* Ve dnech 3.–7. ledna 1919 velké vichřice nadělaly škody v horách a v lesích, i na Říce.
* Versailleský mír, mír Saint-Germainský. (Pařížská mírová konference, která ukončila první světovou válku, byla zahájena 18. ledna 1919. Konference zasedala sice za účasti delegátů z 32 zemí, většinu důležitých rozhodnutí ale přijala tzv. Rada čtyř. Předsednickou zemí konference se stala Francie. Zástupci někdejších nepřátelských zemí nebyli na jednání přizváni. Za hlavního viníka války bylo označeno Německo a mělo být tvrdě potrestáno. Mírové smlouvy s poraženými státy byly podepsány v okolí Paříže a podle toho nesly i svá jména. Smlouva s Německem označovaná jako Versailleský mír byla podepsána 28. června 1919 v Zrcadlové galerii versailleského zámku, smlouva s Rakouskem 10. září 1919 v Saint-Germain-en-Laye), s Bulharskem 27. listopadu 1919 v Neuilly, s Maďarskem 4. června 1920 v Trianonu a s Tureckem 10. srpna 1920 v Sèvres. Pozn. red.)
* Obecní volby v ČSR.  (Volby se konaly pouze v českých zemích ve dnech 15. a 16. června 1919 a znamenaly vítězství sociálně-demokratické strany. Na základě výsledku voleb podala vláda Karla Kramáře demisi a novým ministerským předsedou se stal Vlastimil Tusar. Pozn. red.)
* Zemřel M. R. Štefánik. (Milan Rastislav Štefánik zahynul při leteckém neštěstí u Bratislavy 4. května 1919, pozn. red.)
* Návrat ruských legií ze Sibiře.
* Zákony o osmihodinové pracovní době (13. 1.) a o pozemkové reformě (16. 4.). (V případě zákona o pozemkové reformě šlo o zábor pozemků nad 150 ha zemědělské půdy. V souvislosti se zrušením šlechtických titulů se z někdejších aristokratů stali „velkostatkáři“. O rozdělení jejich majetku jednal tzv. Přídělový zákon přijatý v lednu 1920. Reforma probíhala v letech 1923–1926. Pozn. red.)
* Začíná se ujímat móda krátkých ženských vlasů.
* Dne 20. 5. vpád Maďarů na Slovensko. (Na konci dubna 1919 překročilo československé vojsko demarkační čáru s Maďarskem a zahájilo intervenci proti Maďarské republice rad. Maďarská republika rad byla jedním z pokusů o zřízení komunistického státu. Na vstup československých vojsk na své území reagovala protiútokem a 20. května 1919 vstoupila na území Slovenska. Pozn. red.)

1920
* I. shromáždění Společenství národů, z něhož byly vyloučeny Německo, Rakousku, Rusko a Turecko. (Společenství národů vzniklo na základě pařížské mírové konference a poprvé se sešlo 16. ledna 1920 v Londýně. Úkolem byla poválečná demilitarizace a udržení míru. Nemělo ale dostatek síly prosadit se a v souvislosti se začátkem druhé světové války v roce 1939 zaniklo. Pozn. red.)
* Ústava ČSR. (Československé národní shromáždění schválilo novou ústavu 29. února 1920. Ústava prohlásila Československo za demokratickou republiku, jejíž hlavou je volený prezident. Pozn. red.)
* Masaryk podruhé zvolen prezidentem (dne 27. května 1920, pozn. red.).
* Vznik Malé dohody. (Přestože se Edvard Beneš angažoval ve Společnosti národů, snažil se Československu zjistit bezpečnost i formou uzavírání aliancí. Slovensko chtěl před maďarským vpádem ochránit tzv. Malou dohodou uzavřenou s Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a s Rumunskem, pozn. red.)
* František Ondrúšek se usadil v Bystřici. (Po vzniku republiky se vrátil do svého rodného města, koupil pozemek zvaný Včelín a postavil si zde vilu, pozn. red.)
* Dne 30. 1. nařízeno zákonem vedení pamětní knihy obecní.

1921
* Konference o námořním odzbrojení ve Washingtonu za předsednictví Hardingova. (Nově zvolený americký prezident Warren G. Harding nastoupil do funkce 4. března 1921, pozn. red.)
* Světová výroba klesla na 60 %, poté nastal trvalý vzestup, který v roce 1929 dosáhl výše 107 %. (Složité poválečné podmínky komplikovala i pandemie španělské chřipky. S návratem vojáků z války prudce vzrostla nezaměstnanost. Nový stát sice okamžitě uzákonil podporu v nezaměstnanosti, ta byla ale příliš nízká. První hladové bouře vypukly už v listopadu 1918, další následovaly v lednu 1919. Ministr financí Alois Rašín ve snaze zabránit stále se zvyšující inflaci nechal uzavřít hranice a osamostatnil československou měnu. Do roku 1923 se Evropě podařilo dostat se z poválečné krize a nastoupilo sedmileté období hospodářské konjuktury. Pozn. red.)
* Zemřel Hviezdoslav.

* Velký hlad v Rusku.
* Rostoucí zmatek v německých financích a neschopnost platit přílišné válečné náhrady. (Pokles hodnoty německé marky začal už ve válce. Po jejím skončení ještě více zrychlil kvůli vysokým výdajům na odstranění válečných škod. Kvůli neustále se zvyšujícím emisím bankovek došlo k nepřehlednému přebytku oběživa a úniku kapitálu do zahraničí. O rok později následoval pád německé marky. Pozn. red.)          

Připravila  -eda-