Sokolové letos oslavují 150. výročí postavení první sokolovny a 90. výročí otevření Tyršova domu. Česká obec sokolská proto letošní rok nazvala Rokem sokoloven a v celé republice byly v pátek 11. září otevřeny sokolovny pro Noc sokoloven. My jsme k tomu v Bystřici pod Hostýnem přidali Den otevřených dveří. Pozvali jsme veřejnost na prohlídku, zkoušku cvičení a malé pohoštění.

Nachystali jsme veškeré gymnastické nářadí a nové cvičební pomůcky určené hlavně malým dětem. Otevřeli jsme loutkové divadlo a klubovnu. Principál s týmem loutkoherců vyzdobil loutkové jeviště a nachystal loutky k předvádění a vyzkoušení. V klubovně bylo připraveno promítání fotografií z historie naší sokolovny.
Začali jsme v 16 hodin náporem zájemců. Dotazů bylo tolik, že jsme museli upravit  program. Záměr ponechat děti našim cvičitelům a dospělé pozvat na komentovanou prohlídku sokolovny se naprosto nezdařil. Děti zcela propadly cvičení na nářadí a řádění na překážkách a rodiče chtěli být při tom. Prohlídky sokolovny se časově protáhly a část návštěvníků zůstala v loutkovém divadle.

V klubovně proběhly dvě přednášky o sokolech a naší sokolovně. Muzeum města Brna nám z pozůstalosti arch. Fuchse poskytlo kopie původního projektu, a tak se návštěvníci seznámili se záměrem našich předků a mohli ho porovnat se skutečností. Sokolovna měla být rozsáhlá, cvičební a společenské prostory měly být odděleny.  Realizována byla jen společenská část a sál se stal univerzálním pro cvičení i kulturní akce. Návštěvníci si prohlédli fotografie ze stavby sokolovny a ze slavnostního sokolského uvítání prezidenta T. G. Masaryka v roce 1928 při jeho návštěvě Bystřice pod Hostýnem.

Loutkové divadlo návštěvníky naprosto uchvátilo. Zájemci mohli vstoupit za oponu a vlídný principál jim nechal vodit loutky. Toto je potřeba velmi vyzvednout, protože principál loutky velmi přísně střeží a před špatným zacházením brání.

V podvečer jsme rozdali klobásky a šlo se ven opékat. Čekali jsme, kolik zájemců v sokolovně stráví noc. Zůstalo 13 dětí a 2 dospělí. Spát se ale nešlo. Děti se nedaly zastavit. Ještě o půlnoci trénovaly přeskoky přes kozu a provozovaly různé hry. Nakonec přece jen všichni skončili na žíněnkách ve spacích pytlích. Využili k tomu balkon. Jen starosta se odebral do jiné místnosti a na ráno pak byla vyhlášena hra „Najděte si svého starostu“.

Ráno začalo rozcvičkou – bez starosty. Ukázalo se ale, že pro hledající děti sokolovna moc velká není, a tak byl starosta nakonec nalezen poměrně rychle. Následovala snídaně v klubovně a kreslení včerejších zážitků. Začali přijíždět rodiče a Noc v sokolovně nezadržitelně končila. Domů se dětem moc nechtělo.
Za rok na shledanou!

Zbyněk Svoboda