Kaple stojí po levé straně baziliky Panny Marie, která je dominantní  stavbou vrcholu Hostýna. Jde o menší neobarokní stavbu z roku 1889 vzniklou přestavbou staré rottalovské kaple z roku 1658. V roce 1749 byla upravena a zasvěcena sv. Jiljí a od roku 1893 pak blahoslavenému Janu Sarkandrovi. Při velkých poutích slouží kaple jako zpovědní. (Přestože byl J. Sarkandr, holešovský kněz, který často vodil procesí na Sv. Hostýn a kterého v roce 1620 umučili v Olomouci jako oběť povstání českých a moravských stavů proti Habsburkům,  kanonizován v Olomouci v květnu v roce 1995 papežem Janem Pavlem II., dosud nedošlo ke změně názvu objektu v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.) Pokud jde o interiér kaple, na jejím stropě je vyobrazena lípa, u jejíhož kořene stojí sv. Cyril a Metoděj. Na větvích lípy jsou zachyceni  sv. Ludmila, sv. Prokop, sv. Vojtěch s uherským králem sv. Štěpánem, sv. Hedvika, sv. Anežka, sv. Jan  Nepomucký a sv. Jan Sarkandr, jehož život zachycují malby na zdech kaple. Oltářní obraz a nástěnné malby v interiéru jsou dílem Antonína Königa z Prahy.

Zděná kaple má obdélníkový půdorys s krytou sedlovou střechou a je klenuta dvěma poli hřebínkové klenby a konchou. Čelní fasáda je zvýrazněna plastickým pseudobarokním členěním říms, lizén a mohutným štítem s volutovými křídly. Vchod kaple je lemován plastickým ostěním a římsou prolomenou oválným oknem. Ve štítu v nice je pak osazena kamenná plastika Panny Marie s Ježíšem a na vrcholové římse štítu kříž s dvojicí váz. Boční fasády jsou zpevněny po celé výšce opěrnými pilíři s volutovým ukončením. Podle stavebně historického průzkumu areálu na Sv. Hostýně zpracovaného Martinem Číhalíkem byl v roce 1906 opravován vnější plášť kaple. V roce 1909 probíhaly další nespecifikované rekonstrukce a 1926 bylo zaznamenáno zřícení římsy. Při letošním průzkumu bylo zjištěno, že pískovcové prvky fasády jsou napadeny lišejníky a poškozeny nevhodnými betonovými vysprávkami, že vnější omítka fasády je z důvodu extrémních klimatických podmínek značně poškozená a odpadává. Barevný nátěr, jehož poslední úprava proběhla v roce 1987, degradoval a povrch pískovcové výzdoby kaple je rovněž napaden mechovou vegetací. Vstupní schod z hrubozrnného pískovce byl v polovině příčně prasklý a byla na něm patrná plošná vyrovnávací betonová vysprávka. Štuková výzdoba (vstupní a boční průčelí) byla poškozena v důsledku masivních vrstev novodobých nátěrů a vysprávek.

V  rámci rekonstrukce tedy byly obnoveny fasádní vrstvy objektu, ale také štukové a kamenné umělecké prvky. Obnovu fasády realizovala firma MORAVASTAV Kroměříž. Restaurátorské práce na obnově štukových a kamenných uměleckých prvků prováděl odborný restaurátor BcA. Tomáš Sušeň z Radslavic. Došlo k odstranění degradovaných novodobých vrstev nátěrů i u soudržných ploch omítek fasády, byla zapravena jádrovou vápennou omítkou a vápenným štukem, zatěžované plochy vystupujících prvků fasády pak opatřeny hydrofobizačním nátěrem. Konečná barevnost byla stanovena na základě vyhodnocení odebraných vzorků a srovnáním historických fotografií a nástěnné malby situované u vstupních dveří interiéru kaple. Odstíny barev byly vybrány podle vzorníku firmy KEIM, která se specializuje na historické objekty.  Jednalo se o okrovou, lomenou bílou  (aktivní prvky) a červenohnědou (prostor za pietou). Dále došlo k demontáži a výměně poškozených klempířských prvků, jejich nátěrům, opravě kamenného soklu, který musel být očištěn tlakovou vodou. Praskliny a spáry byly  zapraveny vápennocementovou maltou.

Celkové náklady na realizaci celé akce činily 1.296.516 Kč. Ministerstvo kultury ČR v rámci programu „Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností v roce 2011“ schválilo Římskokatolické duchovní správě na podporu obnovy této kulturní památky finanční příspěvek ve výši 382.000 Kč. Zbývají prostředky hradila duchovní správa z vlastních zdrojů.

V roce 2012 u příležitosti stého výročí korunovace milostného obrazu Panny Marie Svatohostýnské se zaskví Sarkandrova kaple v celé své původní kráse.
msch