Taky vás s přibývajícím věkem začíná zajímat historie vaší rodiny? Litujete, že jste se nezajímali o to, co bylo, dokud jste se měli koho zeptat? Mě to zajímalo už jako dítě. Nejraději jsem poslouchala, jak se žilo, chodilo do práce, co bývalo ve škole. Bohužel, ledasco si vybavuji jenom mlhavě, útržkovitě. Taky jsem chtěla vědět něco bližšího o svých předcích. Jeden můj děda jako miminko osiřel, druhý patřil do velké rodiny Stellových. Díky dobrým známým jsem se dověděla, kde se na internetu najdou staré naskenované matriky. Začala jsem tedy s velkým nadšením pátrat. Bylo to dávno před tím, než televize uvedla pořad o pátrání po kořenech slavných lidí. Teď už jsou stránky matrik soustavně přetíženy.

Jak na to? Musím upozornit, že přístupné jsou jenom „mrtvé“ matriky. Ty končí přibližně léty 1900–1927. Najdeme matriky narozených, oddaných a zemřelých. Matriky nejen katolické, ale i evangelických kostelů. Ty jsou vedeny od r. 1782 (Toleranční patent). S některými matrikami může být problém. Nemohla jsem například najít naskenovanou katolickou matriku Rusavy z let 1730–1780. V Moravském zemském archivu v Brně mi řekli, že originál shořel při požáru fary a existuje jen její opis na mikrofilmu.
Do vyhledávače na internetu si zadáme ACTAPUBLICA – dostaneme se na jejich stránky. Zde klikneme na VYHLEDÁVÁNÍ – v malé tabulce na MZA Brno (= Moravský zemský archiv Brno). Objeví se tabulka, vepíšeme název obce – zobrazí se všechny toho jména – vybereme tu svou a odklikneme. A jsme na všech matrikách, kde si vybereme, co nás právě zajímá. Na konci řádku je LUPA, na kterou klikneme, a už se nám rozbalí přímo naskenovaná stará matrika. A hledáme a hledáme. Pokud bychom znali přímo číslo matriky, můžeme si ho zadat ve druhém řádku.

Pozor – např. Hošťálková je pro nás za kopcem, ale spadá pod Opavu. Momentálně je samotné hledání zdlouhavé. Po únorovém přeinstalování celých stránek se sice načítají rychleji a nehlásí chyby, jako před tím, ale i tak je nejlepší hledat v noci kolem 2.– 4. hodiny. Během dne a o víkendu se stránky ani nenačtou. Byly dimenzovány na 100 lidí denně, nyní je využívá kolem 8 000 lidí za jediný den.

A co v matrikách najdeme? V matrice narozených je jméno, datum narození, jména rodičů a prarodičů, kmotrů, jméno porodní báby, faráře, který křtil. U příjmení se někdy vyskytují přezdívky, které usnadňovaly orientaci, protože ve vesnici bydlelo mnoho rodin stejných jmen. Tyto přezdívky jsou psány za příjmením jako „vulgo“. Např. Uruba v. Hudcovský, Totek v. Páneček, Hudec v. Hlinský, Jantula v. Močarovský apod. V matrikách objevíme i číslo domu, popř. den úmrtí, datum konfirmace. U svateb si přečteme jména snoubenců, jejich rodičů a svědků, kněze, kolik bylo snoubencům let, jestli byli svobodní, nebo vdovci, popř. souhlas otce u nezletilých (tehdy do 21 let). Matriky zemřelých uvádí datum úmrtí a pohřbu, věk zemřelého, příčinu smrti, někde místo pochování.

Pátrání v matrikách a jejich pročítání je jedno velké dobrodružství. Kolik osudů, bolestí i štěstí a tragédií se tu ukrývá, kolik životních příběhů. Hledání je kouzelné, ale taky depresivní. To když  sledujete, kolik malých dětí umíralo stejně rychle, jak se rodily. Třeba dítě svobodné matky, které přežilo, je naprostou výjimkou. Vysledujeme tragédie rodin, které pochovaly třeba pět dětí po sobě, ze sedmi se dospělosti nedožilo žádné. Jinde mají deset  jedenáct dětí během 18 let, věkový rozdíl je veliký. Nejmladšímu jsou dva tři roky, nejstarší se žení a má svoje děti. Hodně je sňatků starších dívek s mladšími hochy, mladí vdovci (27 let) si berou  starší ženy (42 let), starší vdovci (52 let) mladé manželky, často svobodné matky (24 let). Většinou se brali ve vesnici, všichni dávali stejná jména a bydlelo i několik rodin v jednom čísle popisném. To se v tom pak čert vyznej!

Staré matriky jsou psány německy a švabachem, a pokud pan farář neměl pěkný rukopis, pak je zápis nečitelný. Např. rusavský evangelický farář Daniel Sloboda měl velmi pěkný a úhledný rukopis, ale farář před ním… Zápisy do kopce, žádný řádek rovný a všechny nečitelné. To jsem pak hledala i podle čísla domů a v maximálním přiblížení luštila zápis.

Pustíte-li se do hledání, přeju pevné nervy a svatou trpělivost. Vím, co to je. Strávila jsem u toho desítky hodin, ale taky jsem našla, co jsem hledala. Dohledala jsem třeba sňatek a děti pradědy, který přišel z Itálie, byl to Augustýn Stella. Dohledala jsem i ovdovělého pradědečka, který se po smrti manželky neoženil a žil se synkem s rodinou své sestry. Dostala jsem se do roku 1748. Mám teprve polovinu rodiny, druhá mě čeká v zimě, až bude více času a hlava si trochu odpočine. Milovníky starých matrik zdraví  
       

Irena Hudcová