Rok co rok vám na stránkách Zpravodaje líčíme zážitky z Valašského bálu. A stejně tak i letos. Tedy trošku jiné to tentokrát bylo. Máme za sebou totiž už 60. valašský bál souboru Rusava a jubilejní večer si zasloužil něco navíc.
První valašský bál uspořádal soubor v únoru roku 1956. „Hráli sme o dušu ztratenů a jednu chvilu to vypadalo, že ztraťá dušu muziganti spěš jak tanečníci. Ale tancovalo se a zpívalo nakonec skorem až do rána!“, vzpomínali v souborové kronice na první bystřický bál muzikanti z CM Radhošť. Od té doby se zpívalo a tancovalo v Bystřici pod Hostýnem každý rok. Jen v roce 1990 se kvůli špatnému technickému stavu společenského domu uskutečnil valašský bál souboru Rusava v kulturním domě v Dřevohosticích, jednou se tančilo i ve Chvalčově. Za bohatou historií valašských bálů jsme se na tom letošním ohlédli výstavou fotografií z bohatých fotoarchivů starších členů souboru.

A to nebylo zdaleka všechno. Návštěvníky při vstupu do sálu vítali krojovaní hostitelé štamprlí a malým dárkem – perníkovou holubičkou, každý pak našel na stole i malé „bálové noviny“ plné zajímavostí z minulosti i současnosti bystřického bálu a rozveselení odvážlivci se mohli nechat zvěčnit ve valašském „paštěkozachycovači“, veselém fotokoutku ve foyer společenského domu.

Důstojně bál zahájili všichni krojovaní vznešenou polonézou, návštěvníky pak roztančili kromě tanečníků z Rusavy i hosté ze souborů Rusavjan a Kotár.  Mladí bystřičtí tanečníci uvedli před domácím publikem nové pásmo valašských polek, které věnoval souboru u příležitosti šedesátého výročí založení v roce 2013 choreograf Vladimír Pavelka. Bez muzikantů by se ale tančilo těžko. K tanci zaplněnému sálu hrály stálice bálové scény, cimbálové muziky Bukovinka a Rusava. Připomeňme při příležitosti jubilea, že v 60., 70. a 80. letech se o zábavu starala Krojovaná dechovka z Rusavy, v 90. letech pak Dechová hudba Rusavanka. Pravidelně hudební doprovod k tanci obstarávaly i muziky hostujících souborů a zajímaví sólisté, za všechny jmenujme zpěvačku Jarmilu Šulákovou (1993) a Josefa Lažu (2004), CM Vsacan (1995) nebo CM Malíci (1998). Několik let po sobě slyšeli návštěvníci bálu i mladou bystřickou muziku Voděnka a ľudovou hudbu Skaličan.

Velkolepou podívanou pak návštěvníkům připravili tanečníci odzemku. Tradiční součástí bálového programu je v Bystřici přehlídka tohoto mužského sólového tance a letos se jí zúčastnilo snad až překvapivě mnoho účastníků. Přehlídku zahájili domácí tanečníci z Rusavy, po nich si parket zabrali amatérští nadšenci z chvalčovského Klubu přátel dobrého vína, laťku pak ještě trochu zvedli tanečníci ze vsetínských lidových souborů, ovšem vrcholem celé přehlídky bylo vystoupení tanečníků nejzkušenějších, Jiřího a Petra Stanovských.

Tak jako každý rok se i letos na valašském bále o půlnoci trhaly pod stropem zavěšené papírové holubičky. Výzdoba bystřického sálu se za léta příliš nezměnila. Mají ji na svědomí zakladatelé souboru, výtvarníci Stanislav Stanovský a Karel Bubílek a pan Bubílek pro bálové noviny na první bystřické valašské tancovačky zavzpomínal: „Šedesát bálů, to je hodně. Většinu jsem jich navštívil, ale na tom prvním jsem nebyl kvůli vojenské službě. Příprav bálu na Sušile jsem se účastnil až v roce 1957. Se Staňou Stanovským jsme malovali taneční páry na výzdobu čela sálu a v propagačním podniku v Malenovicích, kde jsme byli zaměstnaní, jsme vyřezali z hobry „těla holubiček“ a natřeli je na bílo. Polystyrén tehdy neexistoval. Děvčata přidělala z papíru křídla a ocásky, přidala je k tělům a mohli jsme holubičky zavěsit nad taneční parket. Od té doby patří holubičky k bystřickým valašským bálům. Systém věšení se dodnes moc nezměnil, ale mám dojem, že bývaly zavěšeny trochu výš… Během pár let přišel bystřický bál do povědomí nejen valašských souborů. Tanečníci z celé Moravy rádi do Bystřice zajížděli a jak je vidět, činí tak stále. Kde by mne tenkrát, když jsme začínali, napadlo, že si náš bystřický soubor zamiluje tolik mladých lidí!“

Za VSPT Rusava Alžběta Vejrostová