V sobotu 11. září 2010 se konala v Lanžhotě malá pietní slavnost. Její účastníci si připomněli 100. výročí narození lanžhotského rodáka majora Antonína Bartoše, velitele parašutistické skupiny Clay Eva. Pod pamětní deskou umístěnou na rodném domě A. Bartoše se sešli zástupci města Lanžhota, jeho obyvatelé, skauti, příslušníci klubu vojenské historie, ale také příslušníci Svazu bojovníků za svobodu a České obce legionářské. Pozvání přijali také zástupci Bystřice pod Hostýnem, Holešova a Buchlovic. Největší pozornost na sebe však poutal Antonín Bartoš junior, který přijel z USA.
Po hymně položili zástupci měst a spolků své kytice pod pamětní desku připomínající hrdinství mužských obyvatel rodiny Bartošovy. Starosta Lanžhota ve svém emotivním projevu připomněl osudy rodiny, zejména pak smutný osud manželky a matky hrdinů, paní Rozálie Bartošové, která v osamocení dožila, aniž se dočkala návratu svých synů z druhého, vynuceného exilu.

V dalších proslovech byla připomenuta další známá i méně známa fakta a vzpomínky na působení celé skupiny Clay Eva. Jako poslední promluvil Antonín Bartoš mladší. Upozornil, že dvakrát naše národy dostaly svobodu a dvakrát s ní hráli hru, kterou si tento obrovský dar nezaslouží. Připomněl, že svobodu se musíme naučit žít, nesmíme ji však využívat a zneužívat. S politováním komentoval rozdělení Československé republiky, které, jak uvedl, by jeho otec jistě považoval za vlastizradu. Ocenil však také hrdinství, které projevili dva velitelé holešovské školy pro výsadkáře, kteří odmítli v srpnu 1968 vpustit okupační armádu do objektu.

Po skončení pietního aktu se Antonín Bartoš živě zajímal o dění v Bystřici pod Hostýnem. Vzpomněl, jak oba jeho rodiče Bystřici milovali. Uvedl, že zejména po otcově smrti se maminka vracela ve vzpomínkách stále do Bystřice a s radostí očekávala zásilky se Zpravodajem, jehož prostřednictvím byla s městem pod Hostýnem v kontaktu až do své smrti. Velmi jej potěšila informace o pojmenování nové ulice po jeho otci, aby bylo uctěno jeho hrdinství a zachována památka na jeho působení mezi Bystřičany v těžkých letech II. světové války.

Po skončení oficiální části oslav 100. výročí narození Antonína Bartoše si její účastníci prohlédli malou výstavku dobových reálií výzbroje parajednotek působících na území protektorátu. Pak následovalo neformální setkání představitelů Lanžhota a pozvaných hostů, jak jinak, při muzice a dobrém vínku. Celá akce připomněla důstojným způsobem významné výročí jednoho z hrdinů nedávné historie. Kéž by osobnosti, jakou byl Antonín Bartoš, zůstaly vzorem hrdinství, vlastenectví a zásadovosti i pro dnešní generace.   PaM