava v Paříži a národopisná v Moskvě.

* Císař Maxmilián zastřelen. ( Zde jde o císaře mexického, člena habsbursko-lotrinského rodu a mladšího bratra „našeho“ Františka Josefa I. Se svým bratrem příliš dobře nevycházel. Byl regentem v Miláně a poté, co jej císař úřadu zbavil, odešel i s manželkou do Mexika a přijal nabídku tamních konzervativců na post císaře v Mexiku. Po převratu v zemi byl v roce 1867 odsouzen k trestu smrti zastřelením. Pozn. red.)

* Dualismus. Vyrovnání s Uhry. ( Nám je dnes tato událost známa pod českým názvem „rakousko-uherské vyrovnání“. Díky němu se dosavadní Rakousko změnilo v Rakousko-Uhersko a obnovila se uherská suverenita. Dosavadní rakouský císař František Josef I. byl spolu se svou manželkou Alžbětou korunován na uherského krále, tím bylo potvrzeno usmíření Maďarů s Habsburky. Protože kolem hranic mezi Rakouskem a Uhrami tekla řeka Litava, začalo se používat názvů Předlitavsko a Zalitavsko. Zatímco Předlitavsko se stalo mnohonárodnostním státem, obyvatelstvo Zalitavska měl tvořit pouze maďarský národ. Řeka Leitha, maďarsky Lajta, teče dnes většinou na území Rakouska, zhruba 30 km od hranic. Vzniká jako soutok řek Schwarza a Pitten, které pramení v Alpách, protéká kolem měst Neunkirchen, Erlach, Wiener Neustadt, a Bruck an der Leitha, za Bruckem kopíruje hranici mezi Dolním Rakouskem a Burgenlandem a kousek za maďarskými hranicemi u města Mosonmagyaróvár se vlévá do vedlejšího ramene Dunaje. Pozn. red.). Stalo se beze všech účastenství národa českého, jehož poslanci říšské rady neuznávali a neobeslali…. Když sněm český v roce 1867 odmítl obeslat říšskou radu, byl rozpuštěn, jakož i moravský. Při nových volbách dovedla vláda zvítězit v kurii velkostatků. Sněmy český i moravský měly odtud většinu německou. Proto Češi v obou zemích sněm opustili s protesty povahy státoprávní a demonstrovali návštěvou svých vůdců na národopisné výstavě v Moskvě a v Petrohradě v čele s Palackým a protestními tábory.

* Uzákonění ústavy prosincové (21. 12. 1867), která v základě platila pak až do zřícení monarchie. Ústava zaručovala práva základní zaručující občanskou svobodu duševní (tj. svoboda vyučování a vědy, svědomí a vyznání, spolčovací, osobní a shromažďovací, svobodu projevu slovem i písmem, tiskem), svobodu hospodářskou (svobodu stěhování, povolání, živností) i svobodu národností. ( Ústavu tvořilo 7 zákonů, které vymezovaly zákonodárnou pravomoc říšské rady, obsahovaly katalog základních práv občana, zřizovaly říšský soud, zajišťovaly nezávislost soudů a ustavovaly postavení císaře. Pozn. red.)
* 46 obcí patřilo k bystřickému okresu.

* C. k. okresní soud vedl vyšetřování proti Janu Šejdovi, který byl usvědčen z vraždy, byl ale osvobozen. Obžalován byl Pajtlem.

* Dne 23. 7. bylo všem 46 obcím okresu bystřického zaslané vyjádření, aby utvořily takový spolek, který bude mít ten účel, že když válečnou škodou utrpí jedna obec víc a druhá míň a třetí nic, tak když by to některou obec hodně pronásledovalo, tak mají všichni stejně platit, ať je to v té nebo oné obci. Celá škoda se rozčítá a na každého povinný díl se vypíše. Svobodný pán Arnošt z Loudonu též  celým svým jměním k tomuto se zavázal.


* 28. 8. na Hostýně ohňostroje, střelba atd. Koruna česká byla vezena z Vídně do Prahy (v tento den byly české korunovační klenoty natrvalo vráceny do Prahy, pozn. red.).


* Galuška oživil čtenářský spolek ( Zajímavé je, že samotný Jan Galuška klade oživení čtenářského spolku už do roku 1862. V záznamu s tímto datem píše: „V Bystřici utvořil se čtenářský spolek, postaral se on sbírkou o postavení těch soch (sv. Cyrila a Metoděje), ochabl však. Až roku 1862 přičiněním Jana Galušky opět oživil, postaral se o pamětní desku na dům úmrtní Františka Sušila a se napotom v občanskou besedu proměnil.“ Pozn. red.)

 

1868


  Galuška:

* Roku 1868 přidělena byla Bystřice c. k. okresnímu hejtmanství holešovskému, tam hejtmanem Ignác Flaschar, zdejší okresní přesazen do Krumlova (Zechner) a jmenován zde sudím Ignác Palliardi, napotomní dvorní rada (†1898).
* Dne 29. ledna 1868 (75?) vypukl požár v domě č. 168 oheň strávil 6 domků. ( Požár v domě č. 168 vypukl podle J. Sovy sice 29. ledna 1875, nicméně v roce 1868 vyhořela palírna. V Bystřici hořelo i v letech 1872, 1876, 1878. Vždy se jednalo o požáry menšího rozsahu. Ty největší postihly město v letech 1594 a 1789. Pozn. red.)
* Dne 31. května 1868 zemřel v domě č. 25 P. Dr. František Sušil, konzistoriální rada, čestný kanovník biskupské kapituly brněnské, profesor bohosloví atd., víceletý žinčiční host. Čtenářský spolek doprovodil jeho mrtvolu za Bystřici a r. 1872 na domě jeho úmrtí slavnostně usadil památní desku.

Krumpholc:

* Dne 31. 5. v neděli svatodušní zemřel v č. 25 František Sušil.
* Dne 16. května 1868 položen základní kámen k Národnímu divadlu v Praze. Zbudováno bylo Sborem pro zřízení českého divadla za vedení dr. F. L. Riegra. Bystřičané poslali s kamenem hostýnským i soudek vody hostýnské na maltu do základů Národního divadla v Praze – a bylo prý jí k tomu použito.
* Zaveden civilní sňatek z nouze (když kněz odepřel posvěcení z důvodu církevních) a upraveno vyznání dětí ze smíšených manželství.
* Dne 8. 12. 1868 vatikánský koncil. (Koncil svolal papež Pius IX., konal se v chrámu sv. Petra v Římě a kromě 21 kardinálů se jej účastnilo 774 biskupů. Z koncilu vzešly dva dokumenty: dekret o víře, který definuje „dogma o přirozené poznatelnosti Boží rozumem z toho, co bylo stvořeno“, a dogma o tzv. papežské neomylnosti. Pozn. red.)

 

1869

Galuška:
* Roku 1869 upravená byla pozemková daň, vydán stavební řád.
* Zemřel farář Bernard Reger, místoděkan a majitel zlatého záslužného kříže s korunou, a na faru investován administrátor Jan Šubrt.

Sova:

* Roku 1869 na věčnost se odebral pan místoděkan, konzistorní rada, majitel záslužného kříže s korunou Bernard Reger, jenž již roku 1818 jako kaplan v Bystřici působil. Zemřel po dlouhé trapné nemoci dne 16. dubna. Na jeho místě jmenován farářem P. Jan Šubert, jenž 21 let v Bystřici kaplanoval.

Krumpholc:
* V pátek 16. dubna farář Bernard Reger po padesátiletém působení v Bystřici zemřel, zvolen Jan Šubrt. (Bernard Reger byl ve své době pro město opravdu velmi důležitou postavou. Jeho nejvýznamnějším činem se stalo úsilí o obnovu hostýnského chrámu. Byl to právě on, kdo navštívil Oliviera Loudona s žádostí o povolení obnovit poutní chrám, založil sbírku na obnovu chrámu, psal zemskému guberniu i samotnému císaři Ferdinandovi I. Na pomoc v této iniciativě kontaktoval rajhradského benediktina Řehoře Volného. Pozn. red.)
 

Sova:
* V měsíci únoru téhož roku vyhořela palírna. Také postaven na věži téhož roku nový kříž a nová báně.

Krumpholc:
* 31. 12. sčítání lidu. ( Sčítání lidu v roce 1869 se konalo na základě říšského zákona, který stanovil, že se sčítání bude provádět jednou za deset let vždy o půlnoci z 31. prosince na 1. ledna roku končícího nulou. Toto ustanovení dodržovalo až do zániku Rakousko-Uherska. Zjišťoval se věk, pohlaví, případné fyzické vady (např. slepota a hluchota, podle J. Krumpholce bylo v Bystřici 6 osob hluchých a jeden slepý), později i mentální vady. Zjišťovala se také státní příslušnost, rodinný stav, náboženské vyznání a „obcovací“ řeč. Pozn. red.)


* Bystřice měla 261 obydlených a 3 neobydlené domy, 500 rodin a 2225 obyvatel (z toho 1006 mužů a 1219 žen). Z nich 3 duchovní, 15 úředníků veřejných, 3 učitelé, 4 právníci (notáři), 1 lékař, 1 ranlékař (dnešní mluvou řečeno chirurg. V minulosti šlo ovšem o jakousi méně hodnotnou součást medicíny, pozn. red.), 63 majetníků hospodářství, 8 úředníků zemědělských, 86 služebníků, 199 nádeníků, 24 dělníků. Nejstarší muž v Bystřici 97letý, 3 ženy 91leté. Jen Slovani (Moravci) a Němci.

* V Bystřici 141 koní, 10 oslů, 4 býci, 365 krav, 54 volů, 75 ovcí, 24 koz, 217 prasat a 44 úlů.

* Dne 10. 2. školství zbaveno církevní nadvlády a nařízeno vedení školních kronik.

* Začaly korespondenční lístky rakouské.

 

 Připravila -eda-

 



Design By Macik