- Archiv Zpravodaje
- 2009-12
- 2010-01,02
- 2010-03
- 2010-04
- 2010-05
- 2010-06
- 2010-07,08
- 2010-09
- 2010-10
- 2010-11
- 2010-12
- 2011-01,02
- 2011-03
- 2011-04
- 2011-05
- 2011-06
- 2011-07,08
- 2011-09
- 2011-10
- 2011-11
- 2011-12
- 2012-01,02
- 2012-03
- 2012-04
- 2012-05
- 2012-06
- 2012-07,08
- 2012-09
- 2012-10
- 2012-11
- 2012-12
- 2013-01,02
- 2013-03
- 2013-04
- 2013-05
- 2013-06
- 2013-07,08
- 2013-09
- 2013-10
- 2013-11
- 2013-12
- 2014-01,02
- 2014-03
- 2014-04
- 2014-05
- 2014-06
- 2014-07,08
- 2014-09
- 2014-10
- 2014-11
- 2014-12
- 2015-01,02
- 2015-03
- 2015-04
- 2015-05
- 2015-06
- 2015-07,08
- 2015-09
- 2015-10
- 2015-11
- 2015-12
- 2016-01,02
- 2016-03
- 2016-04
- 2016-05
- 2016-06
- 2016-07,08
- 2016-09
- 2016-10
- 2016-11
- 2016-12
Hlavní nabídka
Tapiserie a obrazy
- Akce VČELÍN
- Dějepisec školního roku
- Dějiny Bystřice a světa v zápiscích (léta 1859–1862)
- Fotosoutěž aneb Pomozte nám uklidit přírodu
- Happening aneb Velké bystřické židlohraní
- Hasiči trénovali první pomoc
- Házená
- Historie zahrádkaření v Bystřici – třetí část
- Jaké bylo počasí v květnu 2011
- Jaké byly sedmnácté Bystřické zámecké slavnosti
- Kácení máje
- Kopaná
- Krásné návraty
- Makabara v Bystřici
- Mezinárodní bezpečná škola
- Mladší přípravka ukončila sezonu 2. místem v SITAP cupu
- Na návštěvě u houslaře
- Naše vítězství aneb Do třetice všeho nejlepšího
- Nově přijatá protipovodňová opatření
- Novela zákona o silničním provozu
- Oslavy 100 let SDH Rychlov
- Pozvánka na XV. všesokolský slet
- Pracovní místa v Centru pro seniory Zahrada Bystřice pod Hostýnem
- Příroda v dárkovém balení
- Radost ve StonoŠce
- Rajnochovická keramika
- Se StonoŠkou v parku
- Skvělá školní akademie
- Společenská kronika
- Spolupráce mezi ekotýmy pokračuje
- Technologické centrum ORP Bystřice pod Hostýnem
- Uzavírka komunikace
- Velcí a malí u rybníčka
- Větší a rychlejší voda než loni
- Z redakční pošty
- Zahájka se proměnila v Pohádkový les
Výstavu Josefa Pospíšila a Evy Pospíšil Hanušové TAPISERIE A OBRAZY nabídnou výstavní prostory zámku v Bystřici pod Hostýnem od 29. července 2011 do 4. září 2011. K vidění bude obří tapiserie nazvaná Kázání na hoře umístěná netradičně v prostoru vstupních dveří, plastika, menší tapiserie, návrhy k tapiseriím a obrazy s duchovní tematikou. Manželé žili a společně tvořili ve Švýcarsku, kde Eva Pospíšilová zůstala i po manželově smrti. Jejich tapiserie zdobí interiéry kostelů, far, škol, státních i soukromých institucí. Svá díla vystavovali a vystavují po celé Evropě.
Na společné daleké inspirační cesty za uměním dodnes Eva Pospíšil Hanušová ráda vzpomíná. Své vzpomínky píše ve Švýcarsku krásnou češtinou.
Z našich tvůrčích cest
Už je to dávno, hodně dávno. Byl jednou jeden pohádkový ostrov plný pokladů. Jmenoval se Kréta. Tehdy tam nevládl ještě masový turismus. Krajina byla sličná, hory majestátné a svobodu vyzařující, moře plné života. Prastaré olivové háje a vzduch naplněný růžemi, fíkovníky a tymiánem. I zázraky se tam děly. Když na podzim krátce zapršelo, objevily se během týdne v místech, kde byla jen suchá tráva, koberce velikých květů sasanek všech barev, meče růžových gladiol a žlutý jetýlek po kolena.
Povícekrát byla Kréta cílem naší tvůrčí dovolené. Zdrojem naší tvorby se stala hlavně příroda a vnitřní život člověka. A tak, když nám to čas dovolil, vydávali jsme se na cesty. Josef vždy už doma promyslel naši trasu. Tu jsme si pak přizpůsobovali a zůstávali několik dní tam, kde se nám nejvíce líbilo, a kreslili a malovali. Stanovali jsme ve volné přírodě na těch nejkrásnějších místech u moře i na horách. V našich ruksacích byla jen nejnutnější výbava na stanování a vaření, kanystr na vodu a kozí pytel na víno, brýle na potápění, fotoaparát. Samozřejmě i skicáky, barvy, štětce a tuše. I při tom minimu nesl Josef 40 a já 30 kilogramů. Byli jsme ale svobodní a nezávislí – stávali jsme se součástí přírody a prožívali ji intenzivně.
Nejen kresba, ale i tyto prožitky nám pak byly cestou k proměně reality do řeči symbolů v našich obrazech a tapiseriích. Při našem putování jsme zažili mnoho příhod se zvířaty, se sovičkami. Byla to i častá setkávání s lidmi, jejichž vědomé lidství bylo pro nás darem. Potkávali jsme je v krajině při práci na jejich políčkách, zvali nás k sobě. Tehdy platilo ještě to dnes už zapomenuté „Host do domu, Bůh do domu“.
Jedno z takových setkání se událo v podvečer v malé hospůdce, kde jsme si při skleničce kreslili lidi. Přišlo i několik námořníků, kteří se vrátili domů ze cvičení. Samozřejmě se objevil i pop, aby na kluky nenápadně dohlédl. Srazili stoly dohromady, pop objednal všem víno a pustil krétskou muziku. Začali oslavovat návrat. Tancovalo se kolo; i pop dělal dívenku a nad hlavou třepal bílým kapesníkem. Potom vždy dva chlapci improvizovali a tancem vyprávěli, co všechno zažili na manévrech. Struhující atmosféra. A do ní se ozvalo: „Sólo Josef!“ Protože měl Josef v sobě nejen krétské víno, ale i valašskou krev, přidal ke krétské muzice valašské skoky a temperament. A najednou prásk! a krach! – od všech stolů začaly létat talířky a skleničky a tříštily se pod Josefovýma nohama. Strnula jsem. Ale pohled na zářícího hospodského opírajícího se už o koště mi udělal ve všem jasno. Byla to velká pocta.
Návraty na Krétu k pramenům, k té kolébce naší kultury nám přinášely nejen inspiraci, ale i životní radost. Cítili jsme, že poklady ostrova jsme našli. Byly všude kolem nás, v podivuhodnosti a velikosti Boží tvorby.
Eva Pospíšil Hanušová
©Městský úřad Bystřice pod Hostýnem
Design By Macik