Bylo ráno 21. února, pro většinu obyvatel Bystřice a okolí naprosto obyčejné sobotní ráno, ale pro mě a ostatní žáky devátých tříd ZŠ T. G. M. nastal den D – den školního plesu, kdy jsme se právě my měli stát hvězdami večera.

Jelikož moje ráno v sobotu nastává tak v 11:30, tahala mě mamka usilovně z postele se slovy: „Vstávej, snad jsi nezapomněla, co je dnes za den!“ „Ne, to opravdu netuším,“ odpověděla jsem sarkasticky a těmi slovy začal můj plesový den.

O hodinu později jsem vyrazila ke kadeřnici, která mi po půl hodině vykouzlila na hlavě účes plný kudrlinek zdobený černou mašlí. Účes vypadal dobře, a tak jsem si jen přála, aby vydržel až do večera. Doma jsem se začala zaobírat myšlenkami na večer, jaké to asi bude, povede se vše, jak má, nebo se stane nějaký trapas? Okolo páté hodiny už jsem seděla u kamarádky, která se proměnila v naprosto jiného člověka s krásným líčením jako z obálky časopisu.

 Najednou bylo půl sedmé a já nestíhala. Rychle obléct šaty, najít kabelku a honem vyrazit. „Tak jsem tu,“ říkala jsem si před vchodem, nadechla a vkročila. Ocitla jsem se na místě činu – místnost celá ověšená papírovými drahokamy, plná spolužaček a spolužáků, které jsem vůbec nepoznávala. Šaty všech barev a střihů, kluci oblečení jako praví gentlemani, v černých oblecích, prostě nevídaná podívaná. Po generální zkoušce jsem si jen v duchu říkala: „Teď už jen nic nepokazit, hlavní šou teprve začne.“

Když odbilo půl deváté, páry seřazené za sebou vkročily do sálu obklopeného diváky v rytmu polonézy, po které následoval kouzelný valčík, fyzicky náročná polka, mazurka a na závěr cha-cha, třešnička na dortu našeho vystoupení. Ještě poslední zářivé úsměvy do všudypřítomných fotoaparátů a bylo po všem. Sál jsme opouštěli s ohromujícím potleskem, který nás všechny zahřál na srdci. To ovšem nebyl konec. Následovalo rozdávání růží a společné fotky na památku z prvního plesu. Po celý zbytek večera se všichni přítomní skvěle bavili díky hudební skupině Los Playboys, ti dokázali ze židlí zvednout i takové suchary, jako jsem já.

Myslím, že každý zúčastněný si ples náležitě užil. Za sebe můžu říct, že tento den zůstane navždy v mých vzpomínkách.
 
Tereza Saxová 9. B, ZŠ T. G. M. Bystřice pod Hostýnem