Tomuto krásnému a zajímavému koutu naší vlasti se věnuje stejnojmenná vlastivědná revue, v podnázvu má uvedeno historie – příroda – lidé – umění – události, vychází dvakrát ročně v květnu a listopadu a vydavatelem je Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně. A co zajímavého přinesla obě loňská čísla?

 Začneme historií: Výročí 225 let od založení si připomněly sklárny ve Svaté Sidonii, píše o nich Pavel Mašláň, tyto sklárny poskytovaly práci okolí po 150 let, než byly v r. 1932 definitivně zavřeny. Milan Palák v pojednání Židovská rodina Steinhardtů z Valašské Bystřice popisuje rodinné vazby a osudy této rodiny. Zajímavostí je, že Josef Steinhardt (1854-1919) byl nejen hospodský, povozník, majitel pily, ale taky zpěvák lidových písní, asi 50 z nich zapsal hudební skladatel Leoš Janáček. Návrat do doby pozdní renesance nad Kosmografií českou je název příspěvku Jiřiny Fabiánové. Kosmografie česká je překlad Münsterova díla Cosmographia, byla vydaná v roce 1554 a doplněná o české a moravské reálie. Dva exempláře jsou uchovány ve valašskomeziříčském muzeu. Známý znalec historie firmy Thonet Jiří Uhlíř napsal stať Výroba sportovních potřeb ve firmě Thonet. Alespoň pro mne to bylo překvapivé zjištění, že kromě ohýbaného nábytku se ve vsetínském závodě vyráběly lyže, sáňky, tenisové rakety, nářadí pro zapomenuté sporty, dokonce i stany. Možná, že tento dosud neznámý pohled na Thonetovu výrobu přinese i bystřický Zpravodaj.

 V co věřili, jaký vztah k víře a zvířatům měli Romové, o tom píše Jana Poláková, článek nese název Věrské představy a magie Romů spojená se zvířaty. O zajímavém hudebním nástroji píše Marian Friedl (Alikvotní flétna, neznámá tradice Beskyd a Javorníků). Byla to flétna valašských pastevců, bez hmatových otvorů, využívající ke hře jen různé intenzity dechu a otvírání či zavírání trubice na jejím konci. Z dalších článků se dozvíme o 140 letech dřevařské školy ve Val. Meziříčí, o dřevěných hračkách jako výtvarném a výchovném objektu, o zbudování pobočky muzea v Kelči, dvojstránky přiblíží 1. světovou válku na dobových fotografiích. V části umění&průmysl píše Kamila Valoušková o výtvarném vynálezci Karlu Jelínkovi (1871, Pravčice u Hulína – 1936, Hořice) a jeho plastokaustice. Pod pojmem plastokaustika se skrývá leptání dřeva kyselinou a vytváření nízkých reliéfů vhodných k dekoraci ploch nábytku nebo rámů obrazů a zrcadel. K. Jelínek řadu let vyučoval na odborné škole na zpracování dřeva ve Val. Meziříčí a svůj vynález si nechal patentovat v roce 1901, bohužel nová technika se širšího uplatnění mezi uměleckými řemeslníky nedočkala.

 Povídání o přírodě je ve článcích J. Tkáčikové a J. Husáka Karpatské dědictví – příroda, lidé, kultura.  Jana Tkáčiková v článku Muzeum zkoumá květenu na Vsetínsku  popisuje metody a cíle výzkumu květeny v západní části vsetínského okresu. V dalších článcích můžeme s autory pozorovat meteory na vsetínské hvězdárně a seznámit se s její činností. Víte, které rostlině se na Valašsku říká babuše a jak čaruje? Prozradím vám, že se jedná o známou zelinu - lékařskou bylinu podběl lékařský.

 Podstatné části revue jsou věnovány lidem, knihám, výstavám a jiným událostem na kulturním poli. Je to řada krátkých vzpomínek, rozhovorů, recenzí, ohlédnutí a pozvánek. Jednou z připomínaných osobností je rodák z Osíčka doc. PhDr. Ludvík Kunz, CSc., který by loni oslavil 100. výročí narození (1914–2007), významný etnograf, znalec života rolníků, lidové hudby a duchovní kultury na rodném Záhoří, Malé Hané a Valašsku, tentokrát se zaměřením na jeho publikační činnost. Charakteristiku loňského Valašska uzavřu pohledem do depozitářů – na 4. straně obálky je legendární thonetka č. 14 s její krátkou charakteristikou.

 - Zk-