Každá nová skupina Malé Rusavy, která vznikla generační výměnou dětí, byla něčím zvláštní, něčím jiná a vždy dokázala posunout hranice možností souboru o kousek dál. To, co se podařilo této skupině s výbornou muzikou, se bude jen těžko překonávat. Jsem ale rád, že dostali šanci prosadit se i ve vyšší věkové kategorii.
Začalo to úplně normálně. Malí drobečkové, které přivádějí rodiče a kteří si pletou pravou s levou, si začínají zvykat na první krokové variace a první taneční pásma. Tance Trnka, Májek a Nožky začínají rozvíjet jejich taneční schopnosti a polka s valčíkem přestávají být věcí neznámou. Přichází první úspěchy ale také první odchody. Většina ale zůstává, někteří se vracejí. Souhra s vlastní muzikou se stává velkou výhodou a posouvá všechny mezi soubory, se kterými se počítá. Přicházejí také pobyty na  Barvínku a Hvězdě, kde se netančí, ale společně vaří, uklízí, chodí na výlety a sportuje. Začíná se tvořit samostatný kolektiv a prvních pět let máme za sebou…

Nároky se stupňují, popularita stoupá a stávající program je třeba doplnit o nové úpravy a nové tance. Z vlastní dílny přichází tanec Valčíky a Zajíček a ve spolupráci s panem Pavelkou ze Vsetína Točená, upravuje se Pastva a Metlový. Tak bohatý program, který uspokojí milovníky folkloru nejen doma, ale hlavně v zahraničí, Malá Rusava ještě neměla. Soubor získává mnohá ocenění a uznání. Všichni vědí, kde je jejich místo a čeho chtějí dosáhnout. Společně oslavíme padesátiny souboru a dalších pět let je u konce…                    

Tvrdá práce a dobře nacvičený program odstartují čtyři opravdu krásné a úspěšné roky. Umožní souboru asistovat při podpisu partnerské smlouvy v německém Salzkottenu a úspěšně zastoupit soubor Rusava v Paderbornu, kde se Malá Rusava prosazuje v silné mezinárodní konkurenci, postupuje  až do samotného finále a získává ocenění za choreografii. Prohlubují se vztahy s dospělým souborem Rusava a to vše vrcholí reciproční výměnou s Belgičany a v pořadí již třetí návštěvou Zusmarshausenu. Soubor ještě vystoupí na mezinárodním festivalu v Liptále a zbývá už jen jediné – a tím je datum, kdy se spolu sejdeme pod názvem Malá Rusava naposledy.

Program na rozloučenou s názvem „…Tak to začíná a tak to končí…“ měl tak trochu vystihnout a přiblížit historii jedné skupiny. Jak před mnoha lety začínala, kam se až dostala a jaké jsou její další možnosti. Zároveň měl být i veřejným poděkováním členům souboru za jejich práci, za radost, kterou rozdávali, a hlavně za to, že si dokázali vytvořit bezva partu, která přijala jméno Malá Rusava za své.
Jejich začátky připomněla mladší skupina tanečníků doprovázená v pořadí již s třetí(!) cimbálovou muzikou souboru. Ta pod vedením našeho bývalého člena a basisty muziky Bukovinka Radka Cahlíka dala jasně najevo, že nechce zůstat v žádném stínu předchozích úspěchů.

Vystoupení nejstarší skupiny jistě přesvědčilo všechny, že se jedná o výborné tanečníky a muzikanty a že si svůj program na rozloučenou jistě zaslouží. Důkazem toho jsou mnohá slova uznání, díků a gratulací od čestných hostů, diváků a rodičů. Za všechny si dovolím ocitovat alespoň jednoho, který situaci vystihl asi nejlépe: „Vždy jsem si myslel, že moje holky budou bojovat na úplně jiném hřišti, ale při zhlédnutí tohoto vystoupení mi běhal mráz po zádech…“
To, že by se mělo jednat jen o konec symbolický, nám předvedl soubor VSPT Rusava, se kterým už část členů Malé Rusavy spolupracuje. Společná koncepce přechodu členů začíná nabírat konkrétnější představy a věřím, že bude prospěšná pro obě strany.

A je tady konec, na kterém nic nezmění ani zoufalý transparent s nápisem: Tak to teda nekončí! Vedoucí souboru představuje hostům jednotlivé členy a pan starosta Zdeněk Pánek, který si ve svém složitém programu udělal čas, aby zhlédl celé vystoupení, je dekoruje „maturitní“ stužkou s heslem: Kalíme, a jedeme dál! Loučíme se a na řadu přicházejí emoce a poslední lentilky pro vedoucího. Některým se derou do očí slzy, není se ale za co stydět, patnáct let se nedá jen tak zapomenout…

Vedoucí souboru paní Magda Müllerová a Jiří Hrdlička děkují ještě i touto cestou všem odcházejícím tanečníkům a muzikantům za jejich práci. Za to, že byli ochotni ukrojit ze svého volného času pořádný krajíc a po dlouhá léta rozdávat radost na mnoha místech doma i v zahraničí. Chtěli bychom také poděkovat za jakoukoliv pomoc všem ostatním a věříme, že přízeň Malé Rusavě zachováte i do dalších let.
             -jh-