Je již dlouholetou tradicí, že se o Vánocích konají v Bystřici pod Hostýnem v kostele sv. Jiljí  koncerty a vystoupení domácích i hostujících souborů. Jejich letošní cyklus zahájila hned tři hudební tělesa.

Jako první se představil Sboreček při ZŠ T. G. M. Děti přednesly za řízení paní učitelky Martiny Ryškové pásmo koled a dvě novodobé vánoční písně. Po nich vystoupil Holešovský komorní orchestr s uměleckým vedoucím Ivo Kurečkou. S činností tohoto orchestru je spjata řada bystřických muzikantů. Letos se jako sólistky představily flétnistka Petra Bradáčová a pěvkyně Kristýna Vylíčilová.

V úvodu programu holešovského orchestru zazněly instrumentální Balletti Lamentabili a 4 H. I. F. Bibera, kroměřížského předchůdce P. J. Vejvanovského.  Flétnistka Petra Bradáčová se představila ve dvou částech Bachovy Orchestrální suity h moll. Jak Polonéza, tak i Badinerie patří mezi nejslavnější díla barokní hudební literatury a jsou vděčnými čísly prověřujícími umění všech flétnistů. Petra Bradáčová se osvědčila jako schopná sólistka, která zvládla všechny těžkosti instrumentální i dechové techniky. Jako poslední sólistka se představila Kristýna Vylíčilová, která přednesla Ave Maria P. Mascagniho. Je to otextované orchestrální Intermezzo opery Sedlák kavalír. Jeho velmi jímavá melodika se stala jednou z nejznámějších skladeb počátku 20. století. Kristýna Vylíčilová ji přednesla se skvostnou pěveckou grácií. Její vzorně deklamovaná stará latinská modlitba zcela ohromila naplněný bystřický kostel, aby se jí vzápětí dostalo zaslouženého potlesku.

V poslední části hudebního podvečera přednesly PS Tregler a chrámový sbor Blahoslavené Panny Marie z Kroměříže pod řízením Marty Pořízkové Valašskou jitřní mši pastorální od kelčského rodáka Jaroslava Křičky. Tato mše vznikla v pohnuté době německé okupace na text Františka Táborského. Vpravdě buditelský text musel Fr. Táborský na základě zásahu cenzury na poslední chvíli přepracovat, aby okupační úřady dílo povolily premiérovat. Jeho první provedení přenášel tehdy ostravský rozhlas a patrně to byl jediný přímý přenos hudebního díla z bystřického kostela a Bystřice vůbec.

Křičkova mše je dílo moderní, intonačně značně náročné a klade na zpěváky velké nároky. Spojení dvou sborů se jevilo jako rozumné řešení, aby mše vyzněla ve své monumentalitě a kráse. Přesto se projevila nevyváženost jednotlivých hlasů. Ty mužské zanikaly v převaze ženského sboru. To však nic neubralo na naléhavosti textové i hudební složky celé skladby. Za zmínku stojí varhanní doprovod Ester Moravetzové, která se již několikrát projevila jako velmi schopná a pohotová varhanice. Právě její schopnost analyzovat varhanní doprovod jako součást celé skladby dala vyniknout pěveckým částem i sólům varhan. Přispěla k velmi hezkému dojmu nejen z provedení Křičkovy mše, ale i celého svatoštěpánského podvečera.

PaM