Prozření ohledně fotografie připojené k článku o bystřickém staviteli Metoději Matuškovi, (Zpravodaj 5/2010, str. 37) přišlo do redakce spolu s Oldřichem Oškerou těsně před Vánocemi. „Já to doma dlouho hledal – a konečně jsem to našel!“ Při pohledu na zadní stranu staré fotografie zobrazující skupinu důstojně vyhlížejících lidí před rozestavěnou budovou mi bylo hned jasné, že popiska ve Zpravodaji tvrdící něco o hrubé stavbě hostýnského poutního domu č. 3 je hrubou chybou a zásadním přehmatem. Na přinesené fotce stála poznámka psaná obratným rychlým rukopisem: „Kladení základního kamene turistické chaty na Tesáku. Dne 22. července 1930.“ Kromě výše jmenovaného snímku našel pan Oškera ve svém nepřeberném archivu ještě další obrázky tehdy zbrusu nové chaty Spolku československých turistů pořízené po roce 1930, a proto jsme se rozhodli shovívavému čtenáři nejen omluvit za květnovou chybu, ale také přidat na odčiněnou prostřednictvím dalších obrázků něco málo vzpomínek na zimní lyžařské dění a lidi spojené s první slavnou turistickou chatou na Tesáku tak, jak to Oldřich Oškera pamatuje.

 
Na fotografii zleva: p. Ledvina, František Hlava, jednatel Spolku čs. turistů, František Bednář, zastupitel, František Macfelda, majitel železářství, František Fryšák, obchodník, p. Sláma st., obchodník, nahoře J. Brada, učitel, nahoře se světlými vlasy Čestmír Müller, před ním p. Bubílek, obchodník, člen Sokola, uprostřed první řady s plnovousem Václav Zbořil, majitel továrny na svíčky, tehdejší starosta města, neznáme jméno muže v pumpkách stojícího po starostově pravici, za starostou Zbořilem Metoděj Šidlík, vedoucí hospodářského družstva, dva muže po starostově levici také neznáme, vzadu z profilu JUDr. Fialka, advokát, před ním s bílým plnovousem Eduard Pospíšil, zastupitel, muž vedle něj neznámý, vpravo vpředu ve volném saku p. Stejskal, vinárník, vedle p. Greineger, učitel, zcela vpravo Ing. Metoděj Matuška, stavitel. V pravé horní části snímku tři chlapci. První zleva Gustav Burian, zbývající dva zřejmě synové Metoděje Matušky.

Turistická chata na Tesáku, jejíž stavba byla započata v roce 1930, se stala majetkem Klubu československých turistů, měla svého nájemce a správce, restauratéra Františka Kubíče, který rozesílal tehdejším médiím i lyžařům samotným pohlednicové „Sněhové zprávy“ z Tesáku.

Chata poskytovala unaveným lyžařům náležité zázemí. Společenskou místnost, místnost s kachlovými kamny, kde se každý mohl ohřát, případně se usušit. Kuchyň Františka Kubíče nabízela čaj, kávu a jednoduchá jídla, třeba gulášovou polévku.

Před kamennou chatou často parkovala motorová vozidla – na Tesák už se dalo dojet po zbrusu nové silnici dostavěné v roce 1933 spojující přes hory Bystřici pod Hostýnem a Vsetín.

Zimu si tu nejčastěji užívali členové bystřického Sokola a spolku Středomoravské lyžařské družstvo Tesák založeného v roce 1939. Na snímku zleva nahoře: Alois Zicháček, Bílavčík, Miroslav Šenk, František Krejčiřík, …., zcela vpravo nahoře Vojtěch Zicháček. Vlevo dole Alfons Wachtař, vpravo Richard Kraus.

Z návrhu stanov spolku Středomoravské lyžařské družstvo Tesák:
„Účelem spolku jest – vybudování a udržování lyžařského můstku na Tesáku, se všemi zařízeními k tomuto můstku příslušejícími, k účelům sportovním a závodním. Udržování lyžařských drah, cest a sjezdů v oblasti hor hostýnských, jakož i vybudování těchto lyžařských zařízení. Pořádání lyžařských podniků a závodů v oblasti shora uvedené, jakož i pořádání lyžařských zábavních podniků a závodů…“ Můstek v místech dnešní sjezdovky nad Machovou studánkou pomáhali podle vzpomínek stavět na začátku okupace uprchlí Sudetští Němci. 
 

Se zlomenou lyží na Vičanově.

Kamenná chata na Tesáku se stala centrem pořádaných sokolských závodů a soutěží. O jednom z nich podává autentickou zprávu, včetně poněkud zkomolených jmen a překlepů, novinový výstřižek z ledna 1938.

Jak psaly dobové Lidové noviny, na Nový rok 1939 byla zahájena zimní sezona na Tesáku lyžařským honem na lišku. „Lišku bude představovat známý sokolský lyžařský závodník Goldmann z Bystřice pod Hostýnem, který odstartuje přesně v 10.00 hodin od chaty na Tesáku. Po jeho stopě vydají se stihači za půl hodiny a budou projíždět trať, kterou liška bude označovat po každých 50 metrech barevnými papírky…“
Při této příležitosti se pak na Tesáku uskutečnila ustavující schůze Středomoravské oblasti sokolských lyžařů, která sloučila sokolské lyžaře župy Středomoravské, Olomoucké, Prostějovské, Hanácké, Valašské i Jesenické. Prvním podnikem sloučených žup pak byly velké lyžařské závody uspořádané 8. ledna 1939 také na Tesáku. A kde jinde mohl být start a cíl, než právě u kamenné turistické chaty.

Kamenná chata u silnice je nejstarší stavbou na Tesáku. Později přibyly další. Pohled z počátku 70. let 20. stol. 

 Připravila msch