Její stavba byla dokončena po dvou letech 30. srpna 1897, dva dny před slavnou návštěvou císaře Františka Josefa I. na Hostýně. Románskou kaple, jak je patrné ze starých fotografií, měla kruhovou dřevěnou konstrukci na nízké kamenné podezdívce a kameny dlážděnou podlahu. Byla připomínkou nejstarší hostýnské kaple postavené údajně v době Cyrila a Metoděje, ale také malého dřevěného kostelíka, který stával v polovině 13. století na místě dnešní baziliky Nanebevzetí Panny Marie.

Nepříliš hojné historické prameny uvádějí, že návrh kaple vypracoval stolař Zicháček z Bystřice pod Hostýnem. Krytá chodba tvořící dolní část kaple byla dílem Vincence Odložilíka z Velehradu. Brněnský výtvarník Bedřich Škarda pak technikou sklomalby vytvořil pro kapli barevné okno s výjevem Panny Marie svatohostýnské. Dřevěná stavba byla natřena tak, že působila jako kamenná, na střeše ukončené malou věží se leskla zlacená báň  s křížem.
Kde se vlastně Románská kaple na Hostýně nacházela? Některé ze zachovalých fotografií tohoto objektu shodně potvrzují, že bazilika, kaple sv. Jana Sarkandra vzdálená čtrnáct metrů od baziliky, Románská kaple a rozhledna tvořily jednu přímku. Románská kaple byla postavena na severní louce ve vzdálenosti asi 10 m za třetím zastavením staré křížové cesty. Jde o místo, kde rovinný terén přechází v prudší svah. Zhruba na místě, kde Románská kaple stávala, se dnes nachází podium o rozměrech 9x15 metrů, vysoké téměř pět metrů.

Jak ale byla velká samotná kaple, se můžeme podle fotografií jen dohadovat. Dolní, nejširší část tvořená kruhovou chodbou měla podle odhadu průměr asi 11 metrů, střední, užší část mohla mít průměr tak pět metrů a průměr nejužší, horní části lze odhadovat na tři. Celková výška Románské kaple, pokud vezmeme v úvahu výšku spodní, střední, horní časti a kříže, mohla být odhadem 18 metrů.

Proč vlastně Románská kaple tak brzy zmizela z vrcholku Hostýna. Lze se domnívat, že jí za 33 let její existence nebyla věnována patřičná péče. Nebyly zřejmě prováděny ani menší opravy ani generální údržba. Stavba ve zcela zchátralém, havarijním stavu byla koncem roku 1930 rozebrána. („Románská kaple byla letos pro sešlost a zpuchřelost na konci dubna odstraněna,“ uvádějí Listy svatohostýnské z prosince 1930.) Musela ale Románská kaple zaniknout? Nebyl o její existenci zájem či chyběl dostatek peněz k její záchraně? V době, kdy Románská kaple potřebovala opravy, probíhala na Hostýně postupná výstavba nové, Jurkovičovy křížové cesty. Ta se stavěla plných 29 let – od roku 1904 do roku 1933. Stavba se protáhla právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Probíhala po malých krocích. Zajištění peněz vždy znamenalo vybudování dalšího zastavení a pak se opět čekalo. V takové situaci nebylo zřejmě možné provádět opravy Románské kaple, i kdyby neměly být nákladné. Kaple zkrátka zůstala jaksi mimo pozornost – a to se jí nejspíš stalo osudným.

Ještě jedna zajímavost se váže ke kapli a ke křížovým cestám. Podle původního plánu hostýnské křížové cesty měla být kaple sv. Jana Sarkandra prvním zastavením křížové cesty, zatímco Románská kaple zastavením druhým.
                        Vlastimil Doležel