Bez vedoucích a dvěma vícemístnými automobily se tak vypravilo osmnáct reprezentantů valašského folklóru v posledních srpnových dnech na slavnosti Festa dei Popoli della Mitteleuropa. Velká multižánrová akce představující obyvatelům pohraniční Gorizie a jejího okolí kulturu České republiky, Rakouska, Slovenska, Maďarska, Srbska, Ukrajiny, Moldavie, Chorvatska a dalších se konala ve městečku o víkendu 19. – 21. srpna. Místo deště, s nímž válčili pořadatelé červencového festivalu Na rynku v Bystřici, trápilo italské organizátory naopak ohromné vedro extrémní i na místní poměry. Pro nás, nezvyklé na tak tropická horka, proto bylo často dlouhé vystupování v kroji doslova bojem o život. Vystoupení jsme však zdárně zvládli a odměnit jsme se stihli již předem.

Když už jsme se vypravili do tak dalekých krajů, museli jsme je přece lépe poznat. A nepodívat se do Benátek by byl pak téměř hřích. Už jenom dopravit se vlakem do proslulé turistické destinace bylo téměř nad lidské síly, neboť díky ochotě pana výpravčího jsme si v tropických teplotách počkali v městečku Monfalcone dvě hodiny na další vlakový spoj. Pro ty z nás, kteří se do „města kanálů“ vypravili poprvé v životě, pak naplnila historická perla všechna slibovaná nej: Nejkrásnější kanály brázděné nejroztodivnějšími plavidly, nejúžasnější stavitelské skvosty obklopené největším představitelným množstvím turistů stojících v nejdelších frontách, nejagresivnější holubi, nejvyšší teploty a nejšílenější ceny. Proti rušným Benátkám byla pak procházka ospalým Terstem s posezením v některé z mnoha malých taverniček tou pravou Itálií.

S odstupem několika týdnů pořád vzpomínáme na zážitky posbírané za těch pár horkých dní v severní Itálii a plánujeme, kam vyrazíme reprezentovat Valašsko příště. Bude to třeba ještě někam dál?
                     

Alžběta Vejrostová